Deadpool & Wolverine zachraňují Marvelu reputaci. Komiksovou revoluci ale rozhodně nepřinášejí

Pro Marvel jde v určitých aspektech o výjimečný film. Je to první titul, v němž se otěží naplno chopí komiksoví hrdinové, kteří původně patřili do stáje studia 20th Century Fox. To ovšem Disney před lety koupil, a tak se mutanti z X-Menů či Fantastická čtyřka budou pomalu stěhovat do MCU. A jelikož je potřeba toto spojení odstartovat zhurta a úspěšně, přišel na řadu ukecaný hrdina a s ním dorazil i první eRkový (tedy mládeži bez doprovodu dospělého nepřístupný) rating v historii Marvelu. A aby byl úspěch umocněn, i přes svou dojemnou smrt v Loganovi se vrátil také Wolverine v ikonickém podání Hugha Jackmana.

Fanoušci proto měli jasno – tohle musí skončit velkou komiksovou jízdou! Mnoho diváků doufalo, že právě tento snímek vrátí Marvel zpátky na koleje, konečně pořádně využije motiv multiverz a tlučhuba s tváří Ryana Reynoldse se bude do studia a hrdinů Avengers strefovat svou obvyklou vyřídilkou. A část z toho se opravdu vyplnila. Na některých věcech se ovšem dalo daleko více zapracovat.

Rozepisovat se v tomto případě o příběhu je vlastně zbytečné. Jednak kvůli pár překvapivým postavám a cameo roličkám, ale také proto, že je tu děj dosti podřadným prvkem. Wade Wilson se tu zkrátka zaplete s agenturou TVA, která hlídá multiverza a časovou kontinuitu, a pro záchranu svého vesmíru bude potřebovat pomoc Wolverina. Jenže sežene zrovna toho nejhoršího, co mohl.

Víc vědět nepotřebujete, protože příběh je tu jen prostředník k naprosto přestřelenému humoru, Reynoldsovu žvatlání a řadě více či méně zábavných situací. Proč a jak se tu co děje, není důležité. Podstatné je, že se při cestě z bodu A do bodu B ústřední dvojice špičkuje (nebo spíš Deadpool prudí do Wolverina i Marvelu a jeho parťák drsně mručí), dějí se jim přitom šílené věci, při nichž často někdo umře a objevují se v nich známé komiksové postavy.

V této rovině šlapou Deadpool s Wolverinem přesně tak, jak mají. I po přechodu do MCU si totiž Deadpool udržuje své hlavní trumfy a je pořád sám sebou. Je zkrátka stále správně drsný, drzý, sprostý a v nekonečné záplavě Reynoldsových gagů si dobírá Marvel i „zánik“ studia 20th Century Fox. Někdy je to hrubozrnné, někdy přepálené, jindy meta… pořád je to ale Deadpool, jak ho známe. Samozřejmě bude při sledování záležet, jak moc se vám už okoukal typický humor Ryana Reynoldse. Pokud vám jeho nevymáchaná pusa již přijde trochu otravná, tak si logicky nového Deadpoola moc neužijete. Tady totiž jede na 200 %, a i když evidentně ví, co lidé chtějí, v nonstop záplavě gagů a improvizace se samozřejmě nechytne každý jeho vtip.

Chemie mezi ním a Jackmanem ovšem šlape na maximum. Deadpool a Wolverine jsou zde opravdu sehranou dvojicí, která se výtečně doplňuje a je vidět, že obě hvězdy si svůj návrat na plátno naplno užívají. Tam, kde Reynolds sází na humor za každou cenu, Jackman kontruje svým nekonečným charismatem, drsnými pohledy a taky faktem, že jeho „nejhorší“ Wolverine se na rozdíl od rudého parťáka může pochlubit nějakým vnitřním bojem a jasným vývojem. Což je stránka, která už samotnému Deadpoolovi bohužel chybí. I přes časté vzpomínání na blízké se jeho postava stala spíše prázdnější hláškující figurkou, která se nijak zásadně nevyvine.

Na druhou stranu, většině diváků to bude při sledování jedno. Film je totiž opravdu tak přepálený, zábavný a brutální, jak slibovaly trailery. Překypuje humorem, komiksovými odkazy, správně ulítlou akcí a samozřejmě skvěle vytěženou prací s multiverzy, kde vás čeká řada překvapivých komiksových návratů a cameo roliček. Na rozdíl např. od druhého Doctora Strange jsou tu ovšem tyto postavy skvěle využity, jejich návrat dává v řadě případů smysl a jsou vytěženy podstatně více než jen na ploše jedné scény či hlášky. Všechny narážky a odkazy si samozřejmě užijete tím víc, pokud budete znát všechny marvelácké filmy, seriály a často i jejich zákulisí (narážky na Kevina Feigeho tu nejsou zrovna ojedinělé) a celé je to s postupující stopáží čím dál šílenější, bizarnější a krvavější. Prostě správně „deadpoolovské“.

Pokud ale očekáváte nosný děj či film, díky němuž vykročí MCU novým směrem, asi budete trochu zklamáni. Ve svém jádru totiž Deadpool & Wolverine zůstává hlavně přiznanou komiksovou blbinou, která se i přes trailerová prohlášení nesnaží komiksový vesmír spasit. Děj je totiž až příliš zaměnitelný a v celkové zábavnosti a absolutní přepálenosti celku zaniká. To se ostatně týká i na papíře velmi zajímavé záporačky v podání Emmy Corrin, která si rozhodně zasloužila více prostoru. To jsou také důvody, proč tu nefungují ani jakékoliv emoce, o něž se tvůrci v závěru urputně snaží.

Shawn Levy svou režií možná překvapí mnohé skeptiky, jelikož servíruje poctivé řemeslo, které je pro Marvel naprosto dostačující. V akci mu ovšem i přes řadu nápadů přeci jen chybí potřebná dynamika, kterou nabídl např. David Leitch v druhém dílu. I přes svou velkou zábavnost je tak film spíše poctivým letním výplachem a pečlivě seskládaným marvelovským produktem. Ten sice nabízí přesně to, co od vděčných hrdinů čekáte, pořád jde ovšem o sympatický žánrový kalkul, co nenabízí nic extra navíc. Což možná řadu diváků zklame, na druhou stranu je to ovšem přesně ten typ sázky na diváckou jistotu, kterou Marvel v aktuální situaci potřeboval.

Podívejte se na žebříček nejlepších komiksových filmů podle Kinoboxu.