Jindřich V.

74%
Jindřich V.
Druhá filmová verze hry W. Shakespeara (poprvé ji zfilmoval v roce 1944 L. Olivier) je režijním debutem irského shakespearovského herce a dnes již známého režiséra K. Branagha, který se pokusil příběh mladého anglického krále aktualizovat a oprostit ho od tradičního pojetí: jeho králem zmítají pochybnosti a trpí pocitem osamělosti, i když se stává vítězem a přebírá francouzský trůn. Vedle dynamických a realistických bitevních scén upoutá ve filmu především K. Branagh ve zpsychologizované roli Jindřicha V. Film získal Oscara za kostýmy. Mladý irský shakespearovský herec ve svém režisérském debutu aktualizoval známou hru - příběh mladého anglického krále, který se na radu arcibiskupa z Canterbury rozhodne vymáhat své dědické právo na francouzskou korunu (vládne tam tehdy starý král Karel VI.) a o všem se rozhoduje v boji u Azincourtu. Jindřichem V. tu zmítají pochybnosti ještě při dobývání cizích území a trpí pocitem osamělosti, i když už je vítězem a přebírá francouzský trůn. Vedle trochu zdlouhavých dialogových scén zaujmou dynamické a realistické bojové výjevy. Především však upoutá Kenneth Branagh-herec v zpsychologizované úloze Jindřicha V., kterého hraje s racionální odhodlaností a výbušnou citovostí. Kuriozitou je, že Branagh se tu představuje jako scenárista, debutující režisér a hlavní představitel - tedy navlas stejně jako Laurence Olivier, který hru v r. 1944 s velkým úspěchem zfilmoval jako první, jenže s důrazem na divadelnost předlohy a pojímajíc bojové scény jako velká malířská plátna.



Pete69
Pete69
34 482 bodů
7
V kruhu koruny bylo za mě o level lepší, zde jsem dlouho váhal mezi 60% a 70%, což není vůbec zlé a takový je i tento historický film dle předlohy Williama Shakespeare. První polovina mě tolik nebavila, bitvy na střední úrovní, kostýmy slušné, herecké výkony.. za mě nikdo nevyčníval. Závěr slušný.. dobrý film. 65%
Motinski
Motinski
7 945 bodů
6
Najviac Shakespearovska adaptácia Shakespeara na filmovom plátne akú som zatiaľ videl. Henrich 5. je viac divadelný ako filmový, hlavne v dialógoch/monologoch a prechodoch medzi scénami. A to mi trochu vadilo. Ten literárny jazyk mi nedovolil aby som si príbeh užíval ako pri iných historických filmoch. Nepotrebujem ani vidieť monumentálne bitky keď všetko ostatné funguje, no teraz by som ich možno prijal lebo pôsobili skromne. A to až tak že komparz 30 ľudí tu podľa mňa pokrýva tisícové armády. Áno film tak pôsobí viac metaforicky a básnicky, no žiadalo sa mi vojnovú bezmocnosť a brutalitu ukázať intenzívnejšie. Ajtak ale klobúk dole pred Branaghom. Ako režisér a ešte k tomu pred tridsiatkou, podľa mňa ukázal veľký talent keďže ide o debut. Kde ale uspel ešte viac je jeho stvárnenie Henricha. Bezchybné herecké vystúpenie ktorým schoval do vrecka všetky ostatné postavy a to až tak že vlastne ani poriadne neviem kto iní ma aspoň trochu zaujímal aby som mu fandil.
junxi91
junxi91
6 913 bodů
6
Shakespearovské drama, převedené na filmové plátno, v podání režiséra a herce Kennetha Branagha, který byl na Shakespeara expert. Ve filmu je hodně typicky Shakespearovské divadelní mluvy, vznešených prohlášení, metafor, úvah a dalšího složitého jazyka. Do děje nás vpraví Chorus, člověk v novodobém oděvu, který představuje téma hry, prochází filmovým studiem a končí otevřením dveří, aby mohl začít hlavní děj. Chorus se během filmu několikrát objevuje a pomáhá vysvětlit a posouvat děj. Film se poté dělí na akty podle divadelní hry. První dějství. Mladý král Jindřich V. Plantagenet vládne Anglii na začátku 15. století. Biskup z Ely a arcibiskup z Cantenbury se snaží odvrátit pozornost mladého krále od vydání výnosu, který by mohl připravit církev o majetek. A jako rozptýlení by mohla posloužit jeho invaze do Francie. Arcibiskup přichází do trůnního sálu a vysvětluje královským poradcům, že Jindřich je právoplatným dědicem francouzského trůnu, a to na základě toho, že jistý "zákon Saliv" ve Francii nespravedlivě zakazuje jeho nárok na trůn. No, a tak se duchovním společně se dvěma šlechtici - Exeterem a Westmorelandem - podaří přesvědčit Jindřicha, aby vyhlásil válku Francii, pokud nezíská nárok na francouzskou korunu. Jindřich si zavolá Montjoye, zástupce králova syna Dauphina. Dauphin mu pošle jako dárek truhličku s tenisovými míčky, což je bráno jako urážka. Jindřich jí přijímá klidně, ale následně se rozhodne na Francii zaútočit a začne plánovat svou kampaň. V hostinci paní Quicklyové onemocní John Falstaff. Jeho přátelé Bardolph, Ancient Pistol a desátník Nym vzpomínají na staré dobré časy, které spolu s Jindřichem prožili, než se stal králem, a zavrhnul je. Druhé dějství. Jindřich odhalí tři zrádce tím, že je přiměje vyslovit jejich vlastní slova tím, že požádá o radu v případě muže, který na něj křičel na ulici opilecké urážky. Ti tři mu radí, aby s tím opilcem neměl žádné slitování a král jim prozradí, že ví o jejich zradě. Ti tři se snaží bránit, ale jsou přemoženi a Exeter je zatkne za velezradu (spolčili se s Karlem VI.) a nařídí jejich popravu. Falstaff umírá a Bardolph, Pistol, Nym a Robin odjíždějí do Francie. Mezitím ve Francii diskutují král Karel VI. a jeho šlechtici o hrozbě, kterou představuje král Jindřich. Tvrdohlavý a zbabělý Dauphin tvrdí, že se krále nebojí, ale král a jeho konstábl se Jindřicha bojí, protože jeho předkové byli úspěšnými válečníky. Dorazí za nimi králův nejvěrnější Exeter v plné zbroji, požaduje francouzskou korunu, a je připraven si jí vzít násilím. Král sdělí Exeterovi, že mu odpoví následující den. Třetí dějství. Král Jindřich přednese svým vojákům motivační řeč a zaútočí na opevněné město Harfleur. Dauphinovi se nepovede město zavčasu opustit, a tak se starosta vzdá výměnou za to, že nebude občanům města ublíženo. Jindřich poté nařídí Exeterovi, aby opravil opevnění města. Další scéna ukazuje krásnou Kateřinu, francouzskou princeznu, která se před válkou zasnoubila za krále Jindřicha. Ta se snaží naučit anglicky různé části těla, s tím jí pomáhá její dvorní dáma. Kateřina sleduje svého otce a jeho dvořany, kteří vypadají ustaraně. Král Karel VI. nařizuje svým šlechticům, aby zaútočili na Jindřichova vojska a přivedli Jindřicha jako zajatce. Angličani se snaží přes špatné počasí a nemoci probojovat do Calais. Jindřichův kamarád Bardolph vyraboval kostel, a tak je na příkaz krále oběšen. Přichází za nimi francouzský rytíř Montjoy a požaduje, aby král zaplatil výkupné za jeho osobu, a tím vyhnul nebezpečí pro sebe a svou armádu. Král je však odvážný, nabídku odmítá a odpovídá, že je schopen odolat francouzskému útoku i se svou zuboženou armádou. Čtvrté dějství. Blíží se historická bitva u Azincourtu z roku 1415. Noc před ní čeká francouzská šlechta v neklidném vojenském táboře na ráno a je jasné, že Dauphin u ní není oblíbený. Zato v anglickém táboře je klid a ticho a tak se král Jindřich rozhodne se svými bratry Gloucesterem a Bedfordem a se sirem Thomasem Erpinghamem prozkoumat stav své armády. Potuluje se po táboře potuluje v přestojení a setkává se s Pistolem, který jej nepoznává, ale zato o něm mluví s úctou. Dále narazí na malou skupinu vojáků včetně Batese a Williamse, se kterými debatuje o své vlastní vině v případě jejich úmrtí. Dostane se do sporu s Williamsem, a tak se dohodnou na souboj, který proběhne po bitvě. Král pak zůstává sám a pouští se do monologu o svých břemenech a prosí Boha o pomoc. Další den to nevypadá moc nadějně, protože Angličani jsou přečísleni 5:1. Jindřich povzbuzuje své vojáky svou řečí na Svátek svatého Kryšpína a také naštvaně odmítá Dauphinovu žádost o výkupné, kterou mu opět přináší Montjoy. Bitva začíná a je to pořádná krvavá řež, takové vyvrcholení celého filmu. Díky anglické lukostřelbě je velká část francouzské armády zničena. Francouzský konstábl je zajat, francouzští velitelé jsou zoufalí a tak se někteří z nich vydávají za nepřátelské linie. Zde poruší rytířský kodex a povraždí mladá a bezbranná anglická pážata, včetně mladého Robina. Jindřich je potom pěkně nasraný a je tomu tak i poté, co Montjoy doručí francouzskou kapitulaci. Jindřich také vrátí Williamsovi rukavici a ten je šokován tím, že se minulou noc hádal se samotným králem. Následuje čtyřminutový záběr, během kterého jsou odnášeni mrtví a zranění z bojiště, a Jindřich nese mladého Robina. Páté dějství. Vedou se jednání, během kterých je Jindřich jmenován králem jak Anglie, tak Francie. Delegace obou zemí vyjednávají o Troyesské smlouvě, a Jindřich se snaží sbalit princeznu Kateřinu. Opět spousta květnatých řečí o lásce a úctě k lidu Francie. Po návratu delegace Jindřich oznamuje novou éru naděje, dlouhého míru a spojení dvou království. Nakonec Chorus popisuje následující události, které vedly k tomu, že Jindřich VI. ztratil francouzský trůn. No, jako historický dokument to bylo dobré, ale já tu barvitou a rozvinutou shakespearovskou řeč nedokážu příliš ocenit, protože nejsem ani moc inteligentní, ani nemám moc uměleckého citu, takže to nakonec vidím na silné 3*.

Dodatečné informace

Původní název:
Henry V (více)
  • Velká Británie Jindřich V.
  • Velká Británie Henry V
  • Velká Británie Enrico V
  • Velká Británie Enrique V
  • Velká Británie Errikos o 5os
  • Velká Británie Heinrich V.
  • Velká Británie Henric al V-lea
  • Velká Británie Henrich V.
  • Velká Británie Henrik V
  • Velká Británie Henrique V
  • Velká Británie Henri V
  • Velká Británie Henryk V
  • Velká Británie Kuningas Henrik V
  • Velká Británie V. Henrik
  • Velká Británie Генрих V: Битва при Азенкуре
  • Velká Británie Хенри V
Premiéra v ČR:
1. 11. 1991
Země původu:
Velká Británie
Přístupnost:
18+
Rozpočet:
9 mil. USD
Tržby:
10,16 mil. USD (celosvětově)
Knižní předloha:

Podobné


  • Jindřich V. byl natáčen s relativně nízkým rozpočtem, ale přesto dosáhl velkého úspěchu jak u kritiky, tak u diváků.
  • Film získal Oscara za nejlepší kostýmy, které navrhla Phyllis Dalton.
  • Derek Jacobi, který ve filmu hraje roli vypravěče, je známý pro své četné role v Shakespearových hrách.