Rob Schneider slaví šedesát. Nejhorší herec první dekády se o svou kariéru dál nestará

Na stříbrném plátně Schneider vystupuje od roku 1990 a vždy byl nepřehlédnutelný také díky tomu, že výšku 161 centimetrů kompenzuje prořízlými ústy či výraznými účesy. Mihl se v klasikách jako Sám doma 2, Demolition Man nebo Periskop nahoru a dolů. Spolupracoval s Adamem Sandlerem na jeho filmech Velký táta, Vodonoš či Malý Nicky – Satan junior, neboť oba pojilo přátelství ze společného působení v Saturday Night Live.

V živě vysílané show Schneider hrál zejména upovídaného kancelářského otrapu Richarda Laymera, jenž věčně postává u kopírky a kolegy štve vymýšlením přezdívek. Mezi jeho pravidelné parťáky patřili vedle Sandlera také Chris Farley, Chris Rock či David Spade. Vystupoval rovněž se svým idolem a veteránem SNL Billem Murraym, jenž však mladšími komiky pohrdal. „Nesnášel nás. Vroucně nás nenáviděl,“ nechal se Schneider slyšet v říjnu 2022 v pořadu The Jim Norton & Sam Roberts Show. „Říkali jsme si, že Bill Murray přijde, změní některé věci a bude to skvělé. Jenže vy nevíte, jakého Billa Murrayho dostanete. Milého, nebo nekompromisního?“ vysvětlil své zkušenosti s hvězdou Krotitelů duchů.

Murray měl podle něj nejvíc spadeno na Chrise Farleyho, neboť na něm pozoroval stejné hříchy, jaké měl jeho zesnulý kamarád John Belushi. Ten se předávkoval ve třiatřiceti letech a Farley „považoval za cool věc žít jako on, být mimo kontrolu“, jak tvrdí Schneider. Taková image se Farleymu nakonec vymkla z rukou a ve třiatřiceti se rovněž předávkoval.

Také Schneider chtěl po vzoru Billa Murrayho prorazit v filmových komediích a první hlavní roli si sám napsal. Deuce Bigalow: Dobrej striptér z roku 1999 je možná jeho nejkultovnějším filmem a publikum rozdělil. Nastavil však zřejmý komický trend na hraně záměrného nevkusu, který kolem přelomu tisíciletí v hollywoodských komediích i díky partě ze SNL dominoval. Roku 2001 Schneider navázal šílenou sci-fi Zvíře, která se nesetkala s velkým úspěchem. Miniroli v ní ztvárnil Sandler, jenž kamarádovi oplatil jeho typickou hlášku: „Dokážeš to!“ Lépe dopadla komedie Žába k zulíbání, v níž si Schneider vyměnil tělo s tehdy debutující Rachel McAdams a ženskou úlohu si vychutnal. 

Schneider poté podpořil Sandlera v jeho možná nejlepších komediích 50× a stále poprvé a Trestná lavice, načež si došel pro Zlatou malinu za nejhoršího herce roku zásluhou dalšího dobrodružství Deuce Bigalowa, tentokrát s podtitulem Evropský gigolo. V podobném trendu pokračoval i nadále a sandlerovky (Když si Chuck bral Larryho, Zohan) střídal s vlastními projekty.

Roku 2007 režíroval bláznivou komedii Ten největší, v níž ztvárnil zhýčkaného podvodníka, jenž musí nastoupit do vězení. Aby předešel nářezům a znásilnění, obrátí se na svérázného mistra bojových umění (David Carradine), jenž z bojácného mrňouse udělá postrach věznice. Snímek možná stereotypně zesměšňuje především černošské vězně, ale pokouší se o morální poselství a kvantita humoru zabíjí jeho kvalitu zdaleka nejméně z hercových celovečerních pokusů.

Zlaté maliny, jejichž recesní úloha se však v posledních letech hodně zpochybňuje, Schneidera nominovaly na nejhoršího herce první dekády tohoto století. Vzhledem k tomu, jak se chce před publikem prezentovat a jaké projekty si vždy vybíral, mu však něco takového určitě nevadí. Svůj fandom si udržuje především tím, že své vystupování nemění a dobře si uvědomuje vlastní image. Na Netflixu najdeme třeba dvě řady seriálu Skutečný Rob, v němž hraje lehce pozměněnou verzi sebe sama spolu s manželkou Patriciou Mayou Schneider a dcerou Mirandou Scarlett. 

Spíš než na obrazovkách se mu daří jako stand-up komikovi, který publiku rád provokativně adresuje ožehavá aktuální témata. V červnu měl na Fox Nation premiéru jeho komediální speciál Rob Schneider: Woke Up in America, v němž si bral na paškál kulturní války, woke společnost a politiku identit. Zvlášť poslední téma je mu blízké a svůj zmnožený náboženský i demografický původ (jeho babička pochází z Filipín) ve svých filmech a vystoupeních často zmiňuje. 

Rozkol zasáhl i jeho politické vyznání a roku 2013 přiznal, že jako dlouholetý demokrat konvertoval k republikánům. Delší dobu prý nerozeznával demokratické hodnoty v Kalifornii a roku 2017 u Larryho Kinga vysvětlil, že je politicky nezávislý, byť tíhne ke konzervativcům. Je dlouhodobým odpůrcem dětského očkování a podporuje bývalého prezidenta Donalda Trumpa. V následných volbách však hodlá podpořit nezávislého kandidáta, ekologa a autora Roberta F. Kennedyho jr., jenž se také angažuje v organizacích proti očkování.

Z prvního manželství s modelkou London King má dceru Elle King, která je úspěšnou zpěvačkou. Podruhé se oženil roku 2011 s Patriciou Azarcoyou Acre, s níž má dvě děti. Dál pokračuje i ve filmové kariéře a minulý rok natočil komedii Daddy Daughter Trip, v níž hráli zejména jeho blízcí přátelé a rodina. V podcastu Glenna Becka řekl, že kariéra už ho nezajímá. „Starám se o své děti a o zemi, v níž budou nadále žít,“ prozradil.

Nezvažuje ani návrat do SNL, která ho zklamala při srdceryvném vystoupení Kate McKinnon poté, co Hillary Clinton přišla o prezidentský úřad na úkor Donalda Trumpa. „Modlil jsem se, ať to zakončí vtípkem,“ popsal scénu, kdy McKinnon převlečená za Clinton hrála na klavír tesknou melodii Hallelujah. „Žádný vtip však nepřišel a já si říkal, že je konec. Už se to nevrátí,“ nostalgicky připomněl vlastní éru 90. let. 

zdroje: Rolling Stone, Movieweb, Marca, The Hollywood Reporter

Podívejte se na žebříček nejlepších filmů podle hodnocení uživatelek a uživatelů Kinoboxu.