Recenze filmu 25. hodina

Komentáře a recenze 21

Brenan88

47 170 bodů •23. 3. 2017

9

K 25. Hodině jsem se dostal ihned po shlédnutí filmu kult hákového kříže. Já vlastně ani neměl jinou možnost,protože na mne Edward Norton udělal takový dojem,že jsem okamžitě sáhl po dalším jeho snímku. A byla to trefa do černého. 25. Hodina je prvotřídní filmový zážitek,který mne jenom utvrdil v tom,že Edward patří mezi ty největší herecké talenty. Příběh je jednoduchý,ale účel to plní. Poslední den na svobodě,poslední šance urovnat vše potřebné.

Chrustyn

44 025 bodů •20. 5. 2007

10

Co byste dělali kdyby vám zbýval poslední den před odchodem do vězení na 7 let? Mimořádně silný a atmosferický film o New Yorku po 11. září se skvělými herci. Pro mě nejlepší Spike Lee a nejlepší výkon Edwarda Nortona. Strhující film

martin-mickey-stusak

36 628 bodů •15. 4. 2015

Velice zajímavý snímek, který má myšlenku, depresivní atmosféru a roušku vlastenectví. Norton se tu vytáhl a předvedl vskutku svůj asi nejlepší fenomenální výkon. Jeho monolog jakoby všem mluvil do duše. Vývoj všeho je velmi nejistý a tak tím budí v divákovi zvědavost, co se bude dít dál. Málo takových filmů.

Pete69

32 824 bodů •22. 11. 2023

8

Příběh drogového dealera, který prožívá svůj poslední den na svobodě. Celou dobu jsem měl tendenci litovat a soucítit s drogovým dealerem, což není tak složité, Edward Norton to zahrál skvostně a byl vykreslen, jako jasný klaďas. Vynikající konec mi pomohl v rozhodování, že to bude za 80%. Na film se mi moc dobře dívalo.

xxmartinxx

22 532 bodů •13. 9. 2011

10

25. hodina je na jednu stranu jednoduchý film, na stranu druhou by ho ale do výsledné podoby nedokázal dovést snad žádný jiný režisér. Ze stylu Spikea Leeho čiší značná sebejistota, lehkost, ochota využít někdy i lacinější nápomoci (dialog s Ground Zero na pozadí) a velmi okaté metafory (vše okolo psa), přesto však jeho filmy působí povětšinou velmi promyšleně a zvládnutě. A jdou od srdce, což je docela zásadní věc.

kunafix

20 062 bodů •12. 8. 2004

6

Edward Norton s bradkou vždycky vypadal trochu jako nějakej znásilňovač nebo něco. Podle mě s ní vypadá fakt blbě. Ale to je jedno - hlavní je, jak hraje. A scéna u zrcadla, kde si vezme do huby snad všechny rasy (a to jenom proto, aby skončil u sebe), je legendární - a asi to jediné, co mi hlavně v hlavě zůstane. Jinak mě to moc nebralo. Jo a nikdo jinej neumí říkat shiiiit tak parádně, jak detektiv Isiah Whitlock Jr., kterej to použil i ve vynikajícím seriálu The Wire - Špína Baltimoru. Závěrem ještě zopakuju, že moc nadšenej z toho nejsem (kdyby to náhodou někomu nebylo jasné, stejně jak ten konec, kterej asi mnozí z nějakého nepochopitelného důvodu nepochopili...), takže zůstávám s hodnocením při zemi. Spike Lee holt asi nikdy nebude patřit mezi moje oblíbence - spíš mezi průměrněnce.

Sheldon

16 079 bodů •21. 11. 2015

8

Monty Brogan má zásadní problém. DEA u něj v obýváku objevila kilo tvrdých drog a balík peněz, proto bude muset jít na sedm let do vězení. Zbývá mu tedy jediný den na to, aby si urovnal rodinné a přátelské vztahy se svým otcem, makléřem Francisem a učitelem Jakobem. Do zvláštní kategorie patří jeho přítelkyně Naturelle, o které mu jeho parťák ze kšeftu říká, že ho práskla. Jenže čas běží a den prodloužit opravdu nejde. Vynikající film režiséra Spikea Lee funguje díky volnějšímu tempu, skvělé kameře a hereckým výkonům, jimž dominuje Edward Norton v hlavní roli Montyho. Film se stává parafrází na 11. září 2001, kdy si celý západní svět myslel, že to je konec současné civilizace. Snímek využívá Ground Zero pro jednu z klíčových monologových scén filmu. Celkově se jedná o inteligentní film, který je hoden zapamatování.

Spooner

15 883 bodů •10. 10. 2004

8

Na první pohled jde ,,jen'' o film o jednom posledním dnu jednoho dealera drog.Na ten druhý pohled je to však příběh plný emocí.Plný lásky,přátelství,zrady a mnoha dalšího.Celý film je vlastně jen několik dialogů několika lidí,který vypadá jako by ani nemohl zaujmout.To je ale omyl.Ty dialogy jsou totiž tak bravurně natoečené,napsané a zahrané až z toho někdy běhá mráz po zádech.Spike Lee tímto filmem u mě doslova zabodoval a už si ho budud všímat častěji.Scénář je taky kvalitní stejně jako hudba,ale kde by všechno tohle bylo bez vynikajících herců.Norton,Hoffman a Pepper jsou vyníkající kamarádský tandem který je výborně sehraný.Zvlášt při té jejich závěrečné scéně je na co se koukat.Zkrátka toto je film který by vás neměl minout,jestli jste připraveni okusit něco jiného,než na co jsme poslední dobou zvyklí

lamps

15 325 bodů •27. 12. 2017

8

Obdivuji ten zápal a odvahu, s nimiž se Spike Lee pustil do zpracování tak nenápadného námětu, a obdivuji vlastně i výslednou podobu celého snímku, který určitě má co říci. Jednak skrze přesnou a citlivou režii, která skvěle rozpracovala jednotlivé charaktery a v závěru silně gradovala, a jednak díky výborným hercům v čele s Nortonem a Hoffmanem, jejichž nesmírný talent je v každém záběru doslova hmatatelný. Sice jsem potřeboval docela dost času, abych s filmem konečně srovnal krok, ale nakonec mě jeho myšlenková hloubka a skutečně skvělý scénář obklopily tak silně, jako bych to měl být já, koho zanedlouho čeká sedm let ve vězeňském pekle. A takový zářez pod kůži mi jen tak z paměti nevymizí..

filmfanouch6

12 644 bodů •6. 8. 2020

10

Režisér Spike Lee patři mezi velmi talentované filmaře, který stojí třeba za filmy jako Jednej správně či BlacKkKlansman. Jakožto k scénáristovi jsem si ale u jeho filmů vždy našel menší výtky a právě možná proto je můj nejoblíbenější film od Spikea Lee ten film ke kterému Lee scénář vůbec nepsal. Strůjcem scénáře k 25. hodiny je totiž David Benioff (který se později stal jedním ze showrunnerů Hry o trůny), který navíc scénář napsal dle své stejnojmenné novely. A jak je většinou těžké zadaptovat nějakou knihu do filmového scénáře, tak právě u případů jako Benioff/25. hodina je více než jasné, že pokud ten dotyčný umí psát filmový scénář tak může vzniknout povedená adaptace. Kombinací režie Spikea Lee a scénáře Benioffa tak ve finále vzniká velmi silné drama, které skvěle vystihuje život ve společnosti a právě proto tak sedí k někomu jako je Spike Lee, který ale tentokrát po Jednej správně nebo Malcolmu X dává rasovou nevraživost stranou a i proto, že tentokrát díky své neúčastí na scénáři nemá možnost tak brutálně prosazovat své politické názory je 25. hodina za mně určitě vrcholem jeho kariéry. Přesto ale zápletka 25. hodin vysvětluje proč by měl zrovna někdo jako Spike Lee tuto látku adaptovat. 25. hodina je filmem ve kterém hlavní hrdina Monty Brogan začíná novou etapu svého života. Uvědomuje si, že si odsedí výraznou dobu ve vězení, zároveň ale počítá, že po konci trestu skutečně začne nanovo. Ještě před začátkem jeho vězeňského pobytu ale přece jen musí rozloučit s lidmi na kterých mu záleží. Všechny tyhle silné momenty fungují především díky mistrovskému výkonu Edwarda Nortona, který zde za mně předvádí svůj životní výkon. Zároveň ale Spike Lee skvěle pracuje i s ostatními postavami, ať už se dvěma nejlepšími kamarády Montyho v podání Philipa Seymoura Hoffmana či Barryho Peppera. Hoffman je jako vždy velmi super, Barry Pepper zde poté po výrazných vedlejších rolích ve filmech Zachraňte vojína Ryana a Zelená míle dostává výraznější prostor a i on zde pravděpodobně předvádí svůj životní výkon. Zároveň se tu ale nesmí zapomenout na bravurního Briana Coxe, který jednou dostává možnost předvést se v nezáporné roli, velmi fajn Rosario Dawson nebo Annu Paquin. Zároveň krom osobní zápletky o ukončování a začátku životních etap se tu objevuje výrazný dějový prvek a to vyrovnávání se s událostmi po 11. září. Prvek, který v knižní předlože chybí, protože se kniha vydala ještě před 11. zářím a i on ve finále ve spojení s touto osobní zápletkou funguje a to především v rámci naprosto bravurního zrcadlového monologu ve kterém se Monty obuje nejen do svých blízkých ale i do fungování celých Spojených států a právě ve spojení Leeho dynamické režie, Nortona naprosto fenomenálního hereckého výkonu a skvělému střihu vzniká jedna z nejpamětihodnějších filmových scén dob a to i přesto, že jde opravdu jen o zobrazení vnitřních pocitů protagonisty. Právě díky tomuto a podobným momentům je 25. hodina malým a zároveň velkým filmem. Fenomenálními výkony, skvěle padnoucí hudbou Terence Blancharda, kamerou Rodriga Prieta a hlavně onou sveřepostí a silou celého vyprávění, které vrcholí jedním z nejpůsobivějších konců všech dob vzniká jeden z nejsilnějších filmových zážitků v dějinách kinematografie, který je dost možná ve finále vidět několikrát a objevovat v něm postupně čím dál tím více vrstev a myšlenek. I to je důkaz mistrovského komplexního díla, které možná bylo krátce po období útoku na 11. září aktuálnější, nic ale neztratilo na svém kouzlu a především naprosto mistrovské kvalitě. Nejvyšší možný palec nahoru už jenom díky Fuck monologu!