Retro recenze: Habermannův mlýn - čeští filmaři prolomili poslední tabu ohledně druhé světové války (TV tip)

Je to neuvěřitelné, ale čeští režiséři natočili už něco přes osmdesát filmů o druhé světové válce! Zdálo by se, že v tolika filmech už muselo být odvyprávěno naprosto všechno. A přece to až do letoška nebyla pravda. Přitom začátky se rýsovaly tak slibně...

Už dva roky po válce se čeští filmaři dokázali na prožité hrůzy podívat s úsměvem v grotesce Nikdo nic neví o dvou tramvajácích, kteří mají problémy s ukrytím těla domněle mrtvého esesáka. Dva roky na to se režisér Alfréd Radok doslova blýskl filmem o holocaustu Daleká cesta a je ohromná škoda, že nám ho tehdy strana a vláda zatajily a Česká televize v tom úspěšně pokračuje dodnes.

V 60. letech jsme demýtizovali partyzánskou válku (Smrt si říká Engelchen) i květnové dny roku 1945 (Ať žije republika), vzdali hold českým letcům ve službách britské RAF (Nebeští jezdci), ponořili se do vědomí, podvědomí i nevědomí dvou zoufalců na útěku (Démanty noci), poznali strasti i slasti válečného sirotka (Práče) a hned dvakrát dobyli oscarový Olymp příběhy o malých našincích v soukolí velkých dějin (Obchod na korze, Ostře sledované vlaky).

Léta normalizace přinesla kromě jiného i jímavé pohledy do života v protektorátu (Smrt krásných srnců, seriál Vlak dětství a naděje).

Za ta léta jsme prostě viděli všechno: koncentrační tábory, odboj, "práci" konfidentů i atentát na Heydricha... Jen jednomu tématu se tvůrci úzkostlivě vyhýbali - poválečně mstě Čechů na Němcích. Jisté náznaky tu sice byly i dřív, ať už v tragické romanci Adelheid, v dramatu z posledních hodin války Kočár do Vídně či rozsáhlé sáze Krev zmizelého, ale teprve Habermannův mlýn, film z roku 2010, učinil ze soužití Čechů a Němců okolo a během války své hlavní téma.

Režisér Juraj Herz patřil od konce 60. let k těm nemnoha českým filmovým režisérům (Martin Frič, Juraj Herz a kdo dál?), o nichž se dalo říct, že se jim daří bez ohledu na zvolený žánr. Spalovač mrtvol, Sladké hry minulého léta, Petrolejové lampy, Morgiana, Holky z porcelánu, Holka na zabití, Den pro mou lásku, Panna a netvor, Upír z Feratu, to všechno jsou filmy, které patří ve svých žánrech k tomu nejlepšímu, co u nás kdy vzniklo. Od počátku 80. let ovšem začala Herzova tvorba povážlivě uvadat (bohužel sem patří i tehdejším režimem pronásledovaná a nakonec i zakázaná Straka v hrsti). Nový impuls pro svou tvorbu Herz nenašel ani v západním Německu, kam ve druhé polovině 80. let emigroval se svojí mladičkou manželkou, ani v Čechách, kam se v 90. letech skrz německé zakázky zase vrátil.

Comeback "starého dobrého" Herze dokonce nepředstavovalo ani podobenství Passage z roku 1996, byť o něm režisér prohlašoval, že lepší scénář od dob Spalovače mrtvol v ruce nedržel, ani loňská hororová T.M.A.

V kontextu všeho výše napsaného tedy představuje Habermannův mlýn úlevné vydechnutí, že velký tvůrce ještě není mrtvý! Ne snad že by Herz svou novinkou dobýval nějaká nová filmová území, někomu může připadat styl jeho vyprávění snad až staromilský, kvalita se mu ale rozhodně upřít nedá. Pokud lze s něčím srovnávat, pak například s filmy Jiřího Svobody Zánik samoty Berhof a Jen o rodinných záležitostech: Nad ničím nemhouří oči, z ničeho nedělá senzaci, úzce spolupracuje s kameramanem, důraz klade na herecké výkony. Prostě konzervativní, ale funkční.

Sudety. Německý mlynář August Habermann (Mark Waschke) má peníze, krásnou ženu, která ani sama neví, že je poloviční Židovka, a dobré úmysly neplést se do politiky. Jeho nejlepší kamarád, hajný Březina (Karel Roden), zase spoustu knížecích rad a německou manželku. Ačkoliv si navzájem nezištně pomáhají, stále bezohlednější doba jim zužuje nejdřív manévrovací a posléze i životní prostor. Ne hlad, to strach, závist a touha po majetku žene vlky z lesů...

Ačkoliv byl před několika lety scénář Josefa Urbana (Na vlastní nebezpečí) oceněn ve scenáristické soutěži o Cenu Sazky, jeho verze se nakonec nerealizovala. A protože jsem měl možnost tento scénář číst, za sebe dodávám - naštěstí! Rozklížený text vynikal spíš svoji odvahou tít do zanícené rány než čímkoliv jiným. Verze, kterou divák uvidí v kině, je dílem německého scenáristy Wolfganga Limmera, byť prý režisér před samotným natáčením provedl spolu s Janem Drbohlavem ještě několik úprav.

Pokud porovnám strukturu obou příběhů, Limmerova je bezpochyby lepší. Jakkoliv figurky na začátku šachové partie rozestavuje víc než schematicky (zdvořile úlisný hlavní záporák, pro myšlenky nacismu zapálený bratr hlavního hrdiny, prospěchářský starosta...), s postupujícím časem dokáže nejen děj zahušťovat, ale i překvapovat. Obecně se jemu i Herzovi daří spíš v civilnějších a komornějších rovinách vyprávění než v davových scénách, kdy mívá tendence používat omletá klišé.

Představitel hlavní role Mark Waschke získal (stejně jako Herz) na začátku letošního roku za svůj výkon v Habermannově mlýně výroční Bavorskou filmovou cenu. Pokud odmítnu něco jako pozitivní diskriminaci, která by v očích porotců upřednostnila Němce Waschkeho před očividně lepším Čechem Rodenem, pak už mě napadá jen jedno možné vysvětlení - Waschkeho herectví do značné míry stojí na hlasovém projevu (jako svého času herectví Jiřího Sováka), takže jsme byli o to podstatné kvůli českému dabingu jeho postavy ochuzeni. Což je škoda. A také velký nesmysl! Proč dva Němci musí mezi sebou mluvit česky? Aby jim český divák rozuměl? Titulky by na těch pár chvil nevydržel?

Televizní nadbíhání divákovi, snaha všechno mu předkousat, uhladit a obrousit v Habermannově mlýně zabíjí film. Syrovost, autenticita, to je to, co příběh tohoto typu potřebuje ze všeho nejvíc, české žvatlání s némeckym akzentem snahu tvůrců nejen popírá, ale doslova torpéduje.

Habermannův mlýn je prvním českým filmem, který se věnuje divokému poválečnému odsunu a násilí na nevinném civilním obyvatelstvu. Už v tuto chvíli se chystají další tituly na obdobná témata, například Vlci a psi scenáristy Marka Epsteina a režiséra Jiřího Vejdělka. Bude zajímavé sledovat, jak si povedou. Třeba i v konkurenci s Herzovým filmem.

Hodnocení: 70%

Průměr hodnocení ze všech recenzí najdete ZDE