Po The Last of Us a Arcane letos dorazil další seriál, který naplno ukázal, že se v rámci videoherních adaptací opravdu blýská na lepší časy. Seriálový Fallout od Amazonu totiž dokázal skvěle převést do hrané podoby poutavý post-apokalyptický svět se všemi stěžejnými herními prvky v čele s retro-futuristickým hávem, vděčnou atmosférou a velkou dávkou černého humoru. Přihoďte k tomu chytlavý příběh a zatraceně sympatické postavy v čele s roztomilou Ellou Purnell a charismatickým Waltonem Gogginsem a máte na světě velmi návykovou zábavu, do níž není těžké se zamilovat.
Druhá série Rodu draka to od řady diváků schytávala za přílišnou rozvleklost a fakt, že si řadu událostí tvůrci evidentně schovávají do dalších sezón. A je potřeba uznat, že scenáristé s předlohou i s často až příliš násilným napojením na Hru o trůny místy bojují a druhá řada by si zasloužila větší spád. Stále se ovšem jedná o seriál, na který nejen, že se skvěle kouká a v mnoha pasážích umí dokonale strhnout, ale navíc dokáže znovu upoutat svou pečlivou prací s jednotlivými charaktery, jež si opět sáhnou na úplné dno, i jejich čím dál komplikovanějšími vztahy. Čert vem precizně digitální draky a bravurní velkolepé pasáže, zde zase hraje prim Rhaenyra v podání výtečné Emmy D'Arcy, její bývalá kámoška Alicient s tváří Olivie Cooke i zbytek silném ansámblu. Hra je rozehraná velmi slibně, snad se jí povede dohrát do správně mrazivého a osudového konce.
Ripley je jedním z těch seriálů, jenž na Netflixu moc nezazářil. Diváci černobílý thriller většinou minuli a jednalo se o jeden z titulů, od nichž platforma rozhodně čekala více. Divácký neúspěch ale nová adaptace vražedného podvodníčka Ripleyho dokázala nahradit neoddiskutovatelnými kvalitami, díky nimž se seriál řadí k žánrové špičce. Pomalé tempo a velmi soustředěné a pozvolné vyprávění sice může leckoho odradit, trpělivější publikum ovšem za odměnu dostane pečlivě vypiplanou režii i scénář Stevena Zailliana, mrazivé pohledy Andrewa Scotta, podmaňující kamerové hrátky a jeden z nejvýraznějších audiovizuálních zážitků roku.
Pro jeden z nejsilnějších seriálových zážitků roku ale nemusíme ani koukat do Hollywoodu. Velmi působivý a suverénně natočený kousek se totiž urodil také na tuzemském Voyu. Metoda Markovič: Hojer si vzala to nejlepší ze současné zahraniční tvorby (inspirace FincherovýmMindhutnerem je nezpochybnitelná) a zabalila příběh legendárního vyšetřovatele do dokonale vtahujícího a mrazivého podání, v němž se hlavní hrdina snaží ponořit do mysli sériových vrahů. A díky výborně vedené režii i dokonale vycizelovanému scénáři je opravdu strhující Markovičovy metody i neobvyklé pouto s Hojerem bravurního Petra Uhlíka sledovat. Seriál, který hravě strká do kapsy i většinu zahraniční konkurence.
Batman od Matta Reevese nám ukázal netopýřího hrdinu v poněkud realističtějším a špinavějším podání, které bylo navíc vrženo do světa temné kriminálky. Tučňák v odklonu od tradičních komiksových prvků pokračuje snad ještě razantněji a předkládá divákovi zejména poctivou gangsterku, která místy připomene i vrcholy žánru. Slavný záporák v podání bravurní Colina Farrella zde rozehrává komplikovanou válku gangů, v níž není o překvapení nouze a kulka může na postavy čekat za každým rohem. Tučňák navíc dostal velmi důstojnou soupeřku v podobě nečitelné Sofie Falcone v podání úžasné Cristin Milioti. Když se tedy odpoutáte od faktu, že si zde vzal Batman ze záhadného důvodu dovolenou, čeká vás jedna z nejnapínavějších gangsterek posledních let.
Tak to vyšlo i napodruhé. První série Arcane byla animovaným nářezem, jenž skvěle pracoval se svým videoherním základem a dokázal vytvořit bohatý fantasy svět plný parádně napsaných charakterů, co zvládl pohltit i diváky, kteří hru nikdy nehráli. Druhá série příběh okolo sester Vi a Jinx či rivality Piltoveru a Zaunu uzavírá naprosto dechberoucím a suverénním způsobem. První série působila sice celistvěji, jelikož zde se místy spěchá kupředu až příliš rychle, i přesto ale Arcane zůstává dechberoucím zážitkem se sebejistou režií, mnoha neskutečně silnými emotivními momenty, perfektním soundtrackem a o třídu lepší animací, která je ještě abstraktnější a progresivnější. Je to zkrátka tak sebevědomá a precizně realizovaná jízda, že jí snadno prominete i těch pár mušek.
O první místě snad ani nemohlo být pochyb. Historický Šógun ostatně vyhrává jednu cenu za druhou a je jedním z nejchválenějších seriálů posledních let. A naprosto po právu. „Asijská Hra o trůny“ famózně skloubila nádhernou výpravu, bravurní herecké výkony a výtečně napsané postavy, jimž budete držet palce, s výborně vygradovaným scénářem, jenž navíc skvěle čerpá jak z předlohy Jamese Clavella, tak japonských dějin. Po všech stránkách úctyhodná podívaná, která patří mezi největší seriály posledních let. Druhá série snad ani není potřeba.
Nejlepší seriály podle databáze Kinoboxu
Také uživatelé a uživatelky Kinoboxu samozřejmě hodnotili loňskou seriálovou nálož. Jaké tituly u nich zabodovaly nejvíce? Nejlepší hodnocení, konkrétně 90 %, si odnesla česká kriminálka Metoda Markovič: Hojer, v těsném závěsu se stejným číslem (Markovič zvítězil díky většímu počtu hodnocení) skončil komiksový Tučňák. Medailové pozice doplňuje videoherní Fallout, popularitu českých seriálů pak potvrzuje dramedie Smysl pro tumor. Počin pojednával o silném tématu – rakovině u mladých lidí – a získal si diváky jak svým pojetím důležité problematiky, tak skvěle napsanými i zahranými postavami či prací s humorem. Nejlepší pětici seriálů doplňuje oceňovaný Šógun.