Karlovarský festival je u konce. Diváky ohromily Vlny, nejvíce cen získalo drama Až na věky
Slavnostní zakončení festivalu se neslo v duchu dlouhých projevů a děkovaček, ale také několika nečekaných vítězů. Tím prvním je rovnou ten hlavní. Křišťálový glóbus za nejlepší film z Hlavní soutěže si totiž odnesl britský dokument Náhlý záblesk hlubších věcí. O citlivém portrétu malířky Wilhelminy Barns-Graham, která mimo jiné vyšplhala na vrchol švýcarského ledovce Grindelwald, se přitom během konání festivalu mezi filmovými nadšenci příliš nemluvilo, probíhala kolem něj minimální šeptanda a favoritem na výhru rozhodně nebyl. Jenže porota složená mimo jiné z Geoffreyho Rushe či herečky Elišky Křenkové byla jiného názoru a z výhry se radoval právě nenápadný kousek režiséra Marka Cousinse.
Jedním z favoritů Hlavní soutěže byla norská depka Až na věky. Tísnivá sonda do rozpadu vztahu se těšila velké pozornosti, od diváků si po první projekci vysloužila nadšený potlesk vestoje a provází ji pověst jednoho z nejsilnějších zážitků festivalu. Tvůrci ovšem rozhodně smutnit nemusí, z Karlových Varů si totiž odnáší úctyhodných pět cen. Snímek režisérky Liljy Ingolfsdottir získal Zvláštní cenu poroty, Cenu za nejlepší ženský herecký výkon pro Helgu Guren a také tři nestatutární ocenění. Není divu, že na obří úspěch u diváků i poroty reagovala společnost Aerofilms, která snímek zakoupila do české distribuce, v níž jej uvede v druhé polovině tohoto roku.
Dalším vítězem Hlavní soutěže je český Mord, jenž získal Zvláštní uznání, stejně jako snímek Xoftex. Nejlepší režisérkou se stala Nelicia Low za napínavý počin Na kordy a z ceny pro nejlepšího herce se netradičně radovali dva vítězové, oba ze stejného filmu – Ton Kas a Guido Pollemas z nizozemsko-belgického snímku Host a ryba třetího dne, jenž pojednává o komplikovaném vztahu otce se synem. V sekci Proxima si Velkou cenu odnesl film Cizinec, Zvláštní cenu poroty ukořistil dokumentární snímek Když přišla noc, Zvláštní uznání připadlo českému filmu Od marca do mája slovenského režiséra Martina Pavola Repky.
Diváckou cenu si odnesl titul, o němž se to šuškalo již několik dní. U karlovarského publika nejvíce zabodoval třetí film Jiřího Mádla Vlny, jenž se těšil v lázeňském městě opravdu velké pozornosti a spokojenosti. Pravda, nás v redakci příběh o období okupace z pohledu novinářů Československého rozhlasu spíše minul a příliš neoslovil, většina diváků i nemalá část novinářů ale dává palec nahoru, za což můžeme Mádlovi gratulovat. Zde se zkrátka svým pojetím u publika trefil do černého.
Vlny si udělaly před srpnovou premiérou v kinech tu nejlepší možnou reklamu, předpremiéry v rámci karlovarských ozvěn hlásí vyprodáno a bude zajímavé sledovat, jak tvůrci využijí aktuálně enormního zájmu o jejich titul a zda se úspěch propíše i do velké návštěvnosti. Už nyní se dá ale tušit, že se nám tu rýsuje jeden z velkých favoritů na České lvy. U diváků totiž vyhrál s neuvěřitelným skóre 1.05. Tuzemským filmům se však v divácké ceně obecně dařilo, do top 10 se jich dostalo celkem šest. Na druhém místě skončil dokument o skupině Tata Bojs, na třetím chytlavá a neskutečně zábavná jízda s názvem Kneecap.
Karlovarský ročník je tedy definitivně u konce a jako vždy, i letos nám přinesl spousty nezapomenutelných filmových zážitků. Kromě výše zmiňovaných titulů nás zaujal také extrémní body horor Substance, neveselé Umírání, maďarské drama s politickou příchutí Vysvětlení všeho, český dokument Ještě nejsem, kým chci být či road movie Benzínová duha. Po kolonádě se pak kromě Clivea Owena procházeli také Viggo Mortensen, Daniel Brühl, Steven Soderbergh či hororový režisér Ti West. Bylo zkrátka na co koukat a v následujících dnech si ještě na pár filmů v našich recenzích posvítíme. Už nyní se ale těšíme na další ročník. Jaké filmy letos nejvíce zaujali vás?