Články o A.I. Umělá inteligence

Technologický vývoj je především v posledních dvou stoletích úžasný, úroveň života na Zemi se v obecném měřítku stále zlepšuje a od druhé světové války jsme neměli válečný konflikt, který by vojensky rozmetal regionální meze a připravoval o život miliony lidí (přestože strašlivé genocidy v Africe se nesmí přehlížet a některé vnitrostátní diktatury nepolevují). Budoucnost civilizace přesto nevypadá zcela růžově. Ve vybledlých barvách ji často vykreslují také filmová díla, ať už ta původní, nebo odvozená z obvykle mnohem komplexnějších literárních zdrojů. Představme si šťastnou třináctku dystopických snímků, jež během necelých sta let nejvýrazněji utvářely přemýšlení o tomto subžánru, který se nemusí omezovat pouze na ryze futuristické science fiction.

Tento týden nás venku čekají vedra a velmi dusné počasí. Pokud se ale budete chtít zchladit v klimatizované místnosti a u televize, nabídka jednotlivých stanic vám k tomu dává naštěstí dost příležitostí. My jsme pro vás již tradičně vybrali pětici titulů, které aktuálně na streamech nenajdete a za zhlédnutí jistě stojí. A to i přesto, že jste některé z nich už jistě párkrát viděli.

Jude Law předloni oslavil padesátiny. Dnes už se to možná nejeví jako tak hrozná cifra, jeho to nicméně zřejmě uvalilo do poněkud melancholické a bilanční nálady. Zrovna před pár dny se podělil o lítost nad některými kariérními rozhodnutími. Nad leckterými výroky pak veřejnost začala mírně kroutit hlavou.

Fascinace tím, co se ukrývá ve vesmírných dálavách a co by teoreticky mohlo navštívit i naši titěrnou planetu (a podle mnohých už navštívilo), provází Stevena Spielberga od nejranějších let. Už ve studentském filmu Firelight roku 1964 popisoval přílet UFO do provinčního amerického městečka, dva roky po premiéře Čelistí (Jaws) zfilmoval vlastní sci-fi námět do oslnivých Blízkých setkání třetího druhu (Close Encounters of the Third Kind) a roku 1982 dojal celou galaxii příběhem E. T. Mimozemšťana (E. T. the Extra-Terrestrial), jenž se navzdory duševnímu poutu s chlapcem Elliotem musí vrátit domů. Sedmasedmdesátiletá legenda kinematografie nyní dle webu Variety plánuje návrat ke kořenům a pověřila scenáristu Jurského parku (Jurassic Park) Davida Koeppa rozepsáním svého dalšího námětu o UFO, který prý hodlá i režírovat.

Film Christophera Nolana Oppenheimer (2023) o vývojáři jaderné bomby sklidil třináct oscarových nominací, řadí se tudíž mezi vůbec nejúspěšnější díla, jaká kdy přilákala pozornost Akademie. Skoro miliardový divácký hit spojil náročnou a důležitou látku s režisérovou schopností vyprávět atraktivně a zábavně pro široké publikum, čímž částečně zrcadlí spoustu sci-fi projektů, které vzešly ze společenského klimatu vázaného na technologický vývoj po druhé světové válce. Strach z bomby tehdy nedokumentovali pouze vážení režiséři jako Akira Kurosawa nebo Stanley Kubrick v jejich dílech Žiji ve strachu (Ikimono no kiroku) a Dr. Divnoláska (Dr. Strangelove or: How I Learned to Stop Worrying and Love the Bomb), nýbrž i tucty béčkových tvůrců sci-fi, jež vynález „Amerického Promethea“ Roberta Oppenheimera navždy ovlivnil.

V posledních letech jsme si zvykli, že nám studio Blumhouse do nového roku pravidelně servíruje virální horory s inovativně řešenými koncepty. Na hity jako Neviditelný (The Invisible Man) nebo M3GAN čerstvě navazuje kinopremiéra Noční koupání (Night Swim), v němž rodina rehabilitující se baseballové hvězdy koupí nemovitost s krásným bazénem napájeným podzemními a zřejmě léčebnými prameny. Koupání v blahodárné vodě si ovšem žádá své oběti a čtyřčlenná rodina rázem bojuje o život se silami, jež danou půdu opanovaly od pradávných let. Řemeslně slušný horor s výborným obsazením ovšem potenciál novodobého kultu postrádá.

Drew Barrymore hrála v proslulém E. T. – Mimozemšťanovi, když jí bylo pouhých šest let. Téměř po čtyřiceti letech režisér filmu Steven Spielgerg vystoupil v pořadu The Drew Barrymore Show, aby popřál herečce k narozeninám a zavzpomínal na jejich společnou práci na vlivné sci-fi. Spielberg prohlásil, že Barrymore sama přišla se spoustou hlášek, které pak ve filmu zazněly. Včetně jedné z nejpamátnějších, kdy se holčička Gertie poprvé podívá na mimozemšťana a pronese: „Nelíbí se mi jeho nohy.“

Patnáct let po premiéře zůstává čtvrtý díl Indiana Jonese otloukánkem dobrodružné série, kterou si v průběhu osmdesátých let všichni zamilovali. S blížícím se uvedením pětky, na jejíž adresu zatím ze světa proudí převážně kritika, se však pověst Království křišťálové lebky pozvolna proměňuje. Stárnoucí Indy v souboji s jaderným hřibem, vládními špióny a proradnými soudruhy ostatně disponuje takovou porcí „jonesovské“ zábavy, že si oprátku od kritické a divácké obce zdaleka nezaslouží.

Jeden z nejslavnějších dětských herců světa slaví 35. narozeniny. Haley Joel Osment si v šesti letech zahrál syna Forresta Gumpa, v 11 mu Šestý smysl umožnil komunikovat se zemřelými a na prahu puberty ztvárnil emocionálního robota ve Spielbergově megafilmu A.I. Umělá inteligence. V dospělosti o něm tolik neslyšíme, ale v herectví pokračuje a je vděčný, že ho brzká sláva a úspěch nesvedly na špatnou životní dráhu.

Právě probíhá berlínský filmový festival, na němž Steven Spielberg převzal ocenění za celoživotní přínos. A prozradil, že po desetiletém období spekulací hodlá konečně přikročit k produkci dosud nerealizovaného scénáře o životě Napoleona Bonaparteho, který na počátku sedmdesátých let obstaral režijní velikán Stanley Kubrick.