Bill Murray se zasekl v čase před 30 lety. Na Hromnice o den více je komplikovanější film, než se zdá

Pravděpodobně byste neuhodli, že pro začínajícího scenáristu Dannyho Rubina byla prvotním impulsem knižní série Anne Rice o upírech Lestatovi a Louisovi, jejíž úvodní díl Interview s upírem se díky pozdější filmové adaptaci s Bradem Pittem a Tomem Cruisem dostal do širokého povědomí. Myšlenka nadlidských bytostí, jež v důsledku své nesmrtelnosti ztrácejí zájem o každodennosti, vývoji a seberealizaci, se postupně proměnila v příběh muže, který prožívá stejný den v nekonečné smyčce. Tak vznikl arogantní televizní zpravodaj Phil, vyslaný na další rutinní lokální sešlost a navěky v ní uvězněný.

Rubin zapíchl prst do kalendáře a našel nejbližší svátek. Byl jím 2. únor, kdy v Pensylvánii slaví Groundhod day neboli Den svišťů sloužící k přivolání jara. Rubin doufal, že se jeho snímek stane popkulturním ztělesněním této události a bude během tohoto Dne svišťů pravidelně reprízovaný. Přestože původně nemělo jít o klasickou komedii, při rozmýšlení scénáře vyvstávala jedna humorná situace za druhou a Rubin se tomuto přirozenému vývoji podvolil. Jeden z prvních motivů, který rozpracoval, je dnes nejvíc kontroverzní. Hrdina totiž využívá postupně nabyté znalosti o vyhlédnuté ženě, aby si získal její přízeň, což se velmi blíží stalkingu.

Protlačit scénář ale nebylo snadné, Rubin tím strávil pár let. Nakonec se podařilo získat pozornost Harolda Ramise, režírujícího scenáristy, který se proslavil komediemi Bláznivá dovolená (1983) a účastí na Krotitelích duchů (1984). V případě Hromnic ho zaujal příběh vykoupení a nápravy, jimiž si hrdina projde. Ve skutečnosti mu prý scénář nepřišel vtipný a ani jednou se během jeho četby nezasmál.

Rubin si nakonec musel vybrat, jestli scénář odevzdá Ramisovi s tím, že snímek bude realizovaný jako áčková produkce, ale přijde o většinu kontroly nad výslednou podobou, nebo ho udělá sám, ovšem v mnohem skromnějších podmínkách. Zvolil první možnost a brzy litoval. Ramis posunul snímek blíž cynismu a ironii a zbavil se většiny sentimentálních motivů a scén, které nevyhovovaly jeho filmařskému citu.

V této fázi se o projekt začal zajímat Bill Murray, po Krotitelích duchů vlivná superstar. I on do něj ale vnesl úplně jinou představu o tom, jak by měl výsledek vypadat. Zajímal se o filosofický přesah mnohem víc než o humor a snažil se přimět Ramise k důraznému posunu tónu zpět k moralitě. Ramis nebyl zvlášť nadšený, Murray proto požadoval návrat Rubina k projektu.

Producenti byli pro změnu nespokojení s vágností zápletky. Scénář si například nelámal hlavu s vysvětlením, proč je vlastně hrdina uvězněný v časové smyčce. Ke změnám ve scénáři docházelo ještě v době, kdy už se začalo točit, vše navíc podtrhla nesnesitelná zima. Mnoho veselých historek z tohoto natáčení nenajdete, pokud nepočítáte, že Murraye dvakrát pokousal svišť a musel se nechat očkovat proti vzteklině.

Snímek se stal desátým nejúspěšnějším filmem roku 1993, což nebyl důvod k nadšení ani k žehrání. Značnou popularitu získla až časem, předně díky televizním reprízám a domácímu videu. Dnes se jistě jedná o jednu z nejoblíbenějších rodinných komedií počátku devadesátých let, kdy šlo o nejprominentnější americký žánr. Punxsutawney, kde se děj odehrává, se stalo turistickou atrakcí, přestože se v něm film ani nenatáčel, a ze Syslího dne je svátek známý nejen po celých Spojených státech.

Tvůrcům se podařilo zachytit pocit uvěznění v nekonečné každodennosti originálním, ale stále povědomým způsobem. A charisma Billa Murraye utáhne i tak záměrně nesympatickou postavu, jejíž nápravu vyhlížíme jako smilování. Jako nadčasový mainstreamový produkt je Na Hromnice o den více skvělá práce.

Stín na sebe vrhá zmíněným zpodobněním vztahu hlavního hrdiny k ženám. Phil se učí nazpaměť, co má jeho kolegyně a podřízená Rita (Andie MacDowell) ráda, a dokáže to před ní perfektně přehrát. Jedná se o romantický důkaz ochoty se změnit, nebo jde o strašidelný případ přetvářky a manipulace, navíc zaštítěné neochotou respektovat odmítnutí? Situace představená ve filmu je nadreálná, nejde ji přímočaře vztáhnout na naši zkušenost, musíme o ní tedy uvažovat jako o podobenství. Co ale hrdinovo chování symbolizuje?

V logice filmu Rita samozřejmě Phila odmítne vždy jen jednou, z jejího perspektivy jde o bezvýznamné setkání. My ale vidíme Billa pronásledovat ji znovu a znovu, včetně bůhví kolika pokusů o fyzický kontakt. Ve filmech má vždy větší smysl uvažovat o funkcích postav v příběhu než o individuální psychologii. Rita je tedy víc než jen potenciální milostnou partnerkou, symbolizuje Philovo vykoupení. Ne náhodou je přerušení smyčky spojené právě s okamžikem, kdy Rita hrdinu přijímá. V jazyku filmu to znamená, že konečně objevil sebe sama tak, aby mohl být spokojený a navazoval zdravé vztahy s ostatními.

Zároveň je ale cosi zneklidňujícího na scéně, kdy Phil přeříkává Ritě francouzskou báseň, kterou od ní v minulé smyčce slyšel, a přesvědčuje ji tak, že je někým úplně jiným. Z této schopnosti manipulovat běhá mráz po zádech. Tvůrci si to uvědomují a nakonec nabádají ke skutečnému souznění. Rita dokonce Philovu taktiku v jedné smyčce odhalí a vysvětlí mu, co je na tom špatně. Tato „predátorská“ fáze je ale pro Philův happy end přesto nezbytná, bez ní by Ritu nikdy získat nemohl. Film si protiřečí a sám končí v bludném kruhu.

Nejde nutně o důvod k odmítnutí Hromnic ani k prohlášení filmu za sexistický. Jde však o velmi bohatý podnět k diskuzi o zpodobnění vztahů v popkultuře. Na Hromnice o den více zůstává skvěle vymyšlenou komedií, jejíž silný koncept a Bill Murray v čele bez problému vedou k několika nezapomenutelným scénám. Vzhledem k tomu, že snímek mnoho nevydělal a svou pověst si získal až časem, nelze pochybovat o tom, že tvůrci našli něco přesahujícího jediný film.

Retro velkofilm Babylon odehrávající se ve 20. letech minulého století stál asi 80 milionů dolarů a je to jeden z největších komerčních propadáků roku. Jenomže má i nominace na Oscary a část recenzentské obce ho považuje za jeden z nejlepších „filmů o filmu“, jaké kdy vznikly.