Snímek líčí příběh devatenáctileté dívky Sung-Lien, která musí podle své macechy opustit životní perspektivu spojenou se vzděláním a stát se čtvrtou konkubínou bohatého muže. Někdejší plány a obzory mladé ženy se zúží na domácnost manželova domu, jehož chod má svá přesná, striktně vyžadovaná pravidla. Popis rodinných zvyků, poměrů uvnitř neprodyšně uzavřeného mikrosvěta a krutého nerovnoprávného zacházení se ženami tvoří pozadí tragického osudu individuality, která se ocitá v drtící mašinérii samoúčelných společenských pravidel a tradic.
Ženské intriky pod mužskou nadvládou a v naprosté izolaci. Exotické, jak jen to jde. Vizuálně maximálně podmanivé. Je to v podstatě sázka na jistotu, ale proč ne...
Skvěle vychytaná atmosféra a drsné pletky mezi těmi paními (jako že to byly paní) a fakt krásnej palác, takovej bych chtěl doma. Možná aji s těma babama, akorát ne japonkama. I když ta čtvrtá hezká byla.
Táhlé, monotónní, s předlouhými záběry. Vyzdvihovány jsou intriky manželek, ale "intrikují" de facto jen dvě, a to ještě dost slabě. Obecně tento styl života mi přijde dosti nešťastný, žít v kamenné místnosti, každý den to samé a jen se na sebe falešně usmívat u oběda, kde jsem vybral, co se bude jíst. Nějak takhle je zajímavý celý film. Když si chce páníček zapíchat, rozsvítí lucerny, když paninka lže, lucerny se začerní, aby to každý viděl. Přijde mi to jako na zavolání od psychiatra. Ke konci se občas něco stane, ale ten potenciál se nenaplní. Možná film jen zestárl, protože určité charisma má a před těmi 30 lety to nejspíš byl trochu šokující film. Dneska? Máme daleko lepší varianty. // CH, CZ SUB