Ve skrytém klenotu Varů protéká štěstí mezi prsty. Benzínová duha zachycuje konec dětství

Pětice kamarádů z amerického zapadákova právě odmaturovala. Je načase si připustit, že pro ně končí bezstarostná etapa života, která by se stále ještě dala nazvat „dětstvím“. Tři kluci a dvě holky se ale nechtějí vzdát jen tak bez boje, „půjčují“ si tedy auto jednoho z jejich rodičů a vyrážejí na cestu. Nejprve prostě k moři, vzdálenému 800 kilometrů od domovského Oregonu, brzy se ale doslechnou o „mejdanu na konci světa“ na jedné konkrétní pláži. To zní jako plán.

Vtahující krása Benzínové duhy nebude fungovat univerzálně na celé publikum. Pokud ale někoho zasáhne, má šanci tak učinit až zdrcujícím způsobem. Režijní duo bratří Rossů má zkušenost primárně z dokumentaristiky a tohle know-how pánové využívají špičkovým způsobem. Ošuntělý námět v jejich rukách ožívá s nevídaným důrazem na evokaci autenticity a bezprostřednosti.

Svět je nebezpečný a trestá za chyby, parta velmi brzy přijde o auto a musí pokračovat pěšky. Mnohem častěji ale naráží na fajn lidi, kteří se podělí o svůj čas i drogy a dá se s nimi zažít několik chvil štěstí. Není to moc dobrý plán pro budoucnost, ale ta je nakonec tou jednou věcí, která naše hrdiny nezajímá. Smyslem celé odysey je pokusit se chytit vší silou okamžiku a nepustit se. Právě proto, že už vědí, že v tom musí selhat. Štěstí jim tedy protéká mezi prsty, přesto ale pořád platí, že se ho alespoň dotýkají.

Suše řečeno jde o dvouhodinové pásmo, během něhož se hrdinové posouvají z jedné párty na druhou, hulí, chlastají, poslouchají Enyu a filozofují právě s takovou hloubkou, jakou očekáváte od pozdních teenagerů. Každý z nich je středem světa bez hranic. Možné je pořád ještě všechno, i když už ne na dlouho.

Mohlo by to být otravné a úmorné, a dle reakcí s takovým dojmem i mnozí diváci a divačky odcházejí. Pokud ale budete mít štěstí, tak vás nenápadné kvality téhle party strhnou. Třeba jak silně a nezlomně vyznívá přátelství jejích členů. Žádné umělé konflikty ani žabomyší hádky, žádné povinné románky. Jedná se o pět spřízněných duší, který strávily celý předchozí život, kam až jejich paměť sahá, společně a nyní se chystají rozloučit.

Postupně také na povrch vyplývá jejich individuální povaha a někdy i tragické pozadí jejich vyrůstání. Na konci filmu si jsme nejen vědomi jejich specifických vlastností, ale skoro jako bychom je opravdu niterně znali. Tvůrci nacházejí balanc v tom, že každý z pětice je odlišný a zastupuje specifický typ, přesto působí jako živí lidé a ne jako chodící teze.

Dokumentaristické pozadí tvůrců je opravdu požehnáním. Už práce s neherci, kteří se jmenují stejně jako jejich postavy, je vynikající. I díky tomu, že jde o relativně neznámý film, nejsme zahlceni rozhovory o tom, jak moc je výsledek založen na improvizaci a spontánních rozhodnutích. Naše sledování je v tomto ohledu zahaleno oparem nevědomosti a můžeme věřit tomu, že všechna ta bezstarostnost a radost je opravdová, což jen zvyšuje zážitek.

Tvůrci vědí, kdy nás oslnit vistou divokého západu se zapadajícím sluncem, kdy přepnout na intenzivní ruční kameru a kdy problesknout na pomyslné vznikající fotografie. Vše ve jménu toho, aby nás vtáhli dovnitř a dovolili nám cítit, co cítí hrdinové. Často jsou to jednoduché a přímočaré emoce, ale jak by to mohlo být jinak? Vždyť to velmi zjevně nejsou „hotoví lidé“ a právě jejich nezkalená schopnost žít bez cynismu a odstupu je jedna z věcí, které jim jde tak snadno závidět. Tedy z pohledu staršího publika.

Ztráta dětství se někdy označuje za největší životní trauma. Mnozí před tímto sentimentem varují. Nostalgická fetišizace prvních dvou dekád našeho života je rozhodně „neproduktivní“ a jak se tak říká, nic není smutnější než člověk, který za svůj vrchol považuje maturitní večírek, jemuž následuje už jen půl století stesku a vzpomínání. Přesto se v mnoha ohledech jedná o univerzální pocit, jehož existenci nejde popřít a intenzitu zlehčovat. (Navazující otázkou by bylo, zdali současná doba vůbec umožňuje dospělým dosáhnout naplnění.) Benzínová duha se s tímto fenoménem potýká úžasným způsobem.