Recenze filmu Mzda strachu

Komentáře a recenze 7

Chrustyn

43 674 bodů •18. 4. 2012

8

William Friedkin, který ve své době raketově vystřelil díky oskarové "Francouzské spojce" a status mladého génia si udržel "Vymítačem ďábla" si zcela nepochopitelně pohřbil kariéru remakem francouzské klasiky "Mzda strachu". Pohřbil kvůli kasovně extrémnímu propadu filmu a zcela nepochopitelně, kvůli jeho vysoké kvalitě, která se francouzské verzi v klidu vyrovná, ačkoliv je snímek hodně rozdílný. Friedkin se nesnaží kopírovat ale vypráví příběh po svém (nechybí ani poutavý začátek, který vysvětluje to o čem se v originále pouze mluví) a dodává mu svůj agresivní "špinavý" styl, kde nechybí drsné akční scény a násilí. Jeden z nepochopitelně opomenutých filmů a zároveň jeden z nejlepších remaků co jsem viděl.

martin-mickey-stusak

36 594 bodů •14. 6. 2016

10

Smolný ale vynikající remake původního francouzského snímku, který si vzal pouze námět a už od prvních minut dějství si jde svou cestou. Dějová linka je pochopitelně stejná, ale jinak jsou rozdíly velice markantní. Náročné natáčení přineslo nejeden problém a tak se bohužel vlivem různých okolností stal snímek propadákem. Rozhodně se však nejedná o nijak špatný film. Naopak. Jízda dvou náklaďáků naložených nitroglycerínem tentokrát v husté džungli i nyní tají dech a udržuje napětí do poslední chvíle. I zde jsou dlouhé scény bez dialogů, které byli natočeny doslova dokumentární kamerou, takže syrová reálnost je tentokrát přeci jen daleko větší. Režisér William Friedkin si vzal na svá bedra velmi těžké břemeno, ale zvládl to a natočil dobrodružný film sice bez temné atmosféry, zato s napětím, které by se dalo krájet. Vrcholem celého snímku je nejnáročnější scéna přejetí náklaďáky provazový most za prudkého deště. Na natáčení asi zrovna nikdo nemá dobré vzpomínky. Co se týče filmu jako takového i v tomto případě platí staré dobré přísloví: ´Když dva dělají totéž, není to totéž´. Vysoké laťky původního snímku sice tento počin nedosahuje, ale i tak se jedná o filmové dílo hodné uznání.

Pete69

32 609 bodů •21. 9. 2019

7.5

Napínavý film s dobrou myšlenkou a zpracováním. Některé záběry na náklaďák projíždějící těžkým terénem jsou skvělé a zajímalo by mě, kolikrát ho v reálu převrátili :) Jediné co mi film kazilo je to, jak s výbušninou manipulovali, jako by se nesměla téměř pohnout a poté v náklaďáku musela tancovat Tango... Celkově velmi dobrá podívaná. 75%.

xxmartinxx

22 532 bodů •10. 7. 2014

6

Expozice jak kráva a o ničem, kvůli které se samotné jádro originálu - jízda náklaďáky a vztah čtyř ztracenců -, rozpadá v nedostatečné náznaky. Dvě skvělé scény to vytáhnou k průměru, ale jinak není důvod nedat přednost vynikajícímu originálu.

Sheldon

16 079 bodů •18. 11. 2015

8.5

Snímek šel do kin týden po Lucasových Hvězdných válkách, které předtím odmítl režírovat Coppola i Friedkin a Peter Bogdanovich o nich řekl, že si nedovede představit, že by někdo takovou hovadinu vůbec dělal a hlavně proč by na to někdo chodil do kina. Přepočítali se. Hvězdné války byly megahit a Sorcerer v amerických kinech vydělal jen 9 milionů dolarů, což znamenalo, že i vizionářští režiséři Nového Hollywoodu mohou šlápnout vedle. Studio však také neslo svůj podíl viny. Američtí kinaři se totiž domnívali, že se nejedná o americký film, protože je v něm většina přímým řečí titulkovaná a nehrají v něm žádní známí američtí herci a po týdnu v kinech nechalo natisknout nové plakáty s nápisem „Věnujte tomuto filmu pozornost, prosím.“ Diváci však měli oči jenom pro Han Sola a Hvězdu smrti. Friedkin však na film Sorcerer nikdy nezanevřel a naopak o něm vždy pravil, že je jeho opus magnum. „V každém svém filmu bych něco měnil, ale tady je vše jak má být“ pravil Vanity Fair při znovuuvedení filmu v limitované kinodistribuci a na BluRay v roce 2012. Snímek Sorcerer je přehlédnutý filmový klenot a je úplně jedno, zda jste viděli hodně odlišnou a geniální Mzdu strachu. Je to nekompromisní filmová vize s minimem dialogů, hutnou atmosférou a některými scénami, které bez nadsázky berou dech.

lamps

15 320 bodů •31. 3. 2020

7

Originální verzi řadím k nejlepším filmům, jaké jsem kdy viděl, a tak se jen těžko vyhnu srovnání. Co mi u Friedkinova snímku nejvíce vadilo a co ho v mých očích činí horším Clouzotova, je v prvé řadě jeho nezájem o postavy. Intro, které v originálu pokrývá hodinu stopáže a dokonale vykreslí protagonisty i jejich beznaděj v depresivním upoceném prostředí, je zde pojato chaoticky a filmařsky příliš konstruktivně - Clouzot sázel na co možná nejvíce naturalistický přístup a divák se bál o postavy jednak proto, že se s nimi pomaleji a lépe seznámil, a jednak díky tomu, že režisér nepotřeboval umělé budování atmosféry, aby vytvořil palčivé, místy až nesnesitelné napětí. Jízda kamiónem byla napínavá už proto, že se prostě děla a že byl divák na hrdiny absolutně navázán. Friedkinově verzi lze bezpochyby přičíst k dobru, že se vydává trochu jinou cestou a jen otrocky nepřepisuje, ovšem její sebeuvědomělejší narace, která je sice komplexnější v komunikativnosti, ale značně uchvátaná v tvorbě očekávání (výborným příkladem je zrychlená montáž s opravou kamionů a absence psychických reakcí aktérů na jejich 'sebevražednou' misi), značně oslabuje účinek druhé poloviny, která je sama o sobě velmi dobrá a obsahuje dokonce jednu vynikající scénu, jíž originál i překonává. Celé je to zkrátka moc odtažité od postav (ve chvíli, kdy se vyberou čtyři řidiči, má divák ostatně nějaký vztah jen k Roy Scheiderovi, zatímco dva aktéry sotva rozpoznává) a soustředěné na filmařskou audiovizuální kreativitu, které má možná Friedkin opět na rozdávání, ale k tomuhle zpocenému, živočišnému a především psychicky vyčerpávajícímu námětu se úplně nehodí. I přesto ale za 7/10, neboť je to poctivý kus filmařiny a originál je natolik skvělý, že ani všechny předchozí výtky k této verzi ji jako samostatné dílo rozhodně nesráží do podprůměru.

Klajnik

8 955 bodů •28. 2. 2024

3

První půlka filmu vysvětluje, jak se postavy dostaly do Dominikánské republiky a proč vzali práci, kterou vzali. To se vysvětlit podařilo, ale nepodařilo se mě přesvědčit, proč bych měl těmhle nevýrazným postavám fandit. Nejsou dost zajímavé ani charismatické (to snad sedí k režisérově realistickému stylu, protože většina lidí prostě není výrazná jako postavy z tarantinovek, jenže většina lidí není na rozdíl od postav tohoto filmu gangstery, nájemnými zabijáky či zkorumpovanými bankéři, tudíž si myslím, že by ony postavy silnější výraz pobrat mohly). To je problém, když by mi mělo záležet na jejich úsilí i jich samých, abych byl do filmu dobře zainteresovaný. Dokonce to ani není tak vyhrocené nebo vygradované na to, aby mě pohltilo tempo či samotné dění. Ocenil jsem jen dvě sekvence v druhé půlce (přejezd mostu a odpálení stromu), protože v nich postavy musely reagovat na nějakou překážu. V prvním případě je to stálo vůli a celý přejezd mostu je nervy drásající díky realistickému podání (jde poznat, že to natočit režisér Francouzské Spojky). Druhá sekvence je zajímavá proto, že si od postav žádá důvtip. Zbytek mě ale moc netankoval. Některé postavy chcíply, ale z výše zmíněného důvodu mi to bylo úplně fuk. Samotný závěr zase dokázal, že film není dostatečně tematicky vybroušený a příběhově vystavěný: Je naznačeno, že protagonista navzdory všemu svému úsilí je fatálně dostižen následky svých činů. Kdyby však toto "naznačení" ve filmu nebylo, ničemu by to nevadilo. Nepůsobí to tedy jako správný konec, i když předpoklady právě pro takový konec jsou - postavy přeci jsou tam, kde jsou, v důsledku svých činů a jinými svými činy se snaží z onoho místa dostat. Pesimistický závěr však nepůsobí jako hřebíček do rakve (třešnička na dortu) všeho toho dosud prožitého zmaru. Friedkin určitě dal do filmu obrovské úsilí (natáčelo se na řadě lokací a zhotoveny byly komplikované pasáže), ale navzdory tomu s filmem finančně neuspěl, ačkoliv měl po předchozích projektech velké jméno v Hollywoodu. Někteří tvrdí, že Star Wars 4, které vyšly asi o měsíc dříve, ohromily diváky natolik, že po něčem takovém už prostě nebyl hlad. Já si ale myslím, že výsledek není dost kvalitním filmem (tzn. není dost stylově, dějově a tematicky vybroušené a vyexponované) na to, aby mi na celém jeho dění (a postavách) záleželo. Základem je zaměřit se na témata, která dějem prostupují a postavy, které děj utváří. Zbytek je nadstavba. Snad to prominout jen u experimentálních filmů, které neaspirují toliko vydělat nebo u žánrovek, které jsou schopny dostatečně bavit aspektem sobě vlastním (akční film kvalitou své akce).