Koprodukční česká sci-fi, na jejíž druhou projekci do Varů zamířil také prezident Petr Pavel, dle mnohých vytyčuje nadějnou budoucnost tuzemské žánrové tvorbě. Příběh se odehrává v roce 2041, kdy lidstvo dokáže zvrátit smrt a oběti nepřirozených úmrtí oživuje, neboť každý má nárok na jeden plný život. Omezený rozpočet je sice znát, příběh funguje jako detektivka a převážně posloucháme dialogy v interiérech, ale audiovizuální pojetí jinak působí velkoryse a na české poměry nádherně. Nepříliš logický a upovídaný příběh tolik neoslní, avšak návštěva kina je pro podobně ambiciózní dílo nezbytná.
Rozporuplně přijímaný debut režiséra Alberta Hospodářského kloubí katastrofický sci-fi koncept s dramatem o lidských mravech a společenské apatii. Sluneční úlomek navyšuje teplotu a propocený protagonista se při cestě na chalupu poddává rezignaci, neboť s osudem planety zkrátka nic nenadělá. Pětasedmdesátiminutý snímek osloví zajímavým námětem, který dalece vybočuje z tuzemské mainstreamové nabídky a ponouká řadu aktuálních, nejen klimatických myšlenek.
Romantické a zčásti komediální drama v koprodukci USA a Jižní Koreje znázorňuje nenaplněnou dětskou lásku, která se znovu opakovaně ozývá v dospělosti. Spisovatelka Nora emigrovala jako dítě do Spojených států, kdežto kamarád Hae-Sung zůstal v Koreji. Nora se na druhém konci světa provdala, ale její manželství čelí při Hae-Sungově návštěvě nečekané citové turbulenci.
Příběh se odehrává ve třech časových rovinách a podává neokázalou výpověď o vztahu, jemuž nepřál osud. Vtipná a dojemná je především druhá polovina pracující s tématem milostného trojúhelníku. Snímek rovněž doprovází korejská mytologie a koncept, podle něhož v současném životě čerpáme zkušenosti ze setkání, jež se udála ve stovkách životů minulých. Zatím se jeví pravděpodobné, že tento festivalový hit studia A24 bude předním oscarovým kandidátem.
Další neotřelý domácí experiment reaguje na světové trendy a všední rodinné motivy zasazuje do hororového rámu. Mladý pár jednoho večera navštíví matka, která vykazuje psychopatické znaky a do života svého odloučeného syna se hodlá vrátit. Ať už se to partnerce líbí, nebo ne. Ve filmu s hororovou linií home invasion převažuje absurdní humor, a byť se chování postav postupně vzdaluje autenticitě a vše vyznívá stylizovaně, tenhle zážitek má kultovní potenciál. Už díky skvělému výkonu Simony Pekové v úloze mateřského „monstra“.
Oceňovaný zástupce anime od věhlasného japonského tvůrce Makoty Šinkaie (5 centimetrů za sekundu) vypráví o sedmnáctileté dívce, která musí vyhledat a pozavírat tajuplné portály způsobující přírodní katastrofy. Animace vystihuje moderní Japonsko, ovšem zapojuje i specifickou žánrovou mytologii a emocionální kolotoč, na který je občas nesnadné se napojit. Pro fanoušky a fanynky anime tvorby by však mělo jít o zaručený tip.
Francouzská odměna pro gurmány a důstojné romantiky je filmem, při kterém vám zaručeně vyhládne. Šéfkuchař Dodin tráví na sklonku 19. století celé dny v kuchyni s pomocnicí a spolubydlící Eugenií. Připravují všemožné delikatesy, jimiž poté obšťastňují kuchařovy zámožné přátele a vášnivé milovníky jídla. Nad plotnou se však odvíjí také intimní milostný příběh o lidech, kteří své city projevují vařením a ventilují chuťovými buňkami.
Umění jíst a milovat vyniká uklidňujícím tempem s důrazem na přípravu pokrmů a prací s kamerou, která dělá v uzavřených prostorách hotové divy. Postavy se ani nemusí vyslovovat, abychom rozuměli jejich pocitům, a emoce se v některých momentech dají krájet.
Chválené detektivní drama Matěje Chlupáčka nás zavádí do baťovských závodů roku 1937. Protagonistkou je továrníkova těhotná žena v podání Elišky Křenkové, která jako jediná lidsky reaguje na nález mrtvého novorozence s oběma pohlavními orgány. Bezohledné a kapitalistické mužské prostředí v tom vidí sabotáž Baťova koncernu a snímek rozvíjí řadu témat kolem pošlapávaných lidských práv, která nepřestávají být aktuální i dnes.
Úsvit má kvalitní dobovou výpravu a pokouší se o netradiční přístup k popisu prospěchářských institucionálních praktik. Světovou formu hatí snad jen nepasující animované a edukační vložky, kvůli nimž příběh místy ztrácí působivost a sílu sdělení.
Maďarsko-slovenské animované sci-fi líčí rok 2123 jako dystopii na pomezí Sila, Soylent Green a Avatara. Planeta je po blíže nespecifikovaných klimatických událostech neobyvatelná a zbytky civilizace žijí ve městě uzavřeném v prosklené báni. Člověk může žít pouze 50 let, načež jeho tělo připadá vládě a proměňuje se v rostlinný materiál na hnojení.
Snímek v první půlce nešetří futuristickými nápady a zařazuje i akční rychlost, ovšem po většinu ze 110minutové stopáže jde o meditativní až zenový prožitek. Společně se dvěma protagonisty, kteří nastolenému osudu vzdorují, se můžeme zamýšlet nad adekvátností daného systému a podstupujeme propojení s přírodou, jaké skýtá jen hrstka přemýšlivých existenciálních děl.