Vražda v sídle OSN přivádí Bonda do USA. Stopy vedou do Orleansu, kde sídlí gang překupníků drog. Odtud se agent 007 vydává na tajemný ostrov San Monique v Karibském moři, ovládaný kultem Voodoo. Nebyl by první běloch, který by zde zemřel mysteriózní smrtí, jestliže se pokusí odhalit tajemství maskovaných plantáží, díky nimž může získat doktor Kananga tuny heroinu. Jakou roli v tomto případu sehraje Solitaire, žena, která dokáže předpovídat budoucnost z karet? Přivádí sice Jamese Bonda na stopu, ale zároveň její věštba znamená i ohrožení života. V tomto filmu se poprvé představil jako James Bond Roger Moore. Paul a Linda McCartneyovi získali za úvodní píseň nominaci na Oscara.
Osmá bondovka je opět ve znamení velké změny, a to na dlouhá léta. Sean Connery definitivně opustil roli Jamese Bonda a po něm žezlo převzal Roger Moore. A nevede si zrovna špatně. Seanovi nechce udělat ostudu a tak se snaží nejslavnějšího agenta všech dob zahrát zcela stejně, což se mu daří. Dokonce i jako on hláškuje. Navíc se v tomto snímku pokračuje v excelentních honičkách, které započal George Lazemby. Tentokrát to bylo na motorových člunech. Dnes už víme, že se takováto scéna opět později použila. V tomto příběhu se Bond setkává s Woodoo. Temná atmosféra se však nekoná. Buď to byl záměr, aby byla zachována thrillerová dramatizace, anebo se to prostě nepovedlo. Těžko říct. Nakonec, ani té akčnosti se tu nelze nedočkat. Zkrátka a dobře, tentokrát je to více konverzační. A tak započala éra: jiný Bond, jiné vyznění filmu. Pro někoho možná zklamání, ale tak už to většinou bývá. Špatný Mooreův nástup to v žádném případě není. Conneryovu nastavenou laťku, zatím nedosáhl, ale s rolí se popral obstojně.
Sean Connery pro mě navždy zůstane Jamesem Bondem. Roger Moore sice patří k těm lepším představitelům agenta 007, ale tento díl se opravdu nepovedl. Bonda pořád nahánějí, unášejí a pak ho nechají lacině uniknout. Magnetické hodinky, jako hlavní Bondova hračka? Bez komentáře. První polovina by se dala nazývat Uspavač hadů, ta druhá už je trošku akčnější. 55%
Ve Flemingově románu Žít a nechat zemřít byla Felixi Leiterovi ukousnuta žralokem noha. Filmaři tento nápad použili až v bondovce Povolení zabíjet.
70. léta, kdy osmá bondovka vznikla, byla dobou tzv. blaxpoitation, ve které se výrazně prosazovala afroamerická kultura. Vliv na Žít a nechat zemřít je evidentní.
Jde o vůbec první bondovku, v níž se vyskytuje fiktivní země a kde chybí postava Q.