Recenze: Nymfomanka, část II. aneb Příběh o hledání orgasmu skrze bolest a odloučení

Recenze: Nymfomanka, část II. aneb Příběh o hledání orgasmu skrze bolest a odloučení
Shia LaBeouf
V závěru první Nymfomanky mladá Jo (Stacy Martin) ztratila svůj orgasmus. Což je pro ženu, která celý svůj život postavila na sexu, docela zásadní problém. No a nyní se pomalu dostaneme do fáze, kdy je Jo starší (Charlotte Gainsbourg neboli vypravěčka z první části), má už dítě, stálého partnera a pořád zoufale hledá.
Když došlo na rozdělení Nymfomanky, byli přirozeně všichni zvědaví, jak si jednotlivé části povedou a zda budou jako celek fungovat. Nyní máme jasno - a bohužel není důvod jásat. Pokud byl první díl svěží, energicky podaný a plný nápadů, dvojka vypadá téměř jako jeho hloupější remake. Základní kameny zůstaly stejné. Ale buď se Lars von Trier opakuje, nebo příliš natahuje linie, které by mohl odvyprávět za poloviční dobu (únavně dlouhá je hlavně sado-maso pasáž, v níž hlavní hrdinku vytrestává Jamie Bell).
Jamie Bell (I)
Jamieho Bella si s největší pravděpodobností ve filmu v "lidské" podobě příliš neužijeme.
Ne, že by se slavný tvůrce úplně vyčerpal. Pořád z filmu dokáže problesknout chytrý provokatér (hádka dvou černých penisů), případně si Trier umí pohrát s diváckým očekáváním. Ale oproti jedničce nabízí podobných vychytávek málo a to samé bohužel platí pro filmařské parádičky. Utkvěla Vám v hlavně kapka stékající po stehně v nemocničním pokoji? Otcova láska ke stromům? Cesta vlakem, přehlídka penisů či příběh rybáře? Dvojka je na podobně silné momenty skoupá. Pár lepších okamžiků se najde (první orgasmus, lžíce, dítě v ohrožení, kachna), ale žádný se nedostane opravdu pod kůži. Jen kloužou po povrchu.
Jeden z problémů, který šlo vytušit již z narativního pojetí první části, pramení i z hereckých změn. Celá Nymfomanka je vyprávěna chronologicky, tudíž zhruba v 15 minutě druhého filmu převezme naplno otěže Charlotte, na kterou se kouká v rouše Evině výrazně hůře, než na její mladší protějšek. Trier navíc nepochopitelně nedrží stárnutí postav v jedné rovině. Jo dostane starší herečku zkraje filmu, ale dále se vedle ní producíruje mladíček Shia LaBeouf. A pak z nepochopitelného důvodu, o pár let později, kdy starší verze Jo vypadá pořád stejně, hraje Shiaovu postavu někdo jiný/starší. Proč?
Trailer:
Dobře, možná tím chtěl Trier „rafinovaně“ poukázat na to, že 1) Jo zestárla hlavně díky nenaplňujícímu vztahu, kdežto 2) Jerôme až ve chvíli, kdy se jejich cesty rozdělily. I kdyby to tak bylo myšleno, VYPADÁ TO BLBĚ.
Stellan Skarsgård
Druhá část Nymfomanky je bohužel tím nejméně zajímavým, co Trier v posledních letech (a možná i celkově) natočil a začínám podezřívat producenty, že film nerozdělili pro jeho délku, ale s vědomím slabšího výsledku. Kdyby totiž Nymfomanka šla do kin v celku, začala by excelentně a postupně uvadala. A dočkala by se nejen slabších známek, ale i menší návštěvnosti (porna je tu totiž ještě méně). Takhle se povedlo navnadit první částí a ta druhá se na ní komerčně sveze.
Samozřejmě je též možné, že byl Trier producenty opravdu donucen k nějakým razantním střihům a k vypuštění důležitých příběhových/erotických scén. Těžko ale říci, jestli by zdlouhavé druhé části, jejímž největším problémem je právě pomalé tempo, skutečně prospělo prodloužení.
Hodnocení: 60%
Průměr hodnocení ze všech recenzí najdete ZDE