Jodie Foster v roli matky letící letadlem se svoji malou dcerkou, která se náhle záhadně ztratí. Nikdo ji neviděl, nikde není zapsána jako cestující. Všichni ji v tom okamžiku mají za bláznivou. Ne, ona se v žádném případě nevzdá a s ohromnou energií po ní pátrá dál. Příběh je sice velmi přitažený za vlasy, přesto dokáže upoutat. Najde se a nebo ne? Příběh začíná představením oné matky s dcerkou. Dozvíme se něco z jejího osudu a hlavně důvod, proč nastupuje do letadla. Zpočátku letu se nic neděje a je vše poklidné. Při zjištění že dcerka zmizela nastane drama. Když se však prozradí únosci, příběh okamžitě nabírá jiný směr. Najednou jsou všichni v akčním tempu měnící dějství do velmi klyšovitého finále. Škoda, ztratilo to jinak vcelku temnou atmosféru plnou beznaděje a zoufalství.
no tak teda prrr! Asi to byla role a Jodie to zahrála tak dobře, protože jsem si říkal: kurva, ta ženská je úplně hotová, ať se vzpamatuje a přestane hysterčit, jde mi s tím na nervy, to chce klid, jinak se na ňu všichni vykašlou. No prostě mě srala a polovina věcí byla nereálnejch a Jodie se mi nelíbí a mělo to happy end, ach jo, americké klišé.
Tento film je vlastně tvořen dvěmi částmi. 1. část je velmi dobrá atmosférická podívaná,ve které se naplno využívá prostředí letadla. Režie je výborná,protože režisér ví na co má. Herci jsou též vynikající. Lepší základní trio než Foster-Sarsgaard-Bean si režisér nemohl přát. Všichni tři hrají výtečně a o Sarsgaardovi ještě určitě hodně uslyšíme. Všechno tedy dobře vychází a je to vynikající thriller jenže pak přijde ta část 2. Scénarista se zřejmě pořádně zhulil,když to psal, protože tak odfláknutej konec (nebo spíš skoro celou druhou polovinu filmu) jsem už dlouho neviděl. Tolik absurdit a scénaristických berliček by nedokázal zvládnout kdejaký režisér a Schwentkemu to v té druhé půli taky velice selhávalo. Ale to byla vada toho scénáře, on se totiž snažil jak mohl aby to s úctou dotáhl do konce. To se jemu i hercům nakonec podařilo, akorát s hodnocením musím kvůli tomu scénaristickému patlalovi o hvězdičku dolů. Díky němu se totiž ze slibného nadprůměru vyklubal zase další průměr.
Rozhodně poutavé drama, u kterého se neusíná. Mám ráda, když hlavní představitel/ka je odborník/ce na něco. V tomto případě na letadlo. A nebojí se to použít.
Nemám ráda unylé děti. Oceňuji sice, jak malá Marlene Lawston dokázala "nehrát", ale přesto ...
Bodovalo to u mě až do twistu, který celý film proměnil v zaměnitelné béčko. Samotný psychologický rozbor byl zajímavý a v podání Jodie Foster velice silný, uvěřitelný a po tomhle filmu bych se nebál, kdyby byla moje máma. Pointu to má, ale to bleskurychlé rozuzlení s příšernou transformací postav a ulítnutým scénářem odpustit nedokážu. Přesto stojí za zhlédnutí, nejen pro technicky povedenou kameru, ale taky pro precizně nasnímané prostředí interiéru letadla, první poloviny filmu a Jodie.
Tento film je thriller jemnějšího rázu, ale povedlo se. Co na tom, že mnohdy si můžete kládst otázky, jak se tohle mohlo stát, to není reálné. Tyhle otázky jsou k ničemu! Dokud se to v realitě nestane, všichni si budou říkat, že to není možné.
A tohle je prostě dobrej film. Za mě se Jodie role zhostila skvěle.
Drama matky na palubě letadla, které sama navrhla. Letí společně s dcerou, kterou po probuzení nemůže najít. Necelých 80% filmu se tak odehrává ve vzduchu. Kyle se potýká s otázkami zda byla zdrogována, zda je stále v šoku z úmrtí manžela (o kterém ji personál přesvědčuje) nebo zda se jedná o opravdový únos. Bezmoc matky, začíná momentem, kdy je celé letadlo prohledáno a personál oznámí, že na palubě její dcera není!