Články o Ztraceno v překladu

Rodinná dramata, komiksové blockbustery i hororové sci-fi, Scarlett Johansson zvládne vše. Statusu hvězdy komiksovek předcházela dlouhá kariéra charakterní herečky, v níž ostatně pokračuje dodnes. V její kariéře se střídají drahé blockbustery s umělecky ambiciózními projekty a oběma rovinám dává herecké maximum. Dnes jedna z nejobsazovanějších a nejhvězdnějších hereček současnosti slaví 40. narozeniny. Vybrali jsme proto osm jejích nejvýraznějších rolí, které byste neměli minout.

Když v USA sesadíte z trůnu nejsledovanějšího pořadu pro dospělé reality-show ze života Kim Kardashian a její rodiny, máte v rukávu hodně vlivné eso. Velkolepá série Šógun (Shōgun) z období feudálního Japonska má venku tři epizody z celkových deseti, které u nás exkluzivně vydává služba Disney+. Produkce společnosti FX zaznamenala v prvních šesti dnech devět milionů zhlédnutí a přeskočila druhou řadu Medvěda (The Bear) jako její nejúspěšnější premiéru. Klan Kardashians se zase musel sklonit v kategorii nejlepší globální premiéra pro Disney General Entertainment.

Dlouhodobě nejlépe placená herečka světa Scarlett Johansson vymýšlí, kam posune svou hvězdnou kariéru po odchodu z marvelovské série MCU. V postprodukci se nachází romantická komedie Project Artemis zasazená do etapy vesmírného závodu 60. let a představitelku Black Widow uvidíme také v thrilleru Featherwood o bývalé narkomance a nynější infiltrované agentce FBI. Držitelka dvou oscarových nominací za filmy Králíček Jojo (Jojo Rabbit) a Manželská historie (Marriage Story) se navíc přesouvá za kameru a připravuje svůj režisérský debut Eleanor the Great, v němž hlavní roli po boku Chiwetela Ejiofora (12 let v řetězech) ztvární čtyřiadevadesátiletá ikona June Squibb.

Na základě memoárů Priscilly Presley, která od svých čtrnácti let chodila s králem rokenrolu Elvisem Presleym, natočila režisérka a scenáristka Sofia Coppola (Ztraceno v překladu) životopisný snímek Priscilla. Sleduje v něm dívčino dospívání ve zpěvákově panství Graceland a dle kritických reakcí v prvních dnech po americké premiéře se zdá, že oscarová tvůrkyně opět nezaváhala. V lednu však zemřela největší kritička scénáře, Elvisova a Priscillina dcera Lisa Marie Presley. Snímek podle ní jejího otce popisuje jako manipulativního predátora.

Příbuzenské vztahy jsou v Hollywoodu nezanedbatelné. Stejně jako ve většině obchodních sfér, v nichž vás předchází reputace vašeho rodiče nebo staršího sourozence. Za víc než století, během něhož platí především herci a režiséři za hvězdy, jejichž filmografie nabývají kanonických rozměrů, se vyrojila řada rodinných klanů s vícegeneračním rozsahem. Následující dynastie jsou v Hollywoodu nejúspěšnější z hlediska kvality i kvantity filmových děl, na nichž se podílely.

O rokenrol a Elvise Presleyho v tomhle filmu Sofie Coppoly půjde až ve vedlejším plánu. Sugestivní drama Priscilla se totiž zaměří na Elvisovu ženu, která dlouho žila ve stínu svého slavného muže. Film oscarové scenáristky, režisérky a příležitostné herečky Sofie Coppoly má finální upoutávku a slibuje poněkud jiný biopic, který usiluje o to zarýt se publiku pod kůži.

Nenaplněná romance ze začátku století se stala generační výpovědí a jedním z určujících filmů své doby. Sofia Coppola musela překonat mnoho nedůvěry, nakonec však předložila snímek, který i dnes dokáže strhnout svou jemnou úpěnlivostí.

V roce 2018 tu byl snímek Úsměvy smutných mužů, který nabízel alkoholikům možnost duchovního vykoupení. Spisovatel Josef Formánek v knižní předloze zpracoval příběh svůj i příběhy jiných a režisér a scenárista Dan Svátek je obsadil charismatickými herci. Filmová adaptace tak sloužila jako jakási audiovizuální příručka pro začínající abstinenty. Lehce překvapivý divácký úspěch vedl téměř automaticky k tomu, že muselo přijít volné pokračování Dvě slova jako klíč.

Rok po senzačním Elvisovi se král rokenrolu vrací na stříbrná plátna, tentokráte však ve vedlejší úloze. Snímek Priscilla od renomované režisérky Sofie Coppoly totiž zmapuje dvanáct let života jeho osudové partnerky Priscilly Presley, již zpěvák poznal v jejích čtrnácti letech. Čerstvě zveřejněný trailer dává na srozuměnou, že Coppola znovu následuje pocitový přístup známý z jejích předešlých děl jako Ztraceno v překladu nebo Marie Antoinetta.

Rasistické stereotypy, marné herecké výkony či neustálé pištění. Způsobů, jak nás filmové postavy mohou otravovat, je řada. Často se jedná o součást uměleckého záměru, jindy se však natáčení zcela nečekaně vymkne kontrole. Tak či onak, na podobné figury vzpomínáme jen s velkou nechutí.