Rok 1980. Před světovými médii se objevuje záhadný muž Max, který přináší světu dosud neznámé důkazy a dokumenty týkající se plánovaného atentátu na velkou trojku, který se měl uskutečnit v Teheránu roku 1943. Spolu s ním se objevuje vlna násilí a zločinu. Někdo nechce, aby se tyto skutečnosti dostaly na povrch. Někdo, kdo celou operaci naplánoval a po válce se vyhnul zaslouženému trestu za své četné zločiny. Spolu s ním se objevují agenti veteráni, stejně jako pamětníci z dávných dob, aby se po letech opět setkali a uzavřeli staré dluhy.
Zajímavý ale zbytečně pomalý a zdlouhavý snímek ve kterém je občas problém se orientovat. Pokud však patříte mezi příznivce starých špionážních filmů určitě si v něm něco najdete.
Převážně koprodukce Sovětského svazu a Francie, kdy na francouzskou kinematografii je to značně utahané a na tu sovětskou kupodivu krapet rychlé. Dvojdílná nevyrovnaná podivnost plná předlouhých dialogů a občasných archívních záběru, které vyznívají naprosto zbytečně. Na špionážní filmy v tomto duchu byli sovětští tvůrci vždy kabrňáci. Akce poskrovnu aby se neřeklo a jinak neustálé konverzace a promluvy vedoucí akorát tak k uspání diváka. Jediný výrazný tu je Alain Delon, u nějž to ale dělá hlavně světový věhlas. Snímek o snaze potrestání dávných zločinců z dob války přináší sice zajímavý příběh, ale naprosto nešťastně ztvárněný. Ale taková už sovětská kinematografie prostě byla.