Name: Odnikud někam
Released: 2010
Duration: 98 min
Rating: 61
Cast: Stephen Dorff, Elle Fanning, Chris Pontius, Laura Chiatti, Lala Sloatman

Komentáře a recenze 30

Dle počtu bodů

Chrustyn

44 045 bodů 23. 4. 2011

Sofia Coppola zatím natočila jen 4 -včetně tohoto- celovečerní snímky, z nichž jsem 3 viděl a jeden mě natolik uchvátil, že jsem se do režisérky okamžitě -imaginárně- zamiloval a s napětím očekával další díla této talentované režisérky. Tím úchvatným snímkem bylo minimalistické drama -pro někoho možná romantická komedie- "Ztraceno v překladu" o dvou lidech "ztracených" v cizí zemi. Tento snímek bez příběhu mě neskutečně strhnul a po shlednutí traileru na "Odnikud někam" jsem bůh ví proč očekával něco podobného. Výsledek však už tak působivý není, ačkoliv by se zde možná našly podobné atributy, jako třeba to, že se jedná o sled epizod než plnohodnotný příběh. Celý "příběh" je o hollywoodské hvězdě, (nehrající ale výborný Stephen Dorff) která netrpí krizí středního věku ale nudou ze stereotypu, která dostane po dlouhé době na starosti dceru (talentovaná sestra Dakoty Fanning, Elle), kterou kvůli své práci celý život zanedbával. Nejedná se o ten typ snímku, kdy se hlavní hrdina napraví a stane se dokonalým otcem ale místo toho neustále divák sleduje, co tyto dvě psotavy dělají ve svém volném čase. Film podobně jako "Ztraceno v překladu" nemá zrovna svižné tempo a je zde řada až zbytečně natahovaných scén, ve kterých vlastně nesledujeme nic podstatného (záběr na herce v maskérně, sledování jízdy auta, koukaní na opalující se lidi apod.) a celou dobu si divák říká, kdy už konečně přijde ten střih a další scéna. Není zde žádné překvapení, působivé scény nebo snad ponaučení ale přijemně se na to kouká ale bohužel vše až nepříjemně rychle vyšumí. Asi jsem čekal až moc.

kunafix

20 062 bodů 7. 1. 2016

Spíš odnikud nikam, o ničem nic. Prostě se tam nic neděje. A ty dlouhy záběry na nic, to už je taky trochu mimo. A těch pár záběrů s obnaženejma kozama tomu nezachrání ani prdel. Nepochopim, jak mohl někdo, kdo četl scénář, do něčeho takovyho jít. Jedinej, komu se to dá odpustit, je Elle Fanning, která je moc mladá na to, aby za to mohla. Jo a ještě Chrisi Pontiusovi, kterej je ujetej i na takovou blbost... a mimochodem je jedinej, kdo mě pobavil...

Sheldon

16 079 bodů 27. 1. 2017

Film se nakonec nesetkal ani přes vítězství v Benátkách s plným přijetím od kritiky a už vůbec ne od diváků. Přesto by byla škoda ho zatracovat, protože Odnikud někam není nepodařený nebo hloupý film rozmazleného hollywoodského fracka a obsahuje řadu komických scén. Samozřejmě, že má své mouchy a jednoznačně vyžaduje určitou specifickou náladu diváka, ale je to dobrý film.

Spooner

15 887 bodů 10. 6. 2011

Absolutně chápu, co chtěla Sofia Coppola říct a stejně tak rozumím způsobu, jakým to chtěla vyjádřit. I tak na mě bylo hodně scén až příliš dlouhých a celé to bylo vlastně i dost emočně chladné a to i u scén, které takové rozhodně být neměly. Stephen Dorff se svým znuděným ksichtem ale bez problémů utáhne celý film a Elle Faning je určitě sympatičtější než její starší sestra. I tak ale převládá pocit, že se z těch nudných projížďkách po městě a vysedávání u bazénu dalo vytěžit mnohem víc.

ZkuKol

12 290 bodů 28. 3. 2011

Asi takhle, Sofie točila vždycky zajímavé snímky, především atmosférické s pozvolným tempem a hezkým soundtrackem. Ale vždy jste celý film věděli, o čem to je, co nám chce říct a zajímalo vás, co vám ještě řekne. Somewhere má problém, Sofia nám všechno řekne v první scéně a zbytek je buď naprosto zbytečná a úděsná nuda, nebo nesmyslné okamžiky jak s komedií od Apatowa, kterým se rádi zasmějete, ale jsou jak z úplně jiného filmu. Za jedinou smysluplnou a povedenou scénu považuju snídani "milenka+dcera" v Itálii. Můj hlavní dojem je, že slečna Coppola poslední dobou moc koukala na Felliniho a chtěla si natočit vlastní La Dolce Vita, ale nápadů nebylo dost, doba je jinde, nahý holky všechno neutáhnou a dle mne to ani tenkrát nebyla taková výhra. Soundtrack je tradičně fajn (Phoenix), ale proč tak málo? Za závěr jsem šel málem ještě o hvězdu níž, nemám rád, když někdo zachraňuje prázdný film konceptuálností a ještě mě (diváka) má za blbce... 40% PS: Febio 2011

Milandob

8 900 bodů 14. 2. 2013

pravdepodobne len 10 strankovy scenar a opat pocitovy film od sofie. tento raz som si uzil travenie casu a poflakovanie sa s hlavnymi postavami o dost viac ako pri lost in translation (ale uricte tomu budem musiet dat druhu sancu, lebo ked som to videl bol som unaveny) i vdaka pohodovemu stephenovy dorffovy a vynikajucej elle fanning. na to ze sa cely film skoro vobec nic extra zvlastne nestalo vobec som sa s nimi nenudil, ale pochybujem ze si to v najblizsej dobe pozrem znova...

Rokle

6 520 bodů 4. 3. 2011

Asi by mi nevadilo, že Sofia Coppola až příliš opisuje ze svého skvělého filmu "Ztraceno v překladu", ostatně to provádí i Inárritu. Problém tkví v tom, že jakkoliv je snímek o úvaze, zda jdeme správnou cestou, je bez jakékoliv vnitřní dynamiky, která by posouvala a tlačila téma k očekávanému závěru. A zdlouhavé scény, kdy se kamera nemůže nabažit luxusního Ferrari, mě ničily. Ne kvůli značce, ale kvůli nulové vypovídající hodnotě. A tak je to i s celým příběhem. Jsem snad až moc kritický, ale v tuto chvíli mě přemohlo zklamání.

petra-satkova

4 740 bodů 10. 7. 2011

Pro mě jde bohužel o zatím nejslabší film Sofie Coppoly, rozhodně ale ne vyloženě špatný. Sofia má svůj osobitý styl, troufám si říct, že její film bych už poznala, i kdybych předem nevěděla, že se jedná o její film. Umí skvěle zobrazit vnitřní pocity člověka, tento film je o samotě a tak se Sofia snaží ten pocit samoty přenést i na diváka, jenže se snaží až moc, vyloženě divákovi ten pocit vnucuje, až z toho vzniklo to, že já nakonec necítila vůbec nic. Rozhodně je tady jistá malá podobnost se Ztraceno v překladu, jenže na rozdíl od tohoto filmu tam stačil jeden pohled hlavních hrdinů a já jako bych prožívala všechno to, co oni, tady jsem si po celou dobu snažila najít tu cestu k hlavnímu hrdinovi, ale nepodařilo se. Na začátku mi navíc vadily ty dlouhé bezeslovné scény, vím, že mají svůj účel a právě tyto scény měly vyjádřit tu samotu, jenže to na mě působilo až moc zdlouhavým dojmem. Pokud se nevcítíte do hlavní postavy a nenajdete si k ní cestu, film vás bude hodně nudit, pokud si ale tu cestu najdete, tak věřím, že si vás film může získat.