Osmá bondovka je opět ve znamení velké změny, a to na dlouhá léta. Sean Connery definitivně opustil roli Jamese Bonda a po něm žezlo převzal Roger Moore. A nevede si zrovna špatně. Seanovi nechce udělat ostudu a tak se snaží nejslavnějšího agenta všech dob zahrát zcela stejně, což se mu daří. Dokonce i jako on hláškuje. Navíc se v tomto snímku pokračuje v excelentních honičkách, které započal George Lazemby. Tentokrát to bylo na motorových člunech. Dnes už víme, že se takováto scéna opět později použila. V tomto příběhu se Bond setkává s Woodoo. Temná atmosféra se však nekoná. Buď to byl záměr, aby byla zachována thrillerová dramatizace, anebo se to prostě nepovedlo. Těžko říct. Nakonec, ani té akčnosti se tu nelze nedočkat. Zkrátka a dobře, tentokrát je to více konverzační. A tak započala éra: jiný Bond, jiné vyznění filmu. Pro někoho možná zklamání, ale tak už to většinou bývá. Špatný Mooreův nástup to v žádném případě není. Conneryovu nastavenou laťku, zatím nedosáhl, ale s rolí se popral obstojně.
Sean Connery pro mě navždy zůstane Jamesem Bondem. Roger Moore sice patří k těm lepším představitelům agenta 007, ale tento díl se opravdu nepovedl. Bonda pořád nahánějí, unášejí a pak ho nechají lacině uniknout. Magnetické hodinky, jako hlavní Bondova hračka? Bez komentáře. První polovina by se dala nazývat Uspavač hadů, ta druhá už je trošku akčnější. 55%
Nic proti Mooreovi, ačkoliv Connery chybí. Hlavním nedostatkem je naprostá ztráta stylu, za níž samotný herec nemůže. Možná za to nemůže ani Hamilton, který očividně propadnul posedlostí Afrikou. Problém je v táhlém, nudném a neozvláštněném příběhu, který způsobuje, že na tuhle bondovku začínáte zapomínat už v jejím průběhu. Zatím nejtěsnější tři hvězdy. Už spíš ze soucitu.
Tak můžu říct, že R. Moore se mi jako Bond líbí víc. Zajímavej úvodní song od Paula McCartneyho, ale to voodoo a černoši a afra a falešny afra a chybějici afra, to je to, co na tomhle filmu bylo dobry. Ostatni tak moc dobry nebylo. Honička na motorovejch člunech byla tenkrát asi něco novýho, ale teď už je to nuda nuditá. Přeběh po krokodýlech vtipny jako trapnost sama, chch, stejně jako smrt hlavního padoucha, to bylo uplně totálně vtipny, až jsem se zalamoval. Ale celkově nuda.
Osmý Bond. Na elegantního Moora jsem si zvykl rychle, navíc záporák je taky dost děsivý...Jenže bondgirl docela nevýrazná, děj nezáživný a pokusy o vtip (šerif) byly spíš trapné. Bondsong samozřejmě pecka.
První Bondovka s Rogerem Moorem se mi líbila. Je tedy pravda, že námět mě příliš neoslovil, ale fascinuje mě ten styl vyprávění, který se tvůrcům daří držet. Ve filmu je celá řada hodně povedených scén, na Bonda až nečekaně horrorových a přitom tam nechybí humor. Moore také naprosto přesně pochopil v jakém druhu filmu hraje. Zábava i po letech.
Sean Connery Jamese Bonda nemohl hrát věčně, zvláště v případě, že Conneryho definitivní odchod z role po Diamanty jsou věčné (ignorujme teď neoficiální bondovku Nikdy neříkej nikdy z roku 1983 v režii Irvina Kershnera, která je v podstatě předělávka Thunderballu) zároveň neznamenal konec série a producenti se už tehdy populární a extrémně výdělečné série prostě jen tak vzdát nechtěli. Stejně jako V tajných službách Jejího veličenstva se tak začalo pracovat s novou tváří a tentokrát producenti šáhli po herci, který už si Bonda mohl původně zahrát právě V tajných službách Jejího veličenstva. Ano, byl to Roger Moore! Je nutné si uvědomit jednu věc: Se startem éry Rogera Moorea (která trvá mezi lety 1973- 1985) si bondovky procházejí zásadní změnou. Ano, se sérii sice zůstali tradiční trademarky, které nastavil Goldfinger a které se sérii následně vydrželi víceméně právě až do roku 1985, kdy si Roger Moore ve věku 58 let definitivně roli Jamese Bonda opustil, pořád jsou ale Mooreovky specifickým obdobím Jamese Bonda. S nástupem Moorea a jeho ztělesněním Bonda. Bondovky díky jeho komediálnímu talentu dostali formu nadhledu a většinou fungovali i díky Mooreovým improvizačním schopnostem. Bondovky se v éře Moorea začali brát méně vážně, byli více k popukání a především se James Bond ve filmech Moorea vydal i na místa, které by člověk jen tak nečekal. Ale o Moonrakeru si teď povídat nebudeme. Budeme si povídat o první bondovce s Moorem- Žít a nechat zemřít. Producenti opravdu nechali zemřít Conneryho ztvárnění, aby dovolili žít ztvárnění Rogera Moorea. Mooreův Bond už se přitom hned ve své první bondovce potýká s hrozbou, kterou byste možná v Bondovi jen tak nečekali-Voodoo gang! Právě režisér do té doby nejlepší bondovky Goldfinger Guy Hamilton se vrátil, aby si po promarněné příležitosti jménem Diamanty jsou věčné tak trochu spravil pověst (a aby si jí o rok později zase trochu pošramotil bondovkou Muž se zlatou zbraní a člověk, který kdysi představil tu pravou esenci Jamese Bonda se tak se sérii bohužel nerozloučil v nejlepším). V případě uvedení Mooreova Bonda se na to naštěstí tvůrci pokusili jít aspoň trochu inovativně a funguje to tak moc dobře i díky faktu, že Roger Moore opravdu není Sean Connery. Nešlo tak o castingový fail jako v případě George Lazenbyho, který byl pro bondovku V tajných službách Jejího veličenstva vybrán právě především proto, že byl Connerymu podobný (a ignoroval se tehdy fakt, že půjde o jeho herecký debut, což se později i ukázalo jako ta zásadní chyba). Žít a nechat zemřít poté možná není vrcholem bondovské série, základní bondovská premisa je v případě tohoto filmu v podstatě jenom ozvláštněna věcmi jako je právě onen kult vodooo a prostředí Afriky...... jenomže to ve finále skutečně vůbec nevadí! Tohle nové pojetí Bonda nebylo vyloženou sázkou na jistotu a nová vlna s Moorem mohla dopadnout stejným průšvihem jako pokus udělat z nového Bonda Lazenbyho. Jenomže se to zde skutečně povedlo. Žít a nechat zemřít předvedlo parádní akční sekvence, zábavné momenty nakonec fungují neskutečně a především je ve finále skutečně vidět, že vzniká ukázka toho jak správně vytvořit nového Jamese Bonda. Tedy prostě a jednoduše svěže. Osobně mám k bondovkám Moorea strašně složitý vztah, který se odvíjí od toho, že se mi zhruba půlky bondovek z této éry líbí a ta druhá zase zrovna moc ne. Rozhodně to ale není chyba Moorea. Jeho cyničtější a méně vážné pojetí Bonda je naopak bravurní a i přes fakt, že bylo Mooreovi v době natáčení 45 let mu toho svůdníka a nejlepšího agenta MI6 prostě věříte. To se bohužel nedá s jednoduchostí říct o těch bondovkách, kdy už Mooreovi táhlo na 60 let, přesto právě v Žít a nechat zemřít byl Moore představen ve vrcholné formě, kterou si navíc většinu následujících filmů ještě dokázal funkčně udržet. A dodnes se tak na Moorea ve spojitosti s bondovkami nemusí vzpomínat ve zlém. Jane Seymour jako Bond girl Solitaire nepatří mezi nejvýraznější Bond girls, přesto to ale není chyba Seymour, která působí jako ideální příklad svůdné Bond girl. Problém je v tomhle ohledu spíše ve scénáři Toma Mankiewicze, který zrovna postavě Solitaire nevymyslel kdovíjak obstojný charakterní arch. Těžko říct jak moc věrná vlastně adaptace 2. Flemingovy knihy je věrná knižní předloze (minimálně z pohledu člověka, který jí nečetl), postava Solitaire ale neurazí a zároveň ani jednoduše nenadchne. Naprosto výrazného má ale tato bondovka svého záporáka. Diktátor Kananga v podání Yapheta Kotta řadím mezi nejlepší bondovské záporáky a Kotto zde předvádí jak víceméně nedoceněným herecký talent je. Éra Jamese Bonda je ostatně plná výrazných záporáků, kteří se dodnes stali jedněmi z nejznámějších bondovských protivníků. A povedlo se to právě už u startu a právě jako závěrečná konfrontace s Kanangou je jeden z těch momentů Mooreovy éry, kde se dokázala držet rovina mezi zábavnosti a přehnaností. Do téhle bondovky je velmi snadné zamilovat se díky její výpravě, výborné akční sekvenci s vodním člunem, skutečně strhujících momentech s vodoo klanem a především díky úvodní stejnojmenné písní Live and Let Die od Paula McCartneyho, který tuto píseň napsal se svojí ženou Lindou a následně hudbu složil společně se svojí skupinou Wings. Tato píseň byla nejenom první bondovským songem, který dostal nominaci na Oscara, ale stala se snad prvním bondovským songem, který se stal fenoménem, poslouchal se v rádiích a byl použit několikrát i v jiných snímcích. Už jenom ty stylové úvodní titulky s doprovodem té písně vás donutí si tuhle bondovku víceméně zamilovat. Je možná pravda, že tahle bondovka není dokonalá, možná by jí prospěla větší dramaturgická hygiena a Mooreovi možná ještě chvilku trvalo, než se v roli definitivně uchytil a mohl začít právem místo whisky pít Martini. Jenomže mám osobně tuhle bondovku pořád strašně rád a v době svého vzniku musela být jednoduše ideální ukázkou toho, že nám James Bond ještě může předvést rozhodně zajímavé věci a že jediný způsob jak tuhle sérii nevyčerpat a nadále s ní pokračovat je prostě začít se svěžím větrem. Ten svěží vítr se možná časem okoukal a ne všechny bondovky z éry 1973-1985 dopadli bravurně, přesto to ale rozhodně neplatí o Žít a nechat zemřít. Bond zde prostě dostal novou duši, předvedl, že ještě není mrtev a člověk, který se nesmířil s tím, že je Connery definitivně pryč měl prostě smůlu. Kdo se s tím ale naopak smířil si mohl užívat právě tu novou krev v žilách, která téhle sérii přece jen nějakou dobu slušela......
Všichni stárnou, jen Bond (díky výměně herce) ne. Moneypenny vypadá jako jeho matka, M jako jeho děda. Zjevná snaha o úlitbu černošskému etniku. Pro bělocha trochu nepochopitelné chování (vysmátí černoši). Bizarní pohřební průvod, Bond si hraje s magnetickými hodinkami, klasicky naivní bond girl, netradiční honička, kde Bond najednou není důležitý... no, docela dobrý pokus o něco nového.
(29.1.2014)
Po konci Conneryho v roli Agenta 007 mělo žezlo připadnout Lazenbymu, který byl fyzicky a projevem prakticky totožnou náhradou, jaká jen postrádá přirozené charizma jaké Connery do role vměstnal. Smlouva byla podepsána, filmy se připravovaly, ale Lazenby neuspěl a po prvním a jediném celovečerním filmu prchal z Eon Productions (dnes už MGM) a od přední herecké kariéry jasně upustil.. Na řadu přišla spása pomocí Rogera Moorea, který uspěl před nepříliš hvězdnou konkurencí a na dalších dvanáct let nesla značka jeho tvář a jméno, i přesto že mu už tady bylo více než 45 let, což ho pro řadu diváků navždy dělá jen odleskem původního Bonda a třeba jeho role lameče ženských srdcí má až komický nádech. Skutečností ale zůstává, že Mooreova éra Bondovek dala značce ohromnou popularitu a z každého filmu se stala událost, jakou si série drží až dodnes. Žít a nechat zemřít je tak v pořadí již osmou Bondovkou, která jasně začíná novou éru svojí existence.. Umírají agenti MI6, celá organizace prosí o pomoc a žádá si vysvětlení. Proto její přední agent James Bond vyráží do Spojených států přijít situaci za doprovodu americké tajné služby na kloub. Kdyby jen tušil, že právě za oceánem najde odpovědi na všechny svoje otázky.. Žít a nechat zemřít mění pozici Velké Británie v bondovském vidění světa, když poprvé zcela jasně ukazuje temnou stránku Spojených států - nevyzpytatelné Afroameričany se svojí africkou magií. Rasově orientovaný James Bond, který tentokrát stojí proti woodoo a dalším rádoby kouzlům musí mnohem víc sázet na svoje detektivní dovednosti, než na ty fyzické (paradoxně když je Moore nejmladší). Jedinečně barevná bondovka s osobitou atmosférou, kterou ale značkou odzkoušený režisér nezvládá prodat a poprvé značně trpí na absenci "bondovství".. 60%