Obyčejný, nic netušící muž z ulice je vytržen ze svého každodenního života a dílem náhody se stává součástí faustovské vzpoury. Pod vlivem okolností se stává poslušnou loutkou rebela a sehrává důležitou roli v boji o lidskou duši. Osobitá interpretace faustovského mýtu ve druhém celovečerním snímku surrealisty Jana Švankmajera s použitím různorodých výtvarných a trikových technik. (DAFilms)
Typická Švankmajerovka, herci, loutky, kulisy, plastelínové triky.. Spojení Fausta, loutek, a svérázných triků mi však příliš nesedla. Dlouhé loutkové pasáže mi už začaly lézt na takřka na nervy. Skvělý byl Petr Čepek a film má svou tajemnou atmosféru umocněnou i mýtem, kteří vytvořili herci kolem smrti Petra Čepka.
Tvorbu Jana Švankmajera divák pozná pravděpodobně velmi snadno. Výtvarník, animátor i filmový režisér a scenárista. To vše jde k tomuhle specifickému umělci přiřadit. Velkou dobu autor krátkých filmů jako Jídlo nebo Konec stalinismu v Čechách časem vytvořil i filmy celovečerní. Po jeho celovečerním debutu Něco v Alenky poté v roce 1994 následoval snímek Lekce Faust, kde byl Petr Čepek tak skvělý, že za svůj výkon získal Českého lva. Jen je smutné, že se předání ceny nedožil a ve věku 54 let v roce 1994 zemřel pár dní před premiérou filmu. Lekce Faust je inspirována mýtem o Faustovi, vědci, který podepsal smlouvu s ďáblem. U tvorby scénáře poté Švankmajer čerpal z různých zdrojů: Divadelní hry Johanna Wolfganga Goetheho i opery Charlese Gounoda. Klasický mýtus poté obohatil moderním zasazením a především svým vizuálním stylem. Lekce Faust tak kombinuje hraný film se stop motion animací, loutkami i pixilací. Vznikla neskutečně osobitá, funkčně děsivá a především očividně surrealistická záležitost, která udělá dost slušný obrázek o svém tvůrci. Lekce Faust je právem brána jako jeden z nejvýjimečnějších českých filmů od pádu komunizmu. A to nejen díky naprosto skvělému Petru Čepkovi, kdy především jeho hlasový projev v několika rolích má tu neskutečnou sílu. Je ukázkou toho, že jde vzít nějakou dávno mnohokrát zpracovanou legendu a přesto díky specifickému podání vytvořit zcela výjimečnou záležitost. Správná mrazivost během sledování filmu nejde jen z tak trošku správně nepříjemného vizuálu, ale především i díky neskutečně silnému zvukovému zpracování, kdy se zvukem pracuje takovým způsobem, že může husinu nahnat téměř prakticky druhý zvuk. A nejen, že Lekce Faust bere základ ze své předlohy, ale ještě navíc ho zasahuje do moderního světa a přidává mu téma navíc - manipulace a též to, že v té manipulaci člověk není pravděpodobně sám. A hned po jeho pádu může nastoupit další nešťastník, kterému se nevyhne podobný osud. Lekce Faust střídá herce i loutky, stop motion animaci i pixely a přesto v tom funguje jistá konzistence. Švankmajer totiž vzal předlohovou legendu o Faustovi a základní kameny povídky převedl do svého specifického podání. Náhodný kolemjdoucí se v podstatě stává loutkou ve hře, kde se má stát novým Faustem. Skrze neskutečně propracované vizuální podání dohromady vzniká skutečně přitažlivá záležitost, která je navíc do jisté míry zároveň skutečně tak trochu děsivá a dokáže snadno navnadit pocit, že hlavní myšlenku přeci jen podařilo divákovi dodat. Po druhém zhlédnutí se dá do jisté míry pochybovat nad tím, že Lekce Faust po prvním vidění ztrácí tu úplnou výjimečnost, která by filmu zůstala i po několika dalších zhlédnutích. I přes hodinu a půl možná tempo není úplně nejideálnějším. A to využití loutek je chvílemi až příliš zvláštní. Přesto byste ovšem skutečně nejspíše našli jen málo tak výjimečných českých filmů za posledních 30 let a to především díky práci samotného Švankmajera. Petr Čepek sice svět českého filmu opustil ve věku 54 let, v rámci Lekce Faust se ovšem rozloučil tím nejlepším způsobem......
Snímek byl uveden v sekci Un Certain regard na 47. MFF v Cannes; na 29. MFF v Karlových Varech 1994 byl oceněn Zvláštní cenou poroty ex aequo.
Byly natočeny tři verze závěrečné scény: 1. v autě sedí loutka čerta; 2. v autě sedí loutka čerta a anděla; 3. v autě nesedí nikdo. Švankmajer se nakonec rozhodl pro prázdný vnitřek auta, který lépe zdůrazňuje význam loutek: jsou to symboly manipulace levé a pravé ruky jednoho loutkáře.
Na projektu se pracovalo dva roky - dle Švankmajerových slov se jedná o nejdelší, nejpracnější a největší projekt, na kterém kdy pracoval.