Nevadilo mi to. Asi i o kus lepší než monotónní Cesta z města. Zabil to až brutálně nepřesvědčivý happy end, který odhalil, že Vorel rád točí scény, ale má problém s tím z nich skládat filmy.
Tak jako sympatická podívaná. Všude les, srny, pole, postavičky, houbičky, dobři herci a docela aji sranda. Samozřejmě že to neoplývá nějakou nepředstavitelnou kvalitou, ale je to něco, co je originální a v českym filmu jsem nic takovyho podobnyho ještě neviděl. Bohužel to ale furt stojí na druhé koleji a neví, kam se to má posunout - tak to na mě aspoň působilo. Ale spíš spokojenost, než nuda, takže je to ok.
Typická "vorlovština" plná nesympatických postav a dialogů tahající za uši. Příběh nulový a nebýt povedené kamery a malebných záběrů, tak není vlastně ani na co koukat. Své fanoušky si ale film jistě najde. Jen se mi zdá, že jim má Vorel s každým filmem čím dál méně.
Beru to jako alternativní realitu k volnému pokračování. Protože mi nějak nevycházejí počty.
Anyna by měla mít 12 - 13 let, ale vypadá to, že má 15 - 16. A jestli je místní rodačka, proč ji Ludva nezná od malička? No, nevadí, chaloupka po babičce se taky nekoná, ani babička - babočka není zmíněna.
Ale kameraman si vyhrál se záběry zvířat zblízka a dokonale je prolnul do záběrů s osobami. A to je pěkné.
(14.9.2022)
Sklepácké "ukřičené", sloganově básnické, herectví ukázal překvapivě nejsilněji Jiří Schmitzer. Skrytá propagace myslivců, že jsou to správní hoši, lezla pro mě až nechutně ven s dovětky, jak to všechno ví a co je pro les správné, jako by scénář psali majitelé lesů a právě myslivci, takže je jasné, že hlavní hrdinka se bezdůvodně zamiluje do myslivce (což lze pochopit), ale že milovaná zvířata jen tak začne s myslivci s úsměvem jíst, i když celý film za ně hystiricky nejen jako vegetariánka bojuje, je mars. Prostě myslivci jsou asi správní hoši. Kolik dali na film:)? Tomáš Vorel s nimi musí být navíc asi velký kamarád, vždyť v lesích žije. Kdyby to bylo ještě více v poklidném tempu jako se příjemně zjevil ve filmu David Vávra, šlo by mi to k lesu více. Ve filmu o nic moc nejde, scénář je podivný, zápletky mizí, Holubová si vezme houbičky a ony působí na Polívku, role Toma Hanáka je jen doplňující, nejasná. Každopádně, Tomáš Vorel udělal hezkou kameru (video je někdy malinko "cítit", ale to věc technologií, celuoid byl a ještě je stále "film"..."video" je stále ještě alchymie). FIlm natočil ve svém duchu, s jasným Vorlovským rukopisem, se sklepáckou poetikou. Vorel je stále skvěle odvážný a pokud si chcete oblíbit myslivce (opravdu jsou neskrytě filmově hodní), pak hurá do lesa na obrázky, kde nad houbičkami "zvítězí" kulovnice, policie a reálný vesnický život:), nebo co chcete. To je taky výhoda filmu:).
Život na vesnici hlavně z pohledu myslivců, soukromého zemědělce, ekologické aktivistky a její matky "šamanky". Z kamery, stejně tak režie a scénáře jde cítit, že má Tomáš Vorel les rád a rozumí mu. Lesní záběry jsou příjemné, navíc se do nich výborně hodí Anna Linhartová. Mladší Tomáš Vorel spolu s Jiřím Schmitzerem jsou zase nejlepší dvojce ve filmu. Příběh samozřejmě není nikterak složitý, za to je zde velká spousta vtipných hlášek. I když nemám podobné konce v lásce, zde mě především provedením potěšila i krásná finální svatba.
Ve srovnání s prvním filmem, který měl osobitý břit, vtip, nadsázku a příjemnou sklepáckou střelenost, je tohle pokračování strašně průměrné, unavené a nudné. Odnikud nikam vedoucí klopýtání s prapodivným environmentálním či bůhvíjakým poselstvím o houbách a krmení krav působí nanicovatě a nepřesvědčivě. Tam, kde byla Cesta z města originální a působivá v tom, jak romanticky, vtipně i naivně stavěla proti sobě město a ves, aby svébytně navazovala na Chalupáře i Na samotě u lesa, tady se skoro dvě hodiny nic neříká. A zatímco v původním filmu bylo neherectví Tomáše Hanáka, Barbora Nimcové-Schlesinger nebo mladého Vorla roztomilé, protože zapadalo do autorské stylizace, tady najednou vůbec nefunguje. Naštěstí to celé trochu zachraňuje Anna Kameníková, která hraje s velkou přesností zranitelnost i rošťáctví pubescentních nymfiček. Bohužel se její výkon ztrácí v nesourodém sledu scének bez pointy, které ve výsledku zavání jen a pouze zbytečností. Ale přiznávám, že je mi to dost líto.