Recenze filmu Tenká červená linie

75%

Komentáře a recenze 28

Dle počtu bodů
Brenan88
Brenan88
47 170 bodů
7.5
Pokud bych měl vypíchnout jednu věc,která mi na filmu vadí,tak bych s jistotou řekl délku. 170 minut je obrovská palba díky které film působí utahaným dojmem. Všechny hlavní postavy jsou výborně vykreslené což u válečných filmů nebývá zvykem,ale dějově málo zajímavé. Teda aspoň pro mně. Kamera,soundtrack a vlastně celková technická stránka filmu je bezchybná,ale když vás neosloví děj,tak je to pak k ničemu.
Chrustyn
Chrustyn
44 045 bodů
8
Poeticky natočený válečný film s opravdu hvězdým obsazením (i když někteří herci se tam ukáží jen na pár minut). Nevypadá sice tak autenticky jako "Zachraňte vojína Ryana" ale i tak patří k těm lepším válečným filmům. Avšak narozdíl od jiných válečných snímků se tento hodně soustředí na jednotlivé postavy a jejich vnitřní promluvy o smyslu života o lásce atd. Což je někdy plus ale občas i mínus. Obrovské plus si však zaslouží dokonalá hudba Hanse Zimmera, která filmu dodává skutečnou atmosféru pekla.
martin-mickey-stusak
martin-mickey-stusak
36 687 bodů
Poněkud zvláštní a nezvyklý válečný snímek, kde se nejen tvrdě bojuje, ale i formou vypravěče značně filozofuje. Morálka, soužití, život a smrt. Američané dobývají kopec a umírají a ve stejné chvíli se kousek dál rodí noví život. Co je peklo a co je ráj? Kde je ještě radost ze života a kde už je strádání? Má tohle všechno vůbec nějaký smysl? Snímek poodhaluje absurditu i přirozenost života a osudu. A tak si divák může zapřemýšlet, kdo je na tom na světě líp. Civilizovaný člověk a nebo domorodec žijící souběžně s přírodou? Nechť si každý po zhlédnutí toho protiválečného počinu odpoví sám.
Pete69
Pete69
32 979 bodů
7.5
Velmi dobrý válečný snímek ve kterém se střídají líté boje s pomalým rozjímáním vojáka, který přemýšlí nad zbytečností války. Z bojových scéna jde chvílemi mráz po zádech a jsou extra vyvedené. Film jako celek působí velmi dobře a svým rozkolísaným tempem si hraje s myslí diváka. Moc dobrá práce.
ZkuKol
12 290 bodů
10
Terrence Malick má jedinečný projev, jež bych označil za filmovou lyriku. A to absolutní, v jeho filmech je tomu vše podřízeno, kamera, hudba, herci a jejich výkony a vždy i vypravěč, který na rozdíl od jiných filmů zde neruší. Tenkou červenou linii natočil Malick po 20leté přestávce a vůbec to na filmu není poznat. Herecké obsazení je víc než hvězdné a nutno dodat, že si zde nikdo nedovolil nic odfláknout. Malick se pokusil do odvážné kombinace své lyriky a válečného filmu a tento (podle mne) nesnadný úkol zvládl na jedničku. Skvěle zvládá rozbor mysli obyčejného vojáka i bojové scény, strasti starých a zasloužilých oficírů i fungování jednotky mladých těsně před bitvou. Ryan byl sice řemeslně vynikající, ale chyběl mu kvalitní příběh a jakási kvalitativní nadstavba, jíž právě toto veledílo má a proto taky Malick Spielberga u mě poráží... 100%
Patrikcz
Patrikcz
9 420 bodů
2
Pro mě jde zcela jasně o nejhorší z těch "velkých" válečných filmů (výraznou oblibu si asi získal jen u akademiků). Pouze hrstka bojových scén, jinak tu týpci často vykládají různé nezáživné úvahy a žvásty o životě - jde tu spíše o hledání cesty do vojákovy duše. Vy pak celou dobu čekáte, jestli se něco během těch tři hodin bude dít, ale ono se nic výrazného, kvůli čeho by jste si tento film v dobrém pamatovali, vlastně neděje. Prostě za mě je to jen velká a dlouhá nudná uspávačka a jedinou hvězdu jsem ochotný dát alespoň za vynikající soundtrack Zimmera, který je totálním opakem celkové kvality tohoto snímku ze druhé světové války. Pokud zkrátka chcete vidět top válečný film, tak se určitě poohlédněte jinde...2/10.
Klajnik
Klajnik
9 194 bodů
2
Některé pasáže fungují docela dobře. Třeba když se se Američanům nedaří dobýt plnej zakopaných Japonců s kulomety a minomety. Jsou an ráně a nemůžou se nepříteli dostat na kobylku, přitom jsou tupym arogantnim válkuchtivym generálem nuceni zaútočit a tedy - jít na smrt. Film se snaží prezentovat válečné peklo, ale takováto vize naplněna nebyla. Peklo to spíš začne být, když hlavní vojín (James Caviezel) začne žvanit o lásce: "Láska. Kde se bere? Kdo v nás ten plamen rozněcuje? Žádná válka ji neuhasí, nepřemůže. Byl jsem zajatec. Tys mě osvobodila. My. My spolu. Jedna bytost. Splýváme spolu jako voda, až tě už od sebe nerozeznám." nebo pro změnu o zlu: "Tohle velké zlo. Odkud se bere? Jak se vkrádá na svět Z jakých semen, z jakých kořenů vyrůstá? Kdo to působí? Kdo nás zabijí. Kdo nás okráda o světlo?". Tady se projevuje ta ubohá snaha Terrence Malickova o poetiku a hloubku, jenž je deep asi jako louže chcanek. Pokud si neuvědomuje, jak debilně, vyloženě debilně takovýhle povzdechy zní, tak nelze mluvit o ničem jiném, než o nevkusu. Malick je strašně špatnej scénárista a jeho stylistika opěvování lásky je k smíchu jako tweety šestnáctiletý holky. Vojínovi jsem se musel vysmát, když mu před koncem filmu přišel dopis od jeho ženušky, se kterou přeci splývá jako voda. V listu stálo, že se s nim chce rozvést, protože se cítila osamělá a teď poznala kapitána letectva. Vojín žil očividně v bludu. Každopádně mám pocit, že tenhle film je na hraně toho, co lze od Malicka ještě snést. Nový Svět je ještě prázdější, nezábavnější a nevkusně poetičtější. Strom Života a Song to Song jsou pak vyloženě nekoukatelný. Terrence Malick je pro mě jeden z nejodpudivějších filmařů. Jeho filmy je težké snášet, protože si píše scénáře. Kde ztrácí jako spisovatel, vypravěč a dramatik, tam to vynahrazuje jako kameraman. Audiovizuálně je to toiž atraktivní. Film má své kouzlo. Působí velkolepě, ale to jen díky explicitním aspektům. Uvnitř je to prázdné.
Rokle
Rokle
6 520 bodů
6
Tak příšerně dlouhé kecání a filozofování o "ničem", že mi to připadalo jako čtyřhodinové. Dávám radši přednost Ryanovi.
jirka26
6 288 bodů
7
Pan filosof si zas zafilosofoval.
kubas369
5 377 bodů
4
Děsná nuda a co ta filosofická onanie, která se táhne celých 170 minut? Jestli byl účel člověka uspat tak to bych měl dát asi plnej počet. Takhle vypadá válka jako filosofickej seminář na vysoký. Další nehorázně nadhodnocenej film, který si hraje na víc než ve skutečnosti může být. Dost pochybuju o tom, že člověk podělanej strachy může přemýšlet o nesmrtelnosti duše nebo nekonečnosti boha spíš se modlí aby nechytil kulku a když ji chytne tak aby to měl rychle za sebou. V tom oceňuju třeba první a poslední půl hodinku Rayna ( všechno mezi tím stojí za prd), protože když jsem to viděl poprvý byl jsem rozklepanej jak ratlík ve vánici.