Megalopolis nebyl první. V Hollywoodu si už před 20 lety vymysleli kritika, aby chválil braky

Tehdy samozřejmě ještě nebyla ve hře umělá inteligence, nešlo tedy o nezáměrný a politováníhodný omyl jako (nejspíš) v případě Megalopolis. Studio Columbia Pictures se záměrně uchýlilo k neférovým cestám, jak promovat své novinky zahrnující jedno jméno, které kritická obec příliš neuznává – totiž herce Roba Schneidera.

Nyní šedesátiletý komik se po štaci ve skečovém pořadu Saturday Night Live proslavil hlavně vedlejšími rolemi v hrubozrnných řachandách Adama Sandlera jako 50x a stále poprvé, Klik - život na dálkové ovládání nebo Trestná lavice. Jeho nejvýraznějšími počiny byla přisprostlá komedie Deuce Bigalow: Dobrej striptér a její pokračování s podtitulem Evropský gigolo. Hlavní roli si zahrál také ve sci-fi legrácce Zvíře z roku 2001, spočívající v tom, že během experimentální operace je zraněnému muži transplantováno několik orgánů od zvířat, díky čemuž se z nešikovného policisty stává animálními pudy zmítaná bytost na hraně mezi člověkem a zvířetem.

Jde samozřejmě o záminku k tomu, aby Schneider mohl provádět spoustu nechutností, a není divu, že recenzenti si na něm smlsli; tedy až na jednoho. Jistý Dave Manning z connecticutských novin The Ridgefield Press označil Zvíře za „další úspěch“ ve Schneiderově kariéře. Jeho příznivé hodnocení se nepropsalo až do traileru k filmu, přesto jej studio Columbia v několika reklamách k filmu zmínilo.

V této době, tedy v roce 2000, Manning chválil i další kousky od Columbie v čele s thrillerem Vertical Limit, Verhovenovou podivně zvrhlou sci-fi Muž bez stínu či historickou epiku Patriot. Kritikovo počínání však nesedělo reportérům časopisu Newsweek, kteří investigativně u redakce The Ridgefield Press zjistili, že žádný Dave Manning neexistuje.

Ukázalo se, že jeden ze zaměstnanců korporace Sony (pod níž Columbia spadá) si recenzenta prachsprostě vymyslel a pojmenoval jej po jednom ze svých kamarádů. Tehdejší mluvčí Sony Susan Tick řekla, že to bylo „neuvěřitelné hloupé rozhodnutí, které všechny vyděsilo.“ Někteří zděšení fanoušci dokonce firmu žalovali a mimosoudní vyrovnání za klamavou reklamu stálo Sony minimálně jeden a čtvrt milionu dolarů, další peníze pak prý společnost poslala na charitu.

Z tohoto úsměvného případu tedy lze vyvodit nejen tenkou hranici mezi pravdou a smyšlenkou, jež snahy co nejefektivněji promovat nový snímek leckdy překročí, ale také ponaučení, že jakmile někdo chválí film s Robem Schneiderem, je třeba se mít na pozoru. Doufejme, že blížící se Megalopolis nabídne přece jen podnětnější podívanou…

Na komedii Zvíře se můžete na vlastní nebezpeční mrknout na Netflixu. Podívejte se také na náš žebříček nejlepších komedií posledních deseti let.

Zdroje: Cracked, Newsweek, Kinobox