Recenze filmu Past

Komentáře a recenze 32

Chrustyn

44 045 bodů •5. 8. 2024

6

Shya je dobrý realizátor ale jeho sebeukájecí narcismus mu láme vaz. Umí si hrát s divákem, umí pracovat se zajímavými tématy a stejně dobře umí pracovat s herci. Bohužel umí pouze načrtnout působivé téma ale neumí ho dobře rozvést a už vůbec ne, zajímavě ho zakončit. Past první polovinu funguje, dokáže napínat i donutit diváka, fandit psychopatickému vrahovi, ale v poslední třetině se rozbije takovým způsobem, že skoro zničí, předchozí nadšení. Pořád ale snesitelný M. Night oproti jeho posledním filmům a doufám, že Hartnettovi zajistí, zasloužený comeback.

hrumsrt

10 906 bodů •21. 9. 2024

8

Nejlepší Shyamalan od? No klidně i toho perfektního přelomu tisíciletí, který mu udělal pověst a jméno.. Novinka závisláka na příběhových twistech, u nichž si pokaždé háže mincí, zda jsou v mezích, či nikoli, uvádí diváky na koncert mladé popové zpěvačky Lady Raven, kam vzal náš hrdina svoji dceru, aby jí splnil fanouškovský sen. Jenže otec v podání sympaťáka Joshe Hartnetta netuší, že právě vešel do pasti.. Tatínek má totiž nepěkný koníček a o volnu je z něj sériový vrah, o čemž jeho dcera vůbec nemá ani tušení na rozdíl od policejních jednotek, které právě s tímhle cílem obsadili celý koncert.. V uzavřeném prostoru pod maximální ostrahou se musí hlavní hrdina nenápadně dostat z superhlídaného místa, aniž by komukoli musel ukázat řidičák anebo cokoli vysvětlovat, a to navíc tak, aby dcera nenabyla sebemenšího dojmu, že je něco v nepořádku.. Shyamalan servíruje napínavý thriller, kde v první polovině bezchybně a promyšleně žene záporáka ze zdánlivě bezvýchodné situace za šťastným koncem, zatímco ve druhé se scenáristicky trošku hledá a situace řeší mnohem náhodněji.. P.S. Ariana Grande meets Dexter Morgan.. 80%

Klajnik

9 194 bodů •9. 9. 2024

0

Film, který svou obsahovou bezpředmětností a formální průměrností, divákovi nenabízí nic. Nabízí ale práci pár lidem a roli pro režisérovu dcerušku.
První půlku filmu, se protagonista sériový vrah snaží utéci z koncertu, na nějž vzal svou dceru a který obklíčili benga, protože dostali tip, že tam tento hledaný bude.
Sledujeme tedy takového ptáčka snažícího se utéci z klece. Ten ptáček však není ptáčkem, ale spíš tygrem.

Konceptuálně by to fungovat mohlo jakýs takýs žánrový film, pokud by bylo chytře vymyšlené. Divák by mohl obdivovat protagonistovu vynalézavost. Shyamalan však není sofistikovaný a nemá na to takovejhle koncept náležitě vystavět. Nechá svého protagonistu zkusit různé východy, střechu a nakonec se vetře ke koncertující zpěvačce a nechá se vyvést backstagem.
V průběhu je to párkrát dost naivní a vyumělkované. Ta hra prostě není dost zajímavá. Není to ani trochu audiovizuálně stimulující (oproti třeba takovému Killerovi), protože to celé vypadá tak průměrně a nezajímavě, jak jen může.
Druhou půlku filmu už tedy protagonista je mimo past, ale právě tehdy se mu začne hroutit život, protože ho přechytračí unesená zpěvačka (ona Shyamalanova dcera), přijde o eso v rukávu v podobě potencionální oběti, skrze kterou zpěvačku vydíral, znovu se ji pokusí unést, ale znovu to nevyjde. Vrátí se tedy domů a chce zabít manželku, protože mu dojde, že to na něj celé narafičila ono. Znovu ho přechytračí, dá mu uspávadlo do koláče a pak do domu vtrhnou benga, kteří ho nezastřelí ani tehdy, kdy vtlačí palce jednomu z nich do očí. Nakonec ho odvádí v poutech, jenže mu dovolí postavit dceřino kolo, jež se válelo na zahradě a v posledních momentech filmu vidíme, jak se mu podařilo odemknout pouta pomocí drátu, který vzal z kola dceřina kola.

Za celou dobu jsem nepřišel na to, co by mě na tom debilním filmu mělo zaujmout. U některých filmů je top formální stránka, u některých to je příběh, u některých svět, v němž se příběh odehrává nebo akce. U jiných jsou to postavy. Past by měla stát na konceptu, stylu a postavě protagonisty.
Koncept zde však nemá dostatečně strhující provedení.
K průměrnosti toho, jak tahle srágora vypadá, jsem se již vyjadřoval a co se postavy týká...

Josh Harnett není úplný dřevo, ale nijak zvlášť mě nebavil, což je ovšem i tím, co má napsaný ve scénáři. Jeho postava není takřka vůbec psychologizovaná, takže se dozvíme jen to, že ho matka v dětství asi týrala, což je dost vágní, ale budiž. Vzhledem k tomu, že o sobě referuje jako o monstru a jako sériový vrah rozřezává lidi na kusy, tak se nám moc nepředvede.
Buď někoho strčí ze schodů, aby otestoval pohotovost policajtů anebo nasadí tvář sympaťáka a vyzíská si informaci, ačkoliv se mi těžko věří tomu, že by mu ji dotyčný takhle dal anebo nějak magicky pozná, komu se vetřít do přízně (strýci zpěvačky, jenž stojí v crowdu), aby se dostal do backstage. Vzhledem k tomu, v jakém konceptu postava operuje, tak bych ho nechal být mnohem vynalézavějším a úlisnějším.
To je ovšem scénáristicky náročnejší. Napsat jak se chytrý člověk snaží dostat z chytré pasti je těžké. Shyamalan však na toto vyloženě neaspiruje a spíš spoléhá na to, že mu diváci leccos prominou.

Není vlastně jasné, co nám chce předvádět. Klidně by mohl protagonistu pojmout jako dementa, který si dosud myslel, jak je chytrý, ale teď, když cítí, jak se kolem něj stahuje smyčka a jak mu dochází čas a možnosti, tak se u něj čím dál tím víc projevuje jeho destruktivní nátura.
Pokud by to mělo dobré dialogy, mohlo by být zábavné sledovat, jaké divadlo hraje na ty které osoby.
Pokud by koncept měl náležité dějové provedení, tak by mohlo být zajímavé sledovat, jak testuje prostředí a zabezpečení perimetru. V průběhu děje by autor mohl kriticky komentovat společnost debilních fanynek (nebo kdyby byl pastí obchoďák namísto koncertu, tak by takto mohl kritizovat americký konzum). Prostor pro to je a film by tak nabízel další motivy.
Navíc by to mohlo složit příběhu, protože divák by mohl orodovat za protagonistu-vraha, pokud každý, s nímž se v daném prostoru setká, byl debilní. - Vzhledem k tomu, jak film končí, tam mi přijde, že Shyamalan chce, abychom si protagonistu-vraha oblíbili.
Ani by nebylo třeba jeho duševní stav obhajovat nějakým týráním v dětství. Šlo by říct, že ve světě, kde je každý tak povrchní, naivní a stupidní, nezbývá, než vést pro klid v duši válku proti všem.
Dotážu tady od stolu vymyslet podstatně zajímavější materiál než filmař, který má 30 let praxe a podle toho hodnotím.

Uživatelé, kteří tomuhle dávají průměrná nebo nadprůměrná hodnocení, jsou buď zbytečně vstřícní anebo nemají moc představu o tom, jak dobrý film vypadá. Taky si všímám, že mnohým vyhovuje, když je film průměrnej, vyprázdněnej a přihlouplej, protože si od nich nežádá tolik pozornosti a přemýšlení a necítí se u něj blbě z důvodu frustrace nad neschopností náležitě uchopit dílo. Snad by se dalo říci, že je taktické plodit průměrné filmy. Kdo nemíří vysoko, toho nezlomí pád? Že by Shyamalan právě tohle poučení vyextrahoval během své kariéry? Teď mě omluvte, jdu si vytisknout jeho fotku a budu ji následující minuty posvěcovat svými flusanci...

• má to konec

• nezajímavé provedení relativně funkčního konceptu
• audiovizuální mdlost a průměrnost
• nekvalitní scénáristika
• dojem zbytečnosti - film pro film
• absentující téma

Janíček

6 458 bodů •30. 8. 2024

5

Tak Shyamalan už nie je to, čo býval. Jeho dobré filmy sa dajú zrátať na jednej ruke. Tento film však na tú pomyslenú ruku nepatrí. Na začiatku ma to celkom bavilo a bol som zvedavý akým smerom sa bude film uberať. Uberal sa však smerom nesprávnym. Josh Harnett mi prišiel taký mdlý, jeho herecká dcéra dosť otravná. Otravná mi prišla aj režisérová dcéra Saleka. Pri nej som mal pocit dokonalej protekcie. Možno by mi to tak nevadilo, keby mala talent. Shyamalan má poväčšine zaujímavý námet, len potom keď film rozpíše málokedy ho dotiahne do zdarného konca. Asi už druhý Šiesty zmysel nikdy nenatočí, ale možni sa mu niekedy podarí sa k nemu aspoň trochu priblížit.

blackkocour

5 025 bodů •31. 8. 2024

4

Past? Chceš na mě nalíčit snad nějakou léčku, ty Noční Šalamouno? Existujou věci, které žádný člověk v životě nechce zažít. Dostat dobropis od berňáku, dozvědět se že ta nejošklivější holka ze třídy má na tebe zálusk, nebo boy pokud nosíš mezi nohami kung-pao a pustit si nový film od tohoto čardášského kočího, protože neexistuje na světě takový šmelinář, který by ho dokázal dorovnat. Tady se očividně inspiroval se sebou, jako mazaného hada co se vyvlíkne ze všech uzlů na světě, rubikové kostky a ježka v kleci, v podání Joshe Hartnetta, jako Crisse Angela, co se vyvrtá i z té nejzapadlejší dírky v omítce a inscenuje opravdu vydařené kouzelnické číslo, nikoliv ale čáryfuka ale toho zajíce v pytli. Opravdu logickost si potřásla ruku s příběhem, naverbovala strašně moc náhod, které jen pomůžou šibalskému Houdinovi, a můžem se jen spolehnout na kouzlo hollywoodského střihu. Na první pohled pointa nesází úplně tak na bobek, ale ending je tak parodicky nepodařený, že mě vůbec nic nepřekvapilo a akurát se jen divákovi plivne rýže s kari do ksichtu. A btw, je fajn, pyčo, že si z našeho hrdlořeze udělal kus schizofrenika alá Norman Bates, ale nebudu zlej, v jedné fázi jsem měl skoro zastavení srdce, ale to bude z toho cholesterolu, nemůžu si pomoci. Příště si rodinné spory řeš doma, Šáhjlo, nikoliv do filmu, vole!

JaraSlama

2 980 bodů •5. 8. 2024

6

Nikdy není dobrý signál, když distributor odmítne uspořádat novinářskou projekci a film před premiérou nemá žádné ohlasy. To je případ "Past", nového díla M. Night Shyamalana, režiséra známého svými geniálními koncepty a katastrofálními třetími akty. Děj filmu sleduje otce a dceru na koncertě, kde je otec odhalen jako hledaný sériový vrah. Zatímco první polovina exceluje v budování napětí a nabízí slušné výkony, druhá polovina selhává, když Shyamalan nedokáže situaci logicky vyřešit. Přes Hartnettovo skvělé herectví film zůstává thrillerem, který si užijete do poloviny snímku, přičemž vás druhá polovina zanechá zklamané.

jirikzaboj

2 829 bodů •4. 9. 2024

6

I přes ty všechny blow upy a pády se vždy na nového Shyamalana těším. Asi proto, že mám pro jeho svatou čtveřici z nultých let slabost a minimálně u těch dalších snímků očekávám občas nějakou návaznost jeho geniality, která ho bohužel zahleděla samého do sebe. Stále věřím, že velký návrat jednou přijde, ale s nejnovějším Trap to nebude. Film je sice pro jednou o něco snaživější, má zajímavé kompozice, velkolepě vystavěné kulisy, používá zavedené trademarky koncertové atmosféry a snaží se diváka napínat ve stylu Spielbergovo Catch Me If You Can, akorát z pohledu sériového vraha, kterého sebevědomě ztvárnil dříve miláček dívčích srdcí Josh Hartnett. Napříč filmem jsem si říkal, jaká je to úžasná paralela ke kultu Taylor Swift a kdysi právě opěvovaného manekýna, který zde hraje pravé monstrum. První půle si počíná opatrně a donutila mě se soustředit. Ovšem postupem to přechází čím dál tím víc do absurdna, až zbyde prázdné schéma scénáře, který působí nedokresleně a já asi 3x odhadoval konce. Skončilo to na počtvrté o dalších deset minut později a to už mě přestaly ty osudy dávno zajímat. Přesto jsem spatřil malé světlo režijních kvalit. M. Night by potřeboval za sebou nutně studio, které ho nasměruje tím správným směrem. Takhle si dělá co chce a nesvědčí to jak jemu, tak ani kariérám jeho vlastních dcer.

AtemuLukas

2 398 bodů •9. 11. 2024

6

Opravdu hodně zajímavý nápad, jak udělat poutavý thriller, u kterého divák bude tajit dech. No musíte zkusit něco originálního. A co by mohlo být víc originální, jak the Trap? Ano snímek, kdy jde vrah se svoji dcerou na koncert a netuší, že celý koncert je jenom past, jak ho chytit. Díky tomu začíná tento thriller.

Ano zní to opravdu zajímavě a to jestli se to povedlo, je trochu kontroverzní. Já tu asi budu mít názor, který moc recenzentů nemá, ale to je prostě život. V první řadě musím pochválit výběr herců a to především hlavního protagonistu Joshe Harnetta. Jako ten byl jak stvořený pro tuto roli a odvedl tu opravdu skvělou práci. Jeho poker face tu byl dokonalý stejně, jako vykreslení šíleného vraha a milujícího otce.

Vlastně já tu po herecké stránce nemám ani co vytknout, protože všichni ve filmu odvedli skvělou práci a to i přes fakt, že celý film táhne právě Josh. To by mi nevadilo tolik, jako právě ten lore, který je docela kontroverzní. Tím chci říct, že má hodně dobrý, ale to zpracování nebylo zrovna nejšťastnější.

Jako ano myšlenka je hodně dobrá a tempo filmu je přiměřené na to, že se jedná o Thriller. Pomalé tempo totiž u diváka rozvíjí náklonnost vztahu mezi hlavním protagonistou a jeho dcerou. Co tu ale pokulhává. Je vypíchnutí jeho šílených choutek a to především v prvních dvou třetinách. Ano máme tu sice nějaké zmínky o tom, jak vězní jednoho ekologa v nějakém sklepě a to především přes jeho mobil. Ale to není moc. Vlastně spíš nám servírují milujícího taťku.

Během chvilky vidíme, jak chladnokrevně začne vymýšlet plán, jak utéct z koncertu a zachránit si holý život. Je to fajn, ale Nemohu se zbavit pocitu, že do poloviny filmu bylo dostatečně divákovi ukázáno, že je to opravdu vraždící stroj. Tedy až do poslední třetiny filmu, kde to dostalo opravdu jiný spád. Což vyvolává jasnou otázku “stačilo to?” No za mě rozhodně ne, protože bych docela rád šel víc do hloubky, aby divák měl pocit, že sleduje padoucha a ne nějakého antihrdinu, který je mimo společnost.

No a co říct závěrem. the TRAP je prostě film, který si pustíte, když si chcete dopřát něco napínavého s pomalým rozjezdem a zároveň u toho nemusíte myslet. Protože mi věřte, že nelogických rozhodnutí tu ve filmu je opracdu hodně. Nicméně i AI stojí za to ho shlédnout. Dávám 6/10.

Marcos22

1 611 bodů •4. 8. 2024

8

M. Night Shyamalan do dokázal! Po dlouhých 20 letech navázal na kvarteto Šestý smysl, Vyvolený, Znamení, Vesnice a opět natočil opravdu kvalitní hravý thriller. Vyjma toho se mu Pastí podařilo katapultovat Joshe Hartnetta zpět mezi Hollywoodskou smetánku, z níž se nenápadně vytratil v roce 2007 po Sladově 30 dní dlouhé noci. Hartnett zde předvádí naprosto strhující OCD herecký výkon a dává vzpomenout na disociativní poruchu osobnosti Jamese McAvoye v Rozpolceném, jednom z předchozích snímku režiséra M. Night Shyamalana, v němž hráje prim právě postava s určitou poruchou. V Pasti nelze opomenout vyzdvihnout výjimečnou práci kameramana Sayombhu Mukdeeproma, který po čtveřici snímků Dej mi své jméno, Suspiria, Třináct životů a Rivalové ukazuje, že kvalitativně dospěl mezi takové velikány za kamerou, jakými v současné době jsou Roger Deakins či Emmanuel Lubezki. Svými schopnostmi se mu Past podařilo pozvednout o level výš. To s jakou precizností se mu daří přenést atmosféru živého koncertu na plátno je doslova dechberoucí, naposled se něco takového podařilo Andrew Dunnovi v roce 1992 u Osobního strážce, klobouček. Vyjma několika málo nelogičností, týkajících se převážně chování členů policejního sboru, mohu Past všem divákům vřele doporučit, zejména pak teen publiku, které baví thrillery a rádo chodí na koncerty svých oblíbených interpretů. Tohle je film přípo pro vás. Čtyři hvězdy. 👍 (01.08.2024)