Kdysi dávno, v jedné předaleké galaxii zuřila za hudby a záběrů vykradených z Hvězdných válek vojna mezi zlým diktátorem se zlatou papírovou helmou a dvěma pohlednými frajerskými stíhači ovládajícími bojové umění a la Douglas Fairbanks. Diktátor a jeho robot s majáčkem byli ale silní, velmi silní a tak museli oba hrdinové po nouzovém přistání na planetě zotročované diktátorovou armádou masopustních masek, chci říct příšer, nejdřív podstoupit tvrdý trénink zahrnující tlučení holýma rukama do skal a kopání do balvanů, ale především spoustu skákání na trampolíně a teprve potom se mohli vydat definitivně zúčtovat se zlem. Ať je provází síla!
Nikdy by mě nenapadlo, že hudba z Dobyvatelů ztracené archy bude znít ještě úžasněji při záběrech na největšího vesmírného frajera, co celý film skáče na trampolíně, seká kameny napadrť holýma rukama a láme vejpůl velké mručící plyšáky. Díky ti, Çetine İnançi, za tvou bezprecedentní ochotu vykrádat a ignorovat autorská práva, stejně jako za tvé neuvěřitelně extravagantní, chaotické a nahodilé vedení 'vlastních' příběhových složek (tím obdivně mrkám i k tobě, Cüneyt Arkıne). Dlouho jsem se takhle nepobavil - kdykoli se spustil jakýkoli Williamsův motiv, byla tíha guilty pleasure přímo smrtelná a veškeré to debilní dění až ďábelsky neodolatelné a kulervoucí.