Muž, který udělal osmdesátá léta. Donu Johnsonovi je 75, unikl bankrotu i Miami Vice

„Bylo to esencí té doby,“ vysvětloval Johnson v podcastu Lights, Camera, Barstool úspěch Miami Vice z dílny Michaela Manna, který podle něj nelze v dnešní době replikovat. NBC ve spolupráci s progresivním režisérem, jenž o dvě dekády později prosazoval u celovečerní verze s Colinem Farrellem digitální kamery, vzala útokem drogovými kšefty prolezlou floridskou metropoli a nafilmovala tak cool obraz rázem zikonizovaného bodu v časoprostoru, že herní série GTA bude mít navěky z čeho čerpat.

Esencí úspěchu byl přitom také Johnson, tehdy pětatřicetiletý herec s divadelní, televizní i filmovou průpravou, který svým způsobem zosobnil osmdesátá léta. Během pěti sezón ztvárňoval detektiva Jamese „Sonnyho" Crocketta, oděného do stylového outfitu od Versaceho a Armaniho, jenž se ve svém houseboatu kámoší s aligátorem, řídí Ferrari a ženám způsobuje neklidné spaní. „Dokud pofrčí drogy a rokenrol, budeme v éteru,“ žertoval roku 1985 u Davida Lettermana herec, jemuž seriál o rok později vynesl Zlatý glóbus.

V mládí, stráveném převážně na venkově v Missouri, přitom na slávu moc nepomýšlel. „Měl jsem strašné dětství, opravdu strašné. Schytal jsem dvojitou ránu: týrání a rozvod rodičů, když mi bylo 12 let a byl jsem nejstarší z dětí. Opravdu jsem byl nešťastný a v 16 letech jsem odešel z domova. A když odejdete z domova v 16 letech, nemáte žádný plán a musíte se o sebe postarat a sami si zajistit dokončení střední školy… to vybuduje silnou osobnost,“ ohlédl se za prvním krizovým, ale také formativním obdobím před pěti lety pro The Guardian.

Střední školou se protloukl, a když jej vykopli z fotbalového týmu, zkusil štěstí na jevišti. Měl nespornou výhodu ve svém atraktivním vzhledu, jemuž ženy podléhaly už v jeho rané pubertě, ale sám v tom zpětně nachází i limity, jež musel popírat. „Vždycky jsem měl sebevědomí ohledně svých schopností a dovedností. Musel jsem ale překonat některé fyzické atributy, které by na první pohled mohly vypadat jako výhoda, protože jsem byl velmi pohledný mladý muž. Byl jsem tak trochu androgynní v době, kdy androgynie nebyla zrovna v módě. Byl jsem mladý, hubený jako proutek, měl jsem dlouhé vlasy a jemné rysy… byl jsem takový hezoun. Takhle jsem se sám nevnímal, ale bylo to něco, co jsem musel překonat, abych byl brán vážně.“

Dostal se na sanfranciskou konzervatoř a sebevědomí dával na odiv už v prvních divadelních produkcích a raných filmech, kde se nezdráhal účastnit scén zahrnujících znásilnění ani procházet před kamerou zcela bez oblečení. Kariéru u filmu takto začínal v pozapomenutých projektech jako The Harrald Experiment nebo Zachariah. Roku 1975 dostal hlavní roli ve svérázné sci-fi komedii Chlapec a jeho pes, kde si zahrál také Jason Robards. V té době Johnson randil s mladičkou Melanie Griffith, v jejích osmnácti letech se zasnoubili, ale manželství jim roku 1976 vydrželo jen pár měsíců.

Partnerky Johnson střídal stejně aktivně jako televizní zakázky, jména jeho prvních dvou manželek dokonce ani nejsou veřejnosti známá. Když se proslavil díky Miami Vice, točila se kolem něj řada velmi známých jmen. S Cybill Shepherd měl mít románek při natáčení oceňované minisérie Dlouhé horké léto podle Williama Faulknera, kolem roku 1988 jej spojovali s Barbrou Streisand i Umou Thurman a o rok později se navzdory všem nepsaným pravidlům podruhé oženil s Griffith – manželství jim tentokrát vydrželo šest let a narodila se jim dcera Dakota, dnes známá osobnost z filmů jako Padesát odstínů šedi, Madam Web nebo Zlý časy v El Royale.

„To je sám o sobě příběh. Netušil jsem, že to chce dělat. Nikdy se s námi o to nepodělila. Takže jí bylo, myslím, 18 let, a já si říkal: ‚Dobře, budu na ni dohlížet a když tak ji zachytím.‘ Ha ha, to bylo naposledy, co jsem Dakotu viděl. Má talent. Je skvělá herečka a v některých ohledech je lepší než její matka a já,“ vyjádřil se na adresu dcery.

Johnson byl v době jejího narození společenským idolem, ale ve zmíněném podcastu se svěřil, že takovou mediální reflexi neměl čas vnímat. Práce mu zabrala většinu rozvrhu a ve volném čase vyrážel popít se svým sousedem a nejlepším přítelem, novinářem a spisovatelem Hunterem S. Thompsonem. Autor Hell's Angels či Strach a hnus v Las Vegas mu v baru vnukl myšlenku, z níž vypracovali koncept seriálu Detektiv Nash Bridges. Další kriminální hit, který na NBC běžel od roku 1996 v šesti sériích, se od Miami Vice tonálně odlišoval. Johnson dle svých slov načerpal v 80. letech mnoho zkušeností díky spolupráci s policejními složkami a Nash Bridges je měl zrcadlit s důrazem na humor a každodenní přístup mužů zákona, jež herec neskrývaně obdivuje.

Tehdy už náruživý golfista si zahrál také ve sportovní romanci Zelený svět a Dennis Hopper jej režíroval v romantickém thrilleru Žhavé místo. Po přelomu tisíciletí nicméně jeho věhlas uvadl, nahrazovaly ho zvěsti o hercových finančních machinacích a dluzích. Losangeleská banka po něm žádala splátku milionu dolarů a evidentně zadlužený Johnson musel vyhlásit bankrot. Věci urovnal až tehdy, když dal do aukce svůj ranč v coloradském Woody Creek, do něhož za mnoho let silně investoval. Definitivně se zahojil po soudní tahanici s produkční společností Rysher Entertainment, po níž jako poloviční držitel autorských práv k Nash Bridges požadoval nezaplacenou úhradu v hodnotě 23 milionů dolarů. Žaloba se roku 2013 vyřešila mimosoudně a Johnson obdržel 19 milionů na pěkný důchod.

Nezapomíná si přitom pravidelně přivydělávat, v čemž mu napomáhá nápadný posun perspektivy, z níž tvůrci jeho charisma nově posuzují. V televizi zazářil především roku 2019 v seriálu Watchmen, kde ztvárnil postavu Judda Crawforda, aniž by znal její kontext či přesné záměry showrunnera Damona Lindelofa. Se smíchem zavzpomínal, že na něj byl po odkrytí všech karet a nečekaném vyústění Crawfordovy linie trochu nakrknutý.

Zklamaný naopak nebyl ze zvratu v zákulisí Nespoutaného Djanga. Tarantino Johnsona nejprve obsadil do role rasistického majitele plantáže a otrokáře, kterou nakonec ztvárnil Leonardo DiCaprio. Ze hry totiž v preprodukci vypadl Will Smith, původně obsazený do hlavní úlohy Djanga, a studio akutně potřebovalo jiné jméno pro posílení kasovního potenciálu. Quentin tak pro Johnsona dopsal postavu jiného rasistického plantážníka s přezdívkou Big Daddy, jenž velí legendárnímu přepadení ústřední dvojice v nevyhovujících maskách. Herec s tím neměl nejmenší problém, s režisérem Pulp Fiction prostě chtěl pracovat.

V rozhovorech zdůrazňuje, že nesnáší deriváty jakéhokoli druhu. Sám tudíž aktivně vyhledává nové výzvy a nakonec se stává, že i režiséry překvapí, když přijme jejich neobvykle zacílenou nabídku. To byl konkrétně případ Jeremyho Saulniera, tvůrce letošního hitu Netflixu Rebel Ridge, kde se nestárnoucí Johnson s grácií chopil své dobové pistole z Miami Vice a hlavnímu hrdinovi zatopil jako zkorumpovaný šerif lokálního okrsku.

Jeho představení bylo jako tradičně přirozené, naplněné aurou tiché vtírající se hrozby, v níž ale doutná jiskra respektu. Johnson to ostatně famózně zvládl už v kultovní násilné krimi Blok 99 z roku 2017, kde jako nesmlouvavý šéf pekelné věznice dopřál poslední soukromý hovor Vinci Vaughnovi. Jeho poslední opravdu výraznou roli před Rebel Ridge mu dohodil režisér osmých Star Wars Rian Johnson, jenž svého jmenovce zasadil do zábavné výlohy hereckých hvězd se štítkem Na nože.

Čerstvě pětasedmdesátiletý herec mohl předvést květnaté výsledky své divadelní průpravy a znovu dokázal, že ve škatulce s 80. léty už dávno nevězí. „Jsem opravdu hrdý na to, že se mi podařilo překonat to, co uvěznilo tolik jiných herců, když ztvárnili ikonickou roli. Dokázal jsem oddělit Dona Johnsona od Sonnyho Crocketta a vydat se s Donem Johnsonem na cestu, při níž byli lidé ochotní říct: ‚OK, podívám se, jak si vede tady…‘ A to není malý úspěch.“

A vzhledem k tomu, že Don Johnson pořád vypadá a pohybuje se maximálně jako čerstvý šedesátník, nová generace se s jeho kdysi všudypřítomnou tváří ještě seznámí. Momentálně hraje kapitána výletní lodi v seriálu Ryana Murphyho Doktor Odysea (Disney+) a s režisérem moderní trilogie Halloween Davidem Gordonem Greenem natáčí sportovní dramedii Score, na jejímž scénáři se sám podílel.

Pokud vám navíc nestačí jeho herecký odkaz, můžete si na YouTube poslechnout plody jeho krátké hudební dráhy, zahrnující osmdesátkový duet se Streisand Till I Loved You a dvě alba, Heartbeat (číslo pět v Billboard Hot 100 roku 1986) a Let It Roll z roku 1989. Johnson je rovněž americkou legendou v Powerboat racingu, tedy v pobřežních závodech motorových člunů, v němž byl roku 1988 světovým šampionem. Tahle část tehdejší televizní osobnosti rozhodně nelhala.

Podívejte se na žebříček nejlepších herců podle databáze Kinoboxu.

Zdroje: The Guardian, Kinobox, Cinemablend, YouTube, Wikipedia