Chrustyn
44 065 bodů •
4
Legendární, na svou dobu nesklutečně atmosférické na dnešní však neskutečně nudné a až směšně naivní. Bohužel ne všechny legendy jsou nadčasové a dokáží zaujmout dnešní diváky.
Komentáře a recenze 20
Dle počtu bodů
kunafix
20 052 bodů •
6
No, abych řekl pravdu, uznale jsem se bavil jen u záběrů, ve kterých vystupuje Max Schreck. Ale v podstatě všechny jsem už někdy někde viděl (v ukázkách, dokumentech, jen tak někde na netu atd.), takže na dnešní dobu žádné velké nadšení. Asi bych hrůzou rozlousknul půlkama vlašskej ořech, kdybych to viděl v roce 1921, ale dnes jsem se spíš smál - a to hlavně díky nežádoucně expresivním hereckejm výkonům a extremním přehnanejm výrazům v tvářích. Hlavní ženská postava připomíná spíš transvestitu a když začne koulet očima nebo je dávat v sloup, málem omdlévám taky. Ale jasně, chápu, jiná doba, jiná éra, němá éra... Rozhodně Nosferatův vzhled (a za zmínku stojí taky šílenej obchodník Kurtz) je jeden z nejgeniálnějších výtvorů kinematografie a jasně chápu přínos filmovému průmyslu. Některé záběry jsou umělecká díla a tenkrát asi nebylo jednoduchý si s tím takhle vyhrát. Respekt.
Fingon
16 896 bodů •
6
Po druhém shlédnutí musím bohužel s hodnocením dolů (původně jsem měl plný počet). Dostala se sice ke mně kolorovaná (tónovaná? Virážovaná? čert to vem) verze s hudbou, ale právě ta hudba (varhany) byla neobyčejně příšerná. Každý sice není Bach, ale skladateli bych s potěšením omlátil tu klaviaturu o hlavu. A teď k filmu samotnému. Murnau je můj nejoblíbenější (nebo určitě na prvních místech) režisér němých filmů a tento byl úplně první, který jsem od něj viděl, ale příliš působivý se mi nezdá. Spíše mě dojímá jeho osud, domnívám se, že vdova po Stokerovi se asi chtěla jen napakovat, příliš velká podobnost mezi románem a filmem není, film má kromě změněných jmen nejen jiný obsah, ale i celkové vyznění.
lamps
15 334 bodů •
8
Expresionistický klenot, jehož atmosféra by se v pokřivených kulisách dala krájet a jemuž lze i dnes odpustit zkratkovitost vyprávění a ne tak výrazné finále, jakým se mohl pochlubit takový Caligari.
filmfanouch6
12 654 bodů •
10
Filmů s Drákulou v ústřední roli vzniklo dohromady přes 160. Ten dost možná nejlepší z nich přitom ani nesměl Drákulovo jméno použít. Friedrich Wilhem Murneau na adaptování Drákuly od Brama Stokera totiž nezvládl získat práva a tak musel změnit jména postav a lokací. Výsledný Upír Nosferatu se ovšem ve finále pořád příliš podobal Stokerovu Drákulovik, Stokerova vdova následně vyhrála soud a v roce 1925 tak měli být všechny kopie filmu zničeni. To se ovšem nakonec nestalo, protože kopií již tehdy existovalo příliš a díky tomu je možné se i po 100 letech radovat z jednoho z nejvýraznějších zástupců německého filmového expresionismu a především skutečně dost možná nejlepší adaptace příběhu o Drákulovi jako takového. Od premiéry sice uběhlo 100 let, atmosféra Upíra Nosferatu ovšem zůstává nesmrtelná. A to i přes fakt, že od doby němého filmu uběhl výrazný čas a především nároky dnešního hororového publika by nemohli být odlišnější. Upír Nosferatu je ovšem z dnešního pohledu nejen jeden z nejdůležitějších zástupců éry německého expresionismu, ale i právě zmíněné němé éry. Už i díky ikonickému výjevu, kdy se titulní upír vynořuje skrze stín a i skrze strhující ztvárnění Orloka Maxem Schreckem. Do úvahy musí být totiž zahrnut fakt, že nástup zvukového filmu přichází až v roce 1927 a herectví v němém filmu tak bylo sice v jednom ohledu možná snazší, v druhém ohledu ovšem též o poznání náročnější. Vše se muselo více zvládat přes emoce ve výrazech a Schreck dokázal i pod maskou dodat téhle verzi Drákuly něco jako duši. A děs šel z titulního upíra i díky právě jeho podání. Příběh Drákuly je možná po všech těch variacích tak trochu ohraný a z dnešního pohledu už nepůsobí dvakrát lákavě (chystaná předělávka Nosferatu v režii Roberta Eggerse si ovšem nejspíš svou existenci opodstatnit stejně dokáže), právě v Upírovi Nosferatu ovšem i přes tehdejší limity němého filmu dokázal Murneau odvyprávět stejně strhující příběh, jako Stokerova předloha. Atmosféra poté skutečně funguje i století po premiéře a to i přesto, že nejspíš nesplňuje nároky děsivosti pro dnešního průměrného hororového diváka. S odstupem času se ovšem musí Upír Nosferatu oceňovat ze zcela jiné stránky. Pro jeho neskutečně výtvarné kouzlo, kreativními záběry a především právě zmíněnou atmosférou. Přitom všem dokáže Upír Nosferatu u diváka vzbudit emoce, ať už různými vizuálními výjevy či právě schopnosti převést Stokerův příběh do tak působivé podoby. Právě k německému expresionismu, který se vyznačoval zobrazováním vhledu do duše člověka i depresivními výjevy Upír Nosferatu seděl ideálně . Oproti typickému natáčení v interiérech se Upír Nosferatu rozjelo natáčení ve výpravných exteriérech (točilo se nejen v Německu, ale i na Slovensku), onen pocit nepříjemnosti a a podivných výjevů spojených i s odpudivou titulní postavou ovšem německému expresionismu zcela odpovídá a není se čemu divit, že společně s Kabinetem doktora Caligariho a Metropolis jde zřejmě o nejvýraznějšího zástupce právě německého filmového expresionismu. Díky oné působivé atmosféře a kouzelným (i mrazivým) obrazům dokáže Upír Nosferatu z dnešního pohledu působit jako film, o kterém se už tehdy muselo diskutovat jako o filmu, který ještě dlouho zůstane v povědomí a bude jednou výrazně uznáván i přes nezastavitelný vývoj doby. Nastavil jistá klišé pro upírské filmy, částečně dokázala reagovat na válku, nějak pracovat s tématem možného konce světa a především být čirou ukázkou filmařského umění, především v oblasti tehdejších možností. I díky tomu se na něm zub času nepodepsal tak brutálně a dodnes to velké kouzlo prostě má. Nároky na horory se pochopitelně od roku 1922 razantně změnili a pro spousty lidí může být zásadní problém už fakt, že jde oficiálně film starý přes 100 let, v rámci atmosféry jich ovšem Upír Nosferatu dodnes většinu (dost možná i víc než většinu) strčí do kapsy. Upír Nosferatu je navíc bezpochyby jedním z otců zakladatelů hororového žánru, na kterého se nadále sem tam občas odkazuje. Naprosto zaslouženě!
Danny F.
11 176 bodů •
7.5
Hororová klasika, které se kvalitou žáden horor nevyrovná.
hrumsrt
11 030 bodů •
7
Nikdy doposud jsem neviděl starší film, nikdy jsem se nedíval na němý snímek.. Nosferatu vypadá naprosto bombasticky, asi jsem divnej ale mně je na něm, cosi roztomilého. Bohužel není ve filmu až tak často a přes relativně masivní úvod se to poněkud vleče. Celé mi to trošku narušovaly ony titulky, které holt překlenou celou scénu a tím ztratíte napětí. Není to ani tak horor, jelikož děs je podpořen jen výborně dramatickou hudbou, ale zase atmosféra se těžko tvoří díky častým černým obrazovkám s titulky. Bez Nosferata jsem se nudil.. Pokud to porovnám s doposud druhým nejstarším filmem, který jsem viděl, což je shodou okolností taky hororová fantastická postava, - Frankenstein (1931) - ten na to, že je "jen o 9 let mladší", ale už je aspoň třikrát tak modernější a koukatelnější. Nelze ani nevytknout to toporné snímání a hru se světlem, která podle mě prostě není velkofilmová. Celkově ale za přínos pro film a za mě poutavou a tajemně napínavou pasáž na hraběcím hradě si to přece jen sedlo. 70%
Wally007
9 625 bodů •
8
Tyyyyjo...na to kolik je tomu snímku let, se jedná o hodně dobrou podívanou se skvělým varhaním doprovodem! Ani ty roky tomu nebrali na temnotě a napětí. Skvělé!
M3lios
9 141 bodů •
8
Nosferatu je staručičký pokus nemeckého režiséra natočiť príbeh o Draculovi bez právoplatných autorských práv na originálne dielo. No a tak to s ním aj dopadlo... Dielo odsúdené na zánik, ktoré vďaka veľkej fans základni, usilovnosti reštaurátorov i archívu pretrvalo do dnešných dní,...i keď v značne zvláštnej poskladanej forme. Je to v podstate klasický príbeh o grófovi Dracula, len s inými postavami, iným koncom a menami. Ak ste nadšenci starého hororu nesmiete si to nechať ujsť. Vďaka tomu, že filmu prednedávnom vypršali autorské práva si ho teraz môže každý legálne zadarmo stiahnuť. Ja ako nadšenec starých filmov som sa zabavil, ale za absolútnu klasiku by som to práve nenazval. Má to hromady chýb, ktoré aj na tú dobu boli nezvyklé. Miestami sa to tiahlo až až. A samotný príbeh je až moc komorný. Koniec pokazený. Skrátka dalo sa aj lepšie, no je to určite autentický kus histórie strednej Európy. Kto by kedy povedal, že film vznikol dobe za čias prvej republiky (je to aj vidieť, lebo sa to natáčalo na Slovensku), Nemeckej ríše (nie tretej), či v období, keď aktívne písal H. P. Lovecraft. Či si to, ale zaslúži titul klasiky je na vás. Za mňa nie. Poznám aj lepšie...Verziu s Belom Lugosim nič neprekoná...
Matli
8 310 bodů •
6
Je fakt, že je to trošku starší, ale na tu dobu mě překvapil scénář, nic co bych znal z novodobých (i těch starších) Dráculů. Takže pár procent navíc. Ale jinak ne nějak zvlášť záživné. A hlavní upír vypadá přesně jako jeden ze skřetů z Hobita 2, takže sranda koukat :) 51%