Moje první celovečerní setkání s Herzogem nedopadlo právě dobře, navíc jsem měl "štěstí" na originálku bez původní zvukové stopy, blé. Skoro až televizní kamera, Kinski si mě taky nezískal.
Utahaný voják zmítaný apokalyptickými vizemi se pachtí životem, neustále si na něj někdo ukazuje, něco mu říká, něco po něm chce, směje se mu. On to všechno trpí, protože asi doufá, že když to tak nechá a bude dělat, co se od něj jako od obyčejnýho člověka čeká, nakonec někde najde štěstí. Herzog mu to samozřejmě nedopřeje a dlouho chystaná katarze má rozhodně sílu.
Německý štáb si vybral pro natáčení exteriérů i český Telč - hned v úvodu filmu vidíme poetické záběry na město z výšky, točilo se hodně na náměstí, ale i přímo v historických domech. Ve filmu je i záběr, jak Woyzeck utíká makovým polem a za zády má městskou věž.