Letos v září

František Daniel se svým snímkem dá tematicky řadit vedle snímků Miloše Formana (Černý Petr, Lásky jedné plavovlásky), které se zabývají mladou generací a jejich střetem s tou starou. Jedná se o působivý záznam tehdejšího mládí, který se snaží zachytit esenci a podstatu jejich zájmů, tužeb a každodenních trablů. Jde tak velmi ostře proti naprosto mylnému zobrazování socialistické mládeže, které můžeme znát z budovatelských filmů (Zítra se bude tančit všude). Ukazuje jejich první lásky a souboj s odlišným způsobem smýšlejícími rodiči, zabalené do formálních observačních prostředků, což můžeme znát také z Formanovy tvorby. Zároveň ústřední milostnou dvojici opatřil postsynchronními repliky, které přibližují jejich myšlenkové pochody. Jedná se o hodnotný artefakt nahlížející na tehdejší studenty, který se v porovnání s profanovanými kusy ze stejného prostředí nemá za co stydět.