Nigerijský Titanic či brazilské Star Wars. Zahraniční napodobeniny hollywoodských trháků, které musíte vidět, abyste uvěřili

Pro nízkorozpočtové filmové pijavice, které parazitují na úspěchu zavedené značky, se užívá pojem mockbuster. S největší vervou je do světa posílá studio Asylum. To takřka každoročně duplikuje očekávané blockbustery do své laciné nápodoby, která nese obdobné dějové premisy i názvy jako jejich vzory. Jen letos dostaly své mockbusterové dvojče tituly jako Top Gun: Maverick (Top Gunner: Danger Zone), Jurský svět: Nadvláda (Jurassic Domination) či Thor: Láska jako hrom (Thor: God of Thunder).

Jak to ale dopadá, když blockbusterová formule učaruje filmařům z Turecka, Jižní Ameriky či Afriky? I v těchto regionech žijí filmoví nadšenci s ambicemi, které jim sráží nedostatek financí, kreativity a také autorských práv. Zřejmě nejznámějším případem neurvalé pocty, respektive ryzího vykrádání, jsou Hvězdné války podle Turka z roku 1982. Tato kultovní odpověď na Star Wars proslula tím, že tvůrci bez souhlasu Lucasfilmu použili celé sekvence z Nové naděje či Impérium vrací úder, a navrch si půjčili znělku z Dobyvatelů ztracené archy.

V tomto textu si ukážeme další nezapomenutelné kousky z kolekce zahraničních mockbusterů, které pro západní publikum představují možná nejlepší způsob, jak se seznámit s tamní zábavní kulturou. Všem známé šablony se v těchto dílech přizpůsobují odlišné mentalitě a entuziasmu lidí, kteří natáčí bez prostředků, ale zato s nezlomným zápalem. A občas vzniknou skutečné skvosty, které si zaslouží vaši pozornost.

Dlouho před MCU se adaptace marvelovských komiksů chopili v Turecku, ovšem s minimem znalostí či respektu k předloze. Ve filmu 3 Dev Adam se Kapitán Amerika spřáhne s mexickým hrdinou Santem a společně čelí zlotřilému Spider-Manovi, jenž šéfuje istanbulskému organizovanému zločinu.

Režisér T. Fikret Ucak měl zkušenosti s adaptací tureckého komiksu Tarkan a ve 3 Dev Adam reflektoval svou lásku ke třem titulním superhrdinům. Jejich vizáž i charaktery ovšem pozměnil, příběh vystavěl na násilí, sexu, sadismu a heroismu v duchu tradiční turecké formule a pochopitelně si nelámal hlavu se zaplacením licencí. Film přesto pronikl do turecké či mexické distribuce, a ačkoli posléze skoro vymizel, stačil nabýt kultovní pověsti a inspirovat následovníky v čele se zmíněnými Turkish Star Wars.

Rok po globálním úspěchu Nové naděje zamířili do předaleké galaxie brazilští tvůrci. Tamní verze Star Wars svedla dohromady televizní komediální kvarteto Os Trapalhoes, jemuž se v angličtině přezdívá The Tramps. Čtveřice komiků ztvárňuje parodie na postavy George Lucase a bojuje proti galaktické tyranii.

Snímek vznikl s minimálními prostředky a vtipný zůstává hlavně tím, jak příšerně v něm oproti hollywoodskému originálu vše vypadá. Především zlatavý kostým zdejšího Darth Vadera a maska Chewbaccy patří do muzeí filmových bizárů. Nesouvislý děj a improvizovaná inscenace dokazují, že povedenou parodii na Star Wars zvládl natočit pouze Mel Brooks ve Vesmírných tělesech.

Čelisti Stevena Spielberga daly vzniknout letním blockbusterům a filmařům nemůžeme mít za zlé, že si chtěli ze žraločího fenoménu ukousnout. Jen v USA na ně navázaly přírodní horory jako Grizzly či Orka zabiják, ovšem nekorunovanými králi plagiátorství se stali Italové. Konkrétně Enzo G. Castellari, jenž roku 1981 natočil očividnou vykrádačku Čelistí s názvem Poslední žralok.

Bez ohledu na autorská práva se nepovedený béčkový horor v některých zemích promoval jako přímé pokračování Čelistí a vydělal dokonce 18 milionů dolarů v amerických kinech, než jej studio Universal stáhlo coby plagiát. S podobným principem vyrukoval také další italský brakař Bruno Mattei, jenž roku 1995 uváděl svůj příšerný snímek Cruel Jaws jako oficiální pátý díl Čelistí.

Režisér Cetin Inanc by mohl být korunovaný titánem mockbusterové tvorby. Právě on stojí za Tureckými Star Wars a platí za tvůrce, jenž se navzdory nulovým prostředkům nezalekl ani sebevíc spektakulárního efektu. To prokázal i ve filmu Korkusuz, který se inspiroval sérií Rambo a nabízí jednu šílenější akční scénu za druhou.

Neohrožený hrdina Serdar musí během turecko-kurdského konfliktu zlikvidovat kurdského vůdce Ziya, jenž se schovává v horách. Levný a nadšenecký film opět udivuje tím, jak nafukuje klišé a heroismus, které si spojíme už s řáděním Sylvestera Stalloneho. Cetin Inanc na sebe vrší stále absurdnější sekvence a nijak ho netrápí, že triky už uměleji působit nemohou. Nepřátelé například padají jako mouchy po detonaci, kterou zřejmě obstaraly bouchací žabky, a teatrálnost umírání rovněž nezná mezí. Takhle se dělají filmy bez peněz a talentu, ale zato s láskou a nadhledem.

Od ryze podřadných braků se rázem přesouváme k těm nejpoctivějším. Indonéská reakce na Terminátora nabízí nejen přímou parodii na hollywoodský vzorec, ale vychází z lokální mytologie. Ve zkratce dostáváme příběh o Královně jižních moří, která muže likviduje svou vagínou. Mnoho let po smrti její duch posedne americkou studentku, která coby Lady Terminator vraždí každého v dohledu.

Osmdesátiminutový akční horor sice čerpá z Cameronova filmu, ale jeho béčkový elán nezná mezí. Prosté speciální efekty kompenzuje odvážná nahota, sex a násilí i další ingredience, které si spojujeme se zábavnou osmdesátkovou pokleslostí. Na to, že pochází z patriarchální muslimské společnosti, se Lady Terminator navíc troufale staví k feminismu a jako silné postavy vykresluje ženy, které muže zabíjí při sexuálním aktu samotnou vagínou.

Freddy Krueger ve snech zdaleka nepronásleduje pouze americké teenagery. Námět z kultovního hororu Wese Cravena si vypůjčili také v Bollywoodu a roku 1994 vznikl podivný žánrový slepenec s názvem Mahakaal. Snový běs s ostrými pařáty v něm protagonisty nahání rovnou 140 minut, jelikož snímek se neomezuje na jedinou inspiraci a neopomíná ani nutné muzikálové vsuvky.

V průběhu rozeznáme reference na Halloween, Suspiriu, Lesního ducha či Michaela Jacksona, jehož jeden z herců nápadně připomíná. Mahakaal je zdlouhavý a nesoudržný, ale indická forma plná zpěvu a pokusů o groteskní humor má své kouzlo.

Africkou kinematografii rozhodně nehodláme zesměšňovat, ale nigerijská verze Titanicu skutečně vznikla a dle dostupných videí vypadá přesně tak, jak se asi obáváte. Nevystopovatelný snímek se skládá ze záběrů pořízených v opuštěných skladištích ve městě Lagos, přičemž samozřejmě nechybí vměstnané scény z Cameronova trháku.

Masoyiyata před pěti lety trendovala na redditu, kde se objevila šestiminutová ukázka. Nigerijští herci v ní křičí v amatérských sestřizích, které je mají situovat do ukradených záběrů, a v pozadí zní skladba My Heart Will Go On přezpívaná v některém z tamních jazyků. Snímek údajně v Nigerii vyšel na VHS roku 2003.

Marvelovské komiksy se rozrostly na třicet titulů. Druhý díl Black Panthera však postrádá původního hrdinu, nahradily ho hned čtyři hrdinky. A padouch je ještě méně padouchovitý než předtím.