Víceméně standardní drama o matce se synem, kteří hledají nový domov, štěstí a nového živitele. Film vyniká jen vynikajícím, přirozeným výkonem Ellen Burstynové.
Poslední, koho bych čekal, že Scorsese přizve do road movie, bude malý děcko. Ale veškerá nedůvěra je v tahu. Scorsese se potvrdil jako vynikající režisér a Burstyn jako skvělá herečka (škoda, že nemá štěstí na velké role). Tenhle příjemný, zábavný, vtipný a zcela nenucený film si mě ihned získal.
Mělo mě to varovat - tak blbej název filmu jsem už dlouho neslyšel. Blbá herečka hrála blbou postavu s blbým děckem a mělo to dost blbej děj. Jednou to "blbá" znamená nesympatická nepěkná herečka, podruhé iracionální americká naivní pipka, děcko jak kdyby ho v castingu vybral Spielberg nebo jinej ňouma a nakonec ten děj - to byla nuda jak z prasečáku (bylo tam pár dobrejch hlášek od sprosté servírky v baru, ale to je tak všechno). Tohle vůbec není styl Martina Scorseseho, ale tak nízké hodnocení nedávám kvůli tomu, že by mě zrovna on zklamal, ale protože to je prostě blbej film plnej brečících a ječících ženskejch. Plus mladá Jodie Foster, která vypadala jak kluk a řikal sem si, že už asi tenkrát věděla, že bude lesba.
Sice značně citlivější a úsměvný, ale přesně v duchu rozmáchlejších Scorseseho kousků odvyprávěný příběh o matce hledající lepší zítřky, který zdánlivě přešlapuje na místě, aby vždy v pravou chvíli uskočil a překvapil dojemným, vtipným a mistrně zrežírovaným momentem. Diváka od prvních vteřin vtáhnou dlouhé kamerové jízdy a přesvědčivý herecký výkon Ellen Burstyn, jejíž vývoj od uťáplé naivky k silné sarkastické matce působí uvěřitelně. A vzhledem k přítomnosti rozmachaného malého vykuka to celé pro ženy vyznívá jako reklama na antikoncepci, i když to asi nebylo žádoucím efektem..
Jen ti velcí filmový tvůrci dokáží proplouvat mezi filmovými žánry, zatímco vy je stejně budete chválit za všechno co udělají.. A Martin Scorsese takovým velikánem je, i když ho definuje krimi žánr a sem tam očaruje nějakým životopisem, tak stejně k road movie by jste ho nespíš nepřizvali. A taky ve výsledku jde možná o jeho nejslabší snímek.. Road movie je žánr způsob vyprávění, který je od začátku v chodu a je založený na tom, že postavy cestováním poznávají svět a často i sami sebe. Jenže co v tomhle může nabídnout tvůrce, jenž je proslulý filmovou expozicí, ve které jasně definuje postavy a prostředí, v němž příběh hodlá vyprávět? Nic, jelikož se to vzájemně vylučuje. A to mi na Alice už tu nebydlí vadí.. Ellen Burstyn jako Alice cestuje se synem po státech a hledá místo, kde by mohla zapadnout a doufá, že třeba najde místo, kde jako neznámá zpěvačka dostane adekvátní ohodnocení a dopřeje synovi plnohodnotné dětství. Z čehož vychází motivy soustředící se na rozvoj psychologie postav, sociální otázky a navíc chemii mezi matkou a synem, na níž bude příběh stát.. A ukázal tohle Scorsese někde? Pokud ano, nebyl to záměr.. Alice už tu nebydlí dokáže díky svojí žánrové struktuře a tempu skvěle plynout po celou dobu, i když cykličnosti se jako každý road-movie nemůže vyhnout, jenže jak někdy dokáže rozvlnit různé emoce stále je ze snímku cítit svázanost tvůrce, která občas přechází skoro až do beznaděje.. Jeden z nejslabších Scorseseho snímků, u něhož jsem přesvědčený, že by ho o 40 let zvládl mnohem dravěji a lépe, ale koho by dnes road-movie zajímal co.. 60%