Trierův vraždící "umělec" vyhnal z kina stovku diváků!

Již na vstupenkách se psalo, že je v případě snímku Jack staví dům třeba počítat s explicitním násilím. A kdyby snad někdo pochyboval, že Lars von Trier po Antikristovi (2009) a dvou dílech Nymfomanky vyměkl, včerejší premiéra dala jasně najevo, že tvoří nekompromisně v duchu "jít až na dřeň" dál. Dle zprávy serveru IndieWire nevydržela dvouapůlhodinovou podívanou stovka diváků.

Ramin Setoodeh z magazínu Variety twítoval následovně: "Pro mě osobně byl Trierův film vůbec nejnepříjemnějším podobným zážitkem vůbec. Nikdy předtím jsem něco podobného na filmovém festivalu nezažil. Více než stovka lidí odešla z Trierova snímku, který zobrazuje mrzačení žen a dětí. Je to odporné, pronesla jedna z odcházejících žen."

Otázkou nicméně zůstává, co tím vším chtěl autor říci. Je dobré v tomto případě zmínit, že jednou z filmových obětí je též herečka Uma Thurman, která se letos zařadila mezi podporovatelky hnutí metoo, tudíž je bláhové od tého hvězdy očekávat, že se objeví v bezduché vyvražďovačce hrající si na umění.

Film Jack staví dům přibližuje osobnost vysoce inteligentního Jacka (Matt Dillon), který se dá na dráhu sériového vraha. Lars von Trier ve snímku zaznamenal pět jeho vraždících aktů, k nimž Jack přistupoval jako k uměleckým dílům. Ačkoliv předchozí Trierův dvojfilm pojednával o nymfomance v podání Charlotte Gainsbourg, novinka nezapře autobiografické rysy, nebo chcete-li pocity režiséra stíhaného psychickou chorobou a hordou novinářů, kterým odmítá vysvětlovat, proč tvoří právě tak, jak tvoří. 

První ohlasy na "Jacka" jsou rozporuplné. Zaznívá zde nicméně názor, že umělec a jeho publikum mají možnost přiblížit se myšlenkám a činům, které by se v každodenním životě neodvážili provést. Ale kde je ta hranice? Režisér Trier bere svou tvorbu částečně i jako duševní ventil; ve svých filmech se vypořádává se svými vlastními i civilizačními démony.

V tomto se Jack staví dům tak trochu podobá neméně šokujícímu filmu režiséra Michaela Hanekeho Funny Games (1997), respektive Funny Games USA (2007). Umění v podání těchto tvůrců není pouze libivé (i když řemeslně špičkové a esteticky svůdné), ale též silně znepokojující a zpochybňující samu podstatu a částečně i vyšinutost lidství.

U Triera navíc nelze brát v potaz marketingový kalkul v případě "šokantních" témat; první a druhá Nymfomanka celosvětově utržily necelých 13 milionů dolarů. Přístupnější Melancholia o několik let dříve pouze 15. Trierovy filmy vznikají v porodních bolestech, koprodukuje je hned několik zemí a producenti jsou v těžké pozici, jak snímek vůbec promovat. Navíc není tajemstvím, že na snímky dánské ikony vydělává jeho společnost věnující se tvorbě erotických filmů pro dospělé divačky.

Do českých kin uvede snímek Larse von Triera Jack staví dům distribuční společnost Aerofilms. Datum české premiéry zatím uvedeno nebylo.