Nostalgicky krásné, plné vtipných a veselých okamžiků, stejně jako slzopudných emocí. V groteskách, zvlášť Chaplinových, je jisté kouzlo, které žádný jiný formát nemá.
Při debatě o nejzásadnějších osobnostech stříbrného plátna za celou dobu jeho existence by na seznamu každého nejspíše pravděpodobně skončil Charlie Chaplin. Ten u svých filmů sehrával ty nejdůležitější úlohy. Kromě psaní, režie a hudby se ve většině případů chopil u svých filmů i hlavní role. Vytvořil i postavu Tuláka, která Chaplina proslavila pravděpodobně nejvíc. Chaplin tuto postavu ztvárnil dohromady po dobu 22 letech a Tulák se stal hlavním hrdinou výrazného počtu Chaplinových filmů. Mimo jiné i právě snímku Kid z roku 1921, který sloužil jako Chaplinův celovečerní debut. Jeden z nejslavnějších Chaplinových filmů naprosto skvěle funguje i po století své existence. Nadále fenomenální groteska, která je vtipná, zároveň ovšem neskutečně emocionálně silná. Chaplin dokázal do scénáře skvěle zakomponovat situační humor, zároveň vytvořil věrohodně vystavěný vztah mezi Tulákem a nalezeným dítětem. V roce 1921 ještě bez zvuku se všechny emoce podařilo naprosto bravurně prodat pouze skrze samotný obraz. A Charlie Chaplin a maličký Jackie Coogan se stali skvěle sehranou dvojkou, která je též klíčem k jednomu z nejlepších Chaplinových filmů. V Kidovi skvěle funguje komediální načasování i samotná zápletka. Skvělá dvojice Chaplin/Coogan se výtečně doplňuje v tomhle stejně tak dojemné jako humorné pecce, která nejen fungovala skvěle v roce 1921, ale funguje skvěle i dnes. V rámci tehdejších vypravěčských možností Chaplin dokázal maximum, dokázal se zároveň kriticky vyjádřit k tehdejší společenské situaci a naprosto dokonale prodal kouzlo grotesek. Z Kida ovšem především trčí právě ta výtečná práce s různými typy emocí, onen neskutečný Chaplinův talent. I po 100 letech naprosto fenomenální podívaná a zcela určitě jeden z nejzásadnějších Chaplinových filmů......
Hvězda němého filmu Charlie Chaplin v jedné ze svých nejkultovnějších rolích.. V mém případě jde o moje první setkání s touhle legendou raného filmu. Jde o užasnou hereckou ikonu, která má za sebou jeden z nejromantičtějších životních osudů.. Osobně doufám, že si někdy najdu trošku čas, abych se jeho filmografii pověnoval, kdy Kid je nanejvýše zajímavou ochutnávkou.. Překrásný film, kde svoje roztomilé herecké umění spojil Charlie Chaplin s figurou malého chlapce. Dnes už je Chaplinovo herecké vystupování ikonické a i když jste třeba od něj neviděli nic, tak nějak podvědomě cítíte, jakou je osobností pro celý filmový průmysl. Jen málokterý film se může pyšnit více než stoletým stářím a přesto i v podstatně jiné společnosti pořád fungovat. Což Kid zkrátka zvládá! Přestože úvod snímku, než dojde k propojení osudů obou hlavních figur je trošku náročnější, ale pak díky časovému skoku se dokáže projevit chemie, kterou mezi sebou Chaplin a Coogan mají.. Vrcholem je pro mě určitě pouliční rvačka a zase opakem finální snová sekvence, která je tu nějak navíc.. Důkaz, že slov netřeba, že za lidi dokáží mluvit jen oči a tělo. Elegantní jednoduchý humor, který si nemusí dělat starosti s korektností, či cílovkou, tohle je tak lidské, že to funguje pořád. A přestože nepadne jediné slůvko, tak jen z obrazu podpořeného různorodým hudebním doprovodem, nemá snímek problém přenášet na diváka patřičné emoce.. Jasně, stárne to, ale tak mile, že uvidět to někdy znovu s větším nostalgickým nádechem, rozteču se blahem.. 80%
Párkrát jsem se zasmál, ale film osciluje mezi groteskou a dojemným dramátkem, přičemž ta dojemná stránka filmu na mě nefungovala. Zápletkou totiž je, že tulákovi připadne na starost odložené mimino a závěrem dochází k nějakému boji o péči a kýženým shledáním. Mou oblíbenou pasáží však je ta poněkud cynická na začátku, kdy onen směšný vandrák v buřince a velkých kalhotech přichází na scénu, vytahuje z krabičky, do které sbírá vajgly, nedopalek a zapálí si. V ten moment si všimne děcka. Nejdřív ho chce dát cizí ženský do kočárku. Pak ho chce odložit, kde ho našel, ale nakonec s nim odejde, protože na něj koukal fízl. Neví co teď, tak si sedne na patník, zvedne poklop a přemýšlí, jestli dítě nestrčit do kanálu. Takový nápad však zavrhne. Pokračují nějaké nepříliš vtipné taškařice z dob společného soužití Tuláka a Kida. Závěrem ale přichází více na scénu ždímání citů a drama, do něhož jsem ponořen nebyl. Já to tedy neprociťoval. Na druhou stranu já ani nejsem moc útlocitný, takže vzbudit ve mně emocionální odezvu vyžaduje větší masáž (kterou stejně nejsem v rámci němé kinematografii moc ochotnej podstupovat). Tohle jsou však prakticky začátky tohoto uměleckého média, jenž ještě čekala řada inovací. Na tehdejší poměry to je jistě nadstandard.
Chaplinova tragikomédia dokáže stále dnešného diváka pobaviť i navzdory svojej nedávnej oslavy storočnice. Nikdy som nebol extra na grotesky, keď už tak radšej hovorené filmy, ale pán Chaplin bol pre mňa vždy príjemnou výnimkou. Preto ma ani nejak moc neprekvapuje, že ani jeden z jeho najvážnejších filmov ma nedokázal nudiť. Kid v skratke pojednáva o osamotenom dieťati, na ktoré narazí "Tulák" počas svojej dennej obchôdzky. Dej bol jednoduchý aj na svoju dobu, čo ho, ale odlišuje od svojich vrstevníkov je na pomery fikcie realistické podanie príbehu, kedy chvíľku sledujete zábavné eskapády dvoch nemajetných ľudí a vzápätí boj o svoje budúce vzťahy a strechu nad hlavou. I z dnešného hľadiska sa divák či amatérsky tvorca filmov môže pri pozeraní filmu, kdečomu priučiť. Genialita tohoto snímku sa neskrýva v obsahu, ale v jeho odvážnosti a úprimnosti. I keď by ste neboli prívrženci starých filmov, osobne odporúčam aspoň vyskúšať. Charlie Chaplin bol všestranný muž, ktorý dobu, v ktorej žil využil naplno a skrytý talent, ktorého strata je o to viac tragickejšia...
ku Kidovy Charlieho Chaplina som pristupoval s tym ze budem musiet trocha prizmurit oci lebo ide o strasi, nemy film (ma 100 rokov!), ale v momente ked maleho Kida "Tulakovy" zobrali ked spal, tak ma to nenechalo chladnym a citil som to iste zufalstvo co hlavny hrdina. ak toto nieje skvele filmarske remeslo tak potom neviem co by bolo...
Nikdy jsem neměla příliš v lásce Chaplina, ale tento film jsem viděla celý a velmi se mi líbily herecké výkony všech, zejména ale toho malého hošíka. Ten byl skutečně roztomilý a řekla bych, že i hodně talentovaný. Když se usmál, ledy by roztály. Chaplin též nepřehrával, byl opravdový a chvílemi ty scény, kdy spolu muž v buřince s nezbytnou hůlkou a pětileté dítě hospodaří, až vháněly slzy do očí, když si člověk uvědomí, v čem vyrůstal ten klouček a jak žijí dnešní děti, i když i dnes jsou rodiny sociálně slabé, ne že ne. A ty scény, kdy chlapec rozbije okno, aby je "tatínek" mohl zasklít a vydělali si tak na skrovné živobytí, ty byly i plné humorných okamžiků.
Nejznámější Chaplinovo dílo, mi konečně přišlo pod ruku a udělalo dobře. Krásný padesáti minutový snímek si mne hned získal pro svou láskyplnost a opět humornou gáži (i když ne tak humornou jako v Moderní době). Nejlepší Chaplinův snímek bych nepovažoval přímo za nejlepší, ale rozhodně jeden z nejmelpších určitě!