Už dopředu říkám, že ta mezera mezi těma dvěma díly byla asi chyba. A možná proto asi vyhrálo nadšení vyzařující z prvního dílu nad zklamáním, že druhej díl se mi během té pauzy tak odcizil. Ale samozřejmě je to taky trhák, retro a reál, a to já mám rád. Tyhle dva filmy jsou jedny z mála, který mi za rok 2008 udělaly radost.
Zatímco první díl na mě působil jako jeden z nejlepších gangsterských filmů, tak v Epilogu je všechno jinak. Sledujeme Mesrina a jeho někdy legrační převleky a zmatené názory. Přišlo mi, že to co dělá je jen z důvodu, aby o sobě četl v novinách. Navíc tady nebyla žádná scéna, u které bych vysloveně lapal po dechu (narozdíl od první části, kde jich bylo habakuk). 65%
Akčnější, svižnější, napínavější a hlavně ucelenější než první část. Konečně se dostáváme Mesrinovi pořádně pod kůži a Cassel zvládá bravurně i polohu, kdy už byl z Mesrina totální magor. Akce nemá chybu, silných scén je nespočet, člověk se v tom mnohem lépe orientuje. Rozhodně o třídu lepší než první část.
Posledních 6 let života největšího franzouzského zloducha druhé poloviny 20. století. Nabral na profesionalitě, respektu, známosti i váze. Děj má větší tempo a méně postav, Cassel opět nepustí na plátno nikoho kromě sebe a Amalric není tak zdatný přihrávač jako Depardieu. Ženy Vincentovi podléhají jedna za druhou (vím že Mesrin rád využíval vypravěčskou licensi, ale když vidíte Cassela jak "uklidní" dvě studentky...) a banky bere pro jistotu po dvou. Zatímco 1.část nám představuje převážně růst průměrného zločince, 2. se soustředí na portrét Mesrina jako osobnosti,který mimochodem úspěšně vykrádá banky a unáší miliardáře, co si namlouvá, jak se ovládá apod. Celé dílo je postaveno na dokonalé řemeslnosti, vycházející ze staré francouzské školy, žádné pc triky, žádné naznačení, vždy nasyrovo a jako Mesrine (čti Merine!!:-)... na 100%
Druhý díl příběhu o drzém, ostříleném a všehoschopném lupiči jménem Jacques Mesrine. V tomto díle se však tolik nevraždí a nepáchá takové násilí, s výjimkou únose novináře, který psal o Mesrinovi články, kde jej označil za nespolehlivého zrádce jeho parťáků. Mesrine si po návratu do Francie najde novou ženskou, kterou prostě sbalí v baru a pak ji vypíchá na pokoji. Jednoho dne je zatčen a předveden před soud, ale díky komplicovi Michelovi a schované zbrani na hajzlu se mu podaří utéct, přitom si vezme soudce jako rukojmího. Následně pokračují v loupení bank, a Mesrine se nebojí klasicky vykrást jednu banku a pak hned druhou na druhé straně ulice. Jeho parťák to moc nezvládá a raději se na něj vysere. Jednou jej v jeho bytě navštíví kriminálka v čele s komisařem Broussardem, který s ním vyjednává, následně se před něj postaví bez vesty a bez zbraně a nakonec si spolu dají pěkně šampaňské, zatímco ostatní kriminalisté prohledávají byt. Mesrine skončí ve vězení na 20 let, ale ani tady se moc neohřeje a s pomocí své advokátky, která mu propašuje zbraň, a nového kamaráda Francoisse Resse a jeho pepřového spreje se jim podaří utéct s dalším vězněm. Oběma se tak podaří již počtvrté utéct z basy. Stanou se z nich klasicky parťáci při loupežích. Jenže Resse chce pouze systém zneužívat a ždímat z něj prachy a považuje se pouze za lupiče, zatímco Mesrine se začne prohlašovat za revolucionáře a chce systém svrhnout, a dokonce začne vyhrožovat, že do Francie přivede OOP. Vyhrožuje skrze média, kterým poskytuje tajné rozhovory. Mesrine a Resse společně unesou starého milionáře, který se však nechá raději zabít, než aby jim dal 10 milionů franků. Vyjedná s nimi pouhých 6 milionů, což Mesrine komentuje slovy, že "je dobrej". Při předávání v lese dojde k malému incidentu, ale napodruhé to vyjde, a oba peníze dostanou. Utečou do sousedního kraje v kufru auta jedné rodiny, která neměla moc na výběr a musela s nimi spolupracovat. Ale při snaze o překonání řeky Mesrine o svůj podíl přijde. Na závěr se jeho partnerem stává někdo, s kým si lépe rozumí - revolucionář Charlie Bauer, který nesnáší pravičáky a fašisty. Jako jednoho z nich označí novináře Jacquese Tilliera, který napsal onen nelichotivý článěk o Mesrinovi. Jednoho dne jej tak unesou do sklepa, kde rituálně hoří svíčky, a Mesrine jej zmlátí, skope a třikrát do něj střelí. Tillier to však jako zázrakem přežije a pro Mesrina začíná jít skutečně do tuhého. Nakonec vidíme scénu, kdy celá kriminálka čeká na Mesrina u jeho bytu a sleduje každý jeho pohyb. Ten pak nasedne do auta se Sylvií a během jízdy je auto zastaveno, následně se zvedne plachta na korbě náklaďáku před nimi a Mesrine je rozstřílen na sračku. Pro jistotu dostane ještě kulku do hlavy. Sylvie dostane hysterický záchvat, jelikož jí postřelili psa. Tím končí příběh oblíbence médií, miláčka žen, lupiče a rádoby revolucionáře, který byl v tomto dílu označen jako onen Veřejný nepřítel č. 1. Jediná světlá chvíle v jeho zločineckém životě v tomto díle byla, když seděl v base a snažil se dělat otce své dceři, která jej tam navštívila. A u toho soudu byl také celkem dost vtipný.
Opravdu jsem nečekal, že se ten film v druhé části tak zvedne. Naprosto vynikající záležitost! Bez prvního dílu by to bohužel nefungovalo, takže je nutné ji vidět a "propochybovat" se jí až do konce. Co se týče celé ságy, klidně bych si rád zapolemizoval na téma glorifikace násilí, zločinu a anarchie, ale to ten film v podstatě má vyprovokovat. Každopádně, jeden z nejlepších snímků v českých kinech za poslední dobu.