Čtrnáctiletý Fljora je v létě 1943 naivním běloruským chlapcem, odhodlaným zapojit se do partyzánského odboje. Na konci příběhu je lidskou troskou, z jejíž tváře navždy zmizely stopy dětské nevinnosti. Fljorův osud plný utrpení, ve kterém nechybí místo ani pro první erotické okouzlení a tragikomické okamžiky, prožila většina z těch, kteří dospívali za druhé světové války. Němci tehdy v Bělorusku realizovali projekt "spálené země", v němž lehlo popelem na šest set vesnic. O těchto událostech vypráví ve svých novelách Ales Adamovič, který se rovněž podílel na scénáři filmu, opatřeného názvem Zabijte Hitlera. Do výroby však šel snímek pod titulem, jenž tvoří refrén v biblické Apokalypse. Elem Klimov jej natáčel chronologicky, což výrazně pomohlo představiteli hlavní role Alexeji Kravčenkovi ke ztotožnění se svým hrdinou. Obraz Fljorova vyšinutého nitra však nevyjadřuje pouze herecká akce, výraznou měrou se na něm podílí práce kameramana a zvukaře, k níž zvláštní kontrapunkt vytváří Mozartova hudba.
Výborné a psychicky hodně náročné válečné drama, které zůstane v hlavě hodně dlouho po shlédnutí hlavně díky dokonale zvárněné atmosféře a skvělému hlavnímu hrdinovi, který si musel při natačení projít peklem.
Skvělý válečný snímek, který se zabývá hrůzami Druhé světové války a utrpením lidí v Sovětském svazu. To co prožívá mladý voják je děsivé, skvěle zpracované a plné emocí. I technická stránka je vynikající, soudruzi se s tím vůbec nepárali. Když něco mělo hořet, opravdu to hořelo. Reálně výbuchy při bombardování, které doslova kácení les. Krásný snímek.
I když jsem si ze začátku myslel, že to bude ruská blbost o statečném partyzánském hrdinovi, musel jsem po půl hoďce změnit názor. Nebyl to film o hrdinství a válce, ale o obětech a hrůzách války. Neuvěřitelná byla proměna toho kluka. Nejenom psychická, ale i fyzická. Každej tady v názorech uctívá Tarkovského, ale tohle mě oslovilo mnohem víc. Scény, kdy klukovi hučí v uších nebo kdy se prostě všechny ty válečné hnusy dějí a v pozadí jsou přirozené zvuky teroru, pláče, smrti, hluku nebo hučení, jsou fakt silné. A stačí se jen dívat, nemusí tam být děj. Všechno mi to přišlo hodně pravdivé a dokumentární a reálné - jakoby se to dělo třeba u nás za humnama. A ten jeho ohořelej děda byl detailní a popelavej!
Nejdříve byl v plánu název filmu "Zabít Hitlera", ale jméno muselo být změněno, protože to v té době bylo považováno za nevhodné.
Během nejvíce násilných a drastických scén chtěl mít režisér Alexeje Kravčenka zhypnotizovaného psychoterapeutem, aby neměly špatný vliv na mladého herce.
Ve filmu se střílelo ostrými náboji. Alexej Kravčenko říká, že mu kulky lítaly několik centimetrů nad hlavou.