Ten Fellini mi prostě nesedí. Já nevím proč ale u jeho filmů se bezmezně nudím. Herci jsou skvělí ale film mě prostě nechytl. Všem milovníkům tohoto režiséra se omlouvám ale více dát opravdu nemohu.
Při vší úctě k Marcello Mastroiannimu je toto snad jeho nejslabší film. Zvláštní satira, aneb obrovská show vyhaslých hvězd a pseudohvěz a cesta na pódium vydlážděná prazvláštními scénkami. Ne každý film musí každý pochopit, já toto prostě nějak nepobral.. 40%
Postmoderní snímek jenž v sobě spojuje znovushledání tanečního páru, kdysi napodobujícího slavné americké duo a kritiku televize, zábavy a společnosti. Ve filmu se sešli tři staří známí; Mastroianni jenž dostal vděčnou roli stárnoucího showmana, který bujuje nejen s věkem, ale i opuštěností a nenaplněnou láskou; postava Giulietty Masina se narozdíl od něj dokázala odpoutat od minulosti a žije současností a trojúhelník dotváří Fellini - podle mne jeho nejslabší hrana. Oba herci totiž své role zcela naplnili a věříte jim, ač už tančí, vylévají si srdce, nebo se pokoušejí filosofovat nad životem a smyslem poslední příležitosti. Fellini do toho všeho až otravně cpe kritiku televize, která rezignovala na umění s přidanou hodnotou, vše střihá, sazí na první dojem a je prvoplánovitá, plná klišé a pohybuje se na pomezí laciného cirkusu a panoptika. Ne, že by neměl pravdu, ale dělá to velmi nenápaditě, často se opakuje a sklouzává ke stejné prvoplánovitosti, jakou kritizuje. Jeho kritika reklamy skládající se z náznaků nahoty a sprostosti, jídla (neustálé míchání různých ingrediéncí ) a hlavně vepřového, je příkladem. Ono by to vlastně ani tak nevadilo, kdyby to divákovi nebylo ukazováno několikrát dokola: reklama, liliputi, dvojníci, lidé s rádoby zázraky. Místo aby tvořili za Ginger s Fredem jen pozadí, jsou jim rovni a občas je i zastíní. Navíc jsem občas trpěl pocitem, že scéna měla být svižnější, ale mistr, už nevěděl jak na to - ruzné průchody ředitelů, příchody do maskéren apod. Stáří přichází i na umělce a obyčejná televizní revue není nejlepší místo na rozloučení s karierou, ale může přinést hodně katarze a sebepoznání... 80%
G&F je jeden z posledních filmů Feredica Felliniho i Giulietty Masina. Škoda... Fellini se otevřeně pustil do kritiky moderní televizní doby, do níž se staré dobré zvyky a způsoby nehodí, která si nepotrpí na stálost a která letí rychlostí reklamního skeče... G.Masina spolu se skvělým M.Mastroiannim vytvořili nezapomenutelný stárnoucí pár tanečníků, na jejichž osudech výborně vidíme rozdíly dvou naprosto odlišných světů - toho starého, jenž přetrvává ve vzpomínkách, a nového, který žádné vzpomínky uchovat neumožňuje, protože je založen na prchavém účinku okamžiku. Vlastně mi až běhal mráz po zádech při pomyšlení, jak je tento film aktuální: "Vy nejste manželé? Škoda, chyba... / No ale... Nechápu proč / Líp to zabírá. Divákům se milostné příběhy líbí" Film je natočený v charakteristickém italském střihu, v typickém Felliniho provedení. Ne, že bych ty taliánské postsynchrony miloval, ale na druhou stranu si to už bez nich nedokážu představit :-) G&F je zkrátka vynikající završení dráhy dvou velkých osobností světa filmu. Fellini natočil krásnou reflexi hopsavých estrád a G.Masina okouzlila (samozřejmě i Mastroianni) svým herectvím. P.S.: Přišlo mi víc než symbolické, že hlavní moderátor té závěrečné estrády jako by z oka vypadl Krampolovi....:-)
Velmi nevyužitý potenciál. Veškeré silné scény pramení čistě z námětu. Fellini mě tímhle hodně zklamal, čekat jsem silnější zážitek, už jen kvůli Masině a Mastroannimu, kteří jsou skvělý, ale scénář jim nedovolí jít až na dřeň.