Králové Šumavy složí poctu nepolapitelnému Josefu Hasilovi. Od jeho smrti uplynulo pět let

Tajemný hrdina hlubokých šumavských lesů Josef Hasil alias Král Šumavy se narodil 8. února 1924 a pomohl z komunistického Československa na Západ desítkám lidí včetně matek s dětmi, které dokázal převést skrz močály až do Německa. Snímek Králové Šumavy představuje jeho skutečný příběh. Poctu ale filmaři vzdávají i jeho blízkým, kteří museli kvůli jeho činnosti mnoho obětovat a projevovali také nemalou dávku statečnosti.

Podle filmařů bylo pro Hasila v první řadě důležité, jak převést lidi bezpečně přes hranice. Nešlo o hrdinská gesta či obrovské strategie, ale v tom podle nich tkví ten lidský aspekt a také ohromná síla. Právě proto tvůrci pojmenovali film Králové Šumavy – na počest mnoha hrdinům, mnoha lidem. „Coby člověka z jiné země mě nejvíce šokovalo, co všechno musela zažít Hasilova rodina včetně věznění. I když moje země má také komplikovanou minulost, bylo to pro mě šokující. Začal jsem si postupně uvědomovat, kdo jsou opravdoví hrdinové, odkud se bere statečnost a hrdinství. To byla ta vzrušující filmařská cesta,“ vysvětluje Kris Kelly.

Někteří mohou angažování irského tvůrce pro látku týkající se českých dějin považovat za nezvyklé, podle Kellyho ovšem dává smysl a snímek díky tomu disponuje dalším úhlem pohledu. „Pocházím z Belfastu, kde máme historicky a dlouhodobě problémy, nyní s Brexitem, v minulosti s násilím, konflikty a válkou, přičemž vše se týká a týkalo hranic. Můj nejoblíbenější film o Belfastu se jmenuje Hlad a režíroval ho Steve McQueen, který je Brit. Je to upřímná výpověď, líbí se mi právě ta perspektiva zvnějšku, že režisér není z naší země. Někdy je potřeba zkrátka pohled zvenčí – a takto jsem ke Králům Šumavy přistupoval. Aspekty hranic a jejich významu jsou pro mě velmi důležité a jsou mi blízké. Jako rodák z Belfastu se identifikuji se Severním Irskem, a to je občas velmi obtížná pozice,“ dodává režisér.

Kelly byl během natáčení za Josefem Hasilem v Chicagu, kde žil do své smrti v roce 2019, i za paní Vlastou v Kanadě. Žena představuje jednu z osob, kterou Hasil bezpečně převedl přes hranice a zachránil jí tím život. Setkání v kanadském Hamiltonu považuje tvůrce za velmi podstatné a stěžejní. Zjistil totiž, že toho spolu mají mnoho společného. Ona pocházela z Československa, on ze Severního Irska. Vnímala ho tedy jako někoho, kdo v podstatě zažil něco podobného – protiprávní jednání a náhlou změnu politické situace. A právě tuto vzájemnou důvěru otiskl Režisér Kelly do filmu. Dále zamířil samozřejmě na Šumavu, kde se točilo s Hasilovými příbuznými. Cesty po Čechách a poznání místních obyvatel byly stěžejní pro autenticitu snímku.

„Josef Hasil rozhodně nechtěl být viděn jako hrdina, což mi bylo sympatické. Nechtěl být zaznamenán jako někdo speciální. A to se týká i Vlasty – oba si ve filmu kladou otázku, co je vlastně hrdinství, co to v praxi znamená. Zároveň ale s natáčením souhlasili a s účinkováním ve filmu neměli žádný problém. Jen nechtěli své zásluhy a zkušenosti nijak zveličovat. Byli a jsou to zkrátka velmi upřímní, skromní a krásní lidé. A takový byl i sám Hasil. Říkal jsem si pocitově – to by byl mohl být můj příbuzný, někdo, koho znám. A doufám, že to bude znát i z filmu,“ říká režisér Kris Kelly.

A jak došlo k rozhodnutí, zvolit jako hlavní vyprávěcí formu dokumentárního snímku animaci? Sám režisér animaci často vnímá tak, že může jisté situace a scény vystihnout lépe, než živý herec či postava. Zároveň čerpal ze svých předchozích projektů, kdy například natáčel o alkoholicích, dětech bez rodičů nebo o domácím násilí, což jsou také velmi citlivá témata. Animace mu tedy pomohla udržet některé postavy a situace v anonymitě a vyznívá podle něj křehčeji. Animace je navíc citlivě zkombinována s živě natočenými scénami.

Autorem hudby k filmu je slavný Dj David Holmes, jenž stojí za hudbou k takovým snímkům, jako jsou například Zakázané ovoce nebo Dannyho parťáci. Rodáka z Belfastu Holmese znal Kelly osobně. Navíc to byl právě on, kdo dělal shodou okolností soundtrack ke Kellyho oblíbenému filmu Hlad. Spolupracovali spolu už tak na více filmech a Holmes, který je také velmi aktivní v politice, se hned o téma snímku Králové Šumavy zajímal. Motiv snu o svobodě bez hranic ho zaujal natolik, že spolupráci na filmu hned odsouhlasil.

Sám Kris Kelly má k českému publiku blízko skrze svůj vztah k dílu Jana Švankmajera a jeho nejoblíbenějším českým filmem je shodou okolností snímek stejného producenta Vratislava Šlajera Pouta. Také ho zaujal fakt, že ho natáčel kameraman Jaromír Kačer, který stál i za kamerou Králů Šumavy. Zda vzdali tvůrci Hasilovi opravdu tu nejdůstojnější poctu, se dozvíte v českých kinech od 28. listopadu.

Do té doby se můžete podívat na žebříček nejlepších českých dokumentů podle databáze Kinoboxu.

Zdroj: Artcam Films