Jiřímu Sequensovi st. se tímto snímkem podařilo na české poměry doslova filmové mistrovské dílo. Pevný scénář a širokoúhlý formát dává příběhu patřičnou hloubku a černobílý obraz autentičnost. Není tajemstvím, že se Sequens při realizování scén převážně u pravoslavného chrámu svatých Cyrila a Metoděje držel dobových fotografií z archivu gestapa a vzpomínek pamětníků. Důraz dával na rozestavění aut a postavení německých vojáků, takže se doslova jedná o autentickou dobovou rekonstrukci, ze kterého skutečně i dnes mrazí. Scénář se pevně drží hlavní dějové linky a zbytečně neodbíhá k vedlejším motivům, což je jedině dobře. Jen je škoda, že nebylo dáno více prostoru na události v Anglii, ale vzhledem k době vzniku to lze pochopit. Vlastně je takřka zázrak, že film v takovémto znění vůbec vznikl. Ani populární zmíňky o komunistickém odboji tu kupodivu nejsou, což lze považovat doslova za zázrak. Film vznikal s ohromnou pečlivostí a je to vidět v každém filmovém políčku. Laťka je tedy vysunuta tak vysoko, že je doslova nepřekonatelná. Ne, tomuhle se už žádné další filmové zpracování nemá šanci vyrovnat.
Film se mi líbil, ale ještě o něco se mi líbilo zpracování atentátu na Heydricha ve filmu Anthropoid: Atnetát byl natočen v době, kdy nebyla taková technika a to vše beru v potaz, ale o něco méně se mi líbilo zpracování příběhu před obranou kostela..
Jako rekonstrukce jedné kratičké etapy českých dějin funguje Atentát skvěle. Atmosféra okupované Prahy se zdařila na výbornou, němečtí herci jsou skutečně od pohledu záporní a dramatický spád filmu odpovídá závažnému, krví poskvrněnému námětu. Do úvodních titulek byla navíc bezchybně zakomponována pátá Beethovenova symfonie, ze které mrazí již samo o sobě. Avšak z detailnějšího filmařského pohledu to v celé konstrukci nápadně vrže. Vše je jednak hlavně v první polovině odbyto strašně rychle a samotný atentát udeří jako blesk z čistého nebe, a hlavně kladné postavy jsou charakterově zoufale jednotvárné, žádná nedostává výraznější prostor a je velmi těžké si některou oblíbit tolik, abychom jí smrt opravdu urputně nepřáli. Avšak strhující tempo není vždy úplně na škodu, především tedy v akčním zakončení, kde forma konečně lehce vítězí nad obsahem a kde se ta bezvýchodnost a vidina blížící se smrti prostupující celým příběhem konečně mění v hlavní devízu snímku.
Čas je relativní, jenže tentokrát to spíše není ku prospěchu.. Zase jeden z těch filmů, kdy si jiné než černobílé zpracování nedokáži představit. Jsem názoru, že pokud má někdo úmysl točit o atentátu na Heydricha, musí do toho zakomponovat české herce.. Trošku se mi tady těch magických 100 minut vleče, až tak někdy do té závěrečné půlhodinky, pro kterou stálo za to si snímek pustit. Vcelku pečlivě to mapuje známé okolnosti události, nicméně nezbavím se dojmu, že tohle téma, přestože poněkud jinak rozebral Vyšší princip, který si u tohohle nelze nevybavit. Velikost tohohle filmu dokazuje i to hvězdné obsazení. Závěrečnou přestřelkou v kostele se pro mě dostává snímek o několik stupínků výše. 80%
Solidní řemeslo, které ale málokdy bere ohled na diváka a pokud je situací nepolíben (nebo alespoň v takové míře), hrozí, že se nebude úplně vždy chytat. Vše je totiž předhazováno jako daný fakt a minimálně v první třetině se toho hromadí tolik informací, že to není lehké vůbec uhlídat. Atentát sám o sobě dobrý, jen to plánování je ukázano poněkud zrychleně a výsledek je všechno, jen ne filmový materiál. Na konci to ale vezme za své a psychologická rovina se mi velmi líbila a konečně bylo o co mít strach (absence hlavní postavy a neustálé přebíhání mezi nimi také dvakrát nepomáhá). Finální zúčtování patří do Zlatého fondu a je správně osudové, vyčerpávající a emotivní. Jen škoda, že v takovém duchu není celý film, protože ať už je atentát a vše kolem, samo o sobě, dobrý zdroj pro dobrý film, potřeboval by trochu překopat, aby tím filmem mohl být. Takto mám stejný pocit, jako jsem měl u nedávno zhlédnutého Všichni prezidentovi muži.
Já si nejsem jistý zda atentát na Heydricha byl tím správný řešením. Neboť za jeho život přišlov Lidicích o život více než 170 Čechů. Vojáci poslání na smrt zrádcem Benešem, který za každou cenu se snažil z venčí bouřit Čechy, aby nenávist vůči Němcům kvetla. Byl to hajzl a takovým se staví pomník. Smutný film.