Obzvlášť v padesátých letech minulého století byly světovou hrozbou nukleární zbraně a tak není žádnou náhodou, že před tímto vynálezem formou obyčejného filmového příběhu varovali zrovna Japonci, neboť, jak víme, jsou jediní, kteří smrtící účinky této zbraně vyzkoušeli na vlastní kůži. A tak se zrodil první japonský „kaiju eiga“ (monster movie), jehož průkopnické monstrum, pojmenované jako Godzilla, v historii japonské kinematografie zanechala ohromné stopy. Vzniklo vlivem nukleárních zkoušek v oceáně, což tento motiv samozřejmě použil i Hollywood pro svoji předělávku Godzilla (1998). Monstrum nejdříve potápělo lodě, ale jakmile později vylezlo na zemský povrch, začali se teprve dít věci. Z Godzilly se rázem stal takový fenomén, že vzniklo nemalé množství pokračování a předělů a vznikají dodnes. Protiválečný charakter děje je tedy daný a obzvlášť znalé české diváky připomene tvorbu Karla Čapka, jako jsou díla Válka s Mloky, Krakatit či Bílá nemoc. V příběhu je zvýrazněné nemalé lidské utrpení. Mrtví, zranění, ozářené a osiřelé děti, hořící trosky či spálená země. Zkrátka, není to film pouze film o nějakém monsteru, ale především o válečném pustošení v celé své ponuré realitě. Monstrum je v podstatě jen průkopník oné hrůzy. Fenomenální snímek uhrane dokonalými technickými triky a vizuální efekty v rámci možností své doby, které samozřejmě zestárly, neboť je viditelné co a jak se použilo a dělalo, ale to na věci nic nemění. Toto bylo ještě v devadesátých letech, jen už tvůrci po letech zkušeností věděli jak to dělat, aby to nebylo tak vidět. Dnes už samozřejmě používá CGI. Vadou na kráse je však nesourodý vývoj děje. Obzvlášť na začátku je hodně zkratkovitý a vůbec podivně kostrbatý. Emocionální punč i přesto vyniká a jako varování pro celý svět působí stále impozantně.
Perfektní dílko. Dnes sice můžou triky působit komicky, ale je třeba si říct, že je to téměř 70 let starý film a já naopak před Japonskými trikaři smekám. Tolik kulis a triků, to muselo dát spousty práce. Ve snímku se jasně objevuje strach Japonců ze zbraní hromadného ničení a šikovně vše zakomponovali. Skvělý retro snímek.
Je rok 2024 a k tomuto snímku jsem se dostal teprve teď. No a musím říct, že to skutečně má své kouzlo. Film začíná skvělou hudební znělkou, která je z té doby pro mě rozhodně nejlepší. Je to téměř 70 let, a přesto jak se znázorňuje to postupné odhalování záhady, ať už se jedná o zvuky, stopy, radiace, řev, lodní zmizení, tak to funguje naprosto skvěle. Čekal jsem, že se Gojira ukáže na minimum času, ale překvapivě tu s ní máme docela výbornou stopáž. Takže to její první zjevení po 20 minutách filmu je docela překvápko, a její řev je prostě originál. Koho toto stvoření moc nezajímá, tak se možná snímku vysměje. Dnes ten film pro mnohé neznamená skoro nic, ale já se přes ty všechny staré praktické efekty docela bavil a je to prostě poklad a ZROZENÍ GODZILLY! Mé hodnocení: 7/10
Je to do určité míry (tak do půlky stopáže) skvělá práce s ukazováním/neukazováním monstra a budováním napětí, mít tu ale dvacet let tohle jako jediní funkční prvek mi přijde jako že ne dost. 100 minut spoléhat na opětovné těšení se na znovupřítomnost Godzilly po jeho x-tém zjevení už prostě nestačí. Mrzí mě, že očividná snaha o přesah šla úplně mimo mě - přišla mi poněkud toporná a nastrčená. Je ale hezké, že se Japonci pokusili o víc než obyčejný monster film pro pobavení (na rozdíl od obou amerických verzí). Především skvělé a dodnes plně funkční triky, které hodně předčily moje očekávání, to pak táhnou skoro ke čtyřem hvězdám... ale nedotáhnou. 3 a 1/2 bez jakékoliv "úcty" - s ní bych čtyři hvězdy klidně dal.