Japonsko dalo světovému filmu mnoho velikánů, ale žádný z tvůrců ani herců se co do známosti nemůže měřit s padesátimetrovým monstrem celosvětově známým pod poangličtěným jménem Godzilla. Úspěch původního filmu, který držíte v rukou, odstartoval boom filmových monster v Japonsku, jejichž popularita se udržela až dodnes. (oficiální text distributora)
Obzvlášť v padesátých letech minulého století byly světovou hrozbou nukleární zbraně a tak není žádnou náhodou, že před tímto vynálezem formou obyčejného filmového příběhu varovali zrovna Japonci, neboť, jak víme, jsou jediní, kteří smrtící účinky této zbraně vyzkoušeli na vlastní kůži. A tak se zrodil první japonský „kaiju eiga“ (monster movie), jehož průkopnické monstrum, pojmenované jako Godzilla, v historii japonské kinematografie zanechala ohromné stopy. Vzniklo vlivem nukleárních zkoušek v oceáně, což tento motiv samozřejmě použil i Hollywood pro svoji předělávku Godzilla (1998). Monstrum nejdříve potápělo lodě, ale jakmile později vylezlo na zemský povrch, začali se teprve dít věci. Z Godzilly se rázem stal takový fenomén, že vzniklo nemalé množství pokračování a předělů a vznikají dodnes. Protiválečný charakter děje je tedy daný a obzvlášť znalé české diváky připomene tvorbu Karla Čapka, jako jsou díla Válka s Mloky, Krakatit či Bílá nemoc. V příběhu je zvýrazněné nemalé lidské utrpení. Mrtví, zranění, ozářené a osiřelé děti, hořící trosky či spálená země. Zkrátka, není to film pouze film o nějakém monsteru, ale především o válečném pustošení v celé své ponuré realitě. Monstrum je v podstatě jen průkopník oné hrůzy. Fenomenální snímek uhrane dokonalými technickými triky a vizuální efekty v rámci možností své doby, které samozřejmě zestárly, neboť je viditelné co a jak se použilo a dělalo, ale to na věci nic nemění. Toto bylo ještě v devadesátých letech, jen už tvůrci po letech zkušeností věděli jak to dělat, aby to nebylo tak vidět. Dnes už samozřejmě používá CGI. Vadou na kráse je však nesourodý vývoj děje. Obzvlášť na začátku je hodně zkratkovitý a vůbec podivně kostrbatý. Emocionální punč i přesto vyniká a jako varování pro celý svět působí stále impozantně.
Perfektní dílko. Dnes sice můžou triky působit komicky, ale je třeba si říct, že je to téměř 70 let starý film a já naopak před Japonskými trikaři smekám. Tolik kulis a triků, to muselo dát spousty práce. Ve snímku se jasně objevuje strach Japonců ze zbraní hromadného ničení a šikovně vše zakomponovali. Skvělý retro snímek.
Jedno z potencionálnych mien pre Godzillu bolo Anguirus. Meno bolo zamietnuté, ale bolo použité v druhom filme o Godzille, The Return of Godzilla (1955), ako meno príšery, ktorá bojuje s Godzillou.
Eiji Tsuburaya, vedúci špeciálnych efektov, pôvodne plánoval, aby Godzilla (Gojira) vyzerala ako obrovská chobotnica. Až neskôr ju pretvoril na stvorenie podobné dinosaurovi.
Japonská Godzilla byla pro americké publikum příliš šikmooká, takže k ní byl přitočen nový materiál s Raymondem Burrem, který si v přestříhané verzi zahrál amerického reportéra.