Nejstarší Marie spí se svým ženatým vychovatelem. Čerstvě osmnáctiletý Adam z dětského domova právě odchází a hodlá si splnit životní sen - ze zanedbané alkoholičky udělat konečně spořádanou milující matku. A sedmnáctiletá Eva znovu zdrhla, aniž by kdokoliv tušil kam a s kým. To jsou oni, sourozenci Kovářovi, hlavní hrdinové třídílního televizního filmu Bludičky.
Původně z toho mělo být "jenom" volné pokračování legendárního osmidílného seriálu Taková normální rodinka z počátku 70. let, diváci na kontrolních projekcích šesti dílů Rodinky byli ale tak nadšeni, že se producent Miloslav Šmídmajer rozhodl filmový sestřih poslat i do kin. Už 9. prosince 2010.
O zázračné droze Czecho vyprávěl už před deseti lety Anděl Exit. Tvůrci dramatu Piko se chtěli víc přidržet reality. Vsadili na skutečné příběhy a dokumentární pozadí, ale protože neměli dost peněz, vzešla jim z toho jen popisná ilustrace.
Evropské filmová akademie oznámila nominace na svoje výroční ceny a Česká republika bude mít letos svoje želízko v ohni. Zasloužil se o něj hudební skladatel Aleš Březina díky své práci na filmu režiséra Jana Hřebejka Kawasakiho růže.
Sestřelit amatérský snímek Bastardi, na kterém se - bůhví proč - podílela i řada profesionálů, by asi moc práce nedalo. Tento audiovizuální počin (slovo "film" mi sem prostě nepasuje) si ale zaslouží víc než jen pár laciných vtípků, protože možná o současné české kinematografii vypovídá víc, než by kdo chtěl a tušil.
Sen je druhý život. A stárnoucí plešatý ženáč - až nápadně podobný režiséru Janu Švankmajerovi - se v něm zamiloval do krásné mladé dívky v červeném. Okouzlen nečekaným, fascinován tajemným svéhlavě trvá na svém "vztahu" a odmítá se vrátit zpátky do života. Dup a dup! V jednom z nejzábavnějších filmů ďábla imaginace a surrealismu, kterého nám závidí doslova celý svět.
Narvané sály, velmi mladé publikum, spousta zajímavých filmů, vzrušené debaty po projekcích... 14. ročník Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě zkrátka beze zbytku naplnil své letošní motto - Doc Dream!
Jizvy, třas rukou, vyděšené oči, nejistota... Všichni jeho kamarádi padli v tom lese, kde zůstalo víc olova než dřeva. Přežil jen on. Hrdina s medailí od císaře pána. Baron a hauptman. A přitom pořád víc dítě než chlap, protože panic.
Už když v roce 1997 Jihlava zaskakovala s Letní filmovou školou za vytopené Uherské Hradiště, bylo jasné, že hlavní město Vysočiny si s filmem a filmaři skvěle rozumí. Nikdo tehdy ale nemohl tušit, jak rychle tu vyroste festival nový a při tom vysoce kvalitní. Letos Jihlava láká na dokumenty už po čtrnácté!
Jiřina Bohdalová radí, pátrá, informuje! V pětidílné sérii komediálně laděných detektivních příběhů o advokátce v penzi a nadšené ochotnici zároveň, která zas a znovu tahá z bryndy svého nepříliš schopného vnuka-kriminalistu.
I věci nejstarší leží v síti přítomného času... Výpravné historické drama debutující režisérky Mariany Čengel Solčanské vypráví o času, smrti, smutku, únavě, pokoře a nutnosti odpouštět.
Původně jich bylo zhruba zhruba dvě stě. Dnes jich žije už jenom deset. Osm z nich jsou bezdomovci. Taková je jenom v Praze bilance české drogy, která změnila svět - krystalického pervitinu. Režisér Tomáš Řehořek se rozhodl ve filmu Piko vyprávět její příběh.
K největším favoritům výročních televizních cen Elsa 2010 patří ti, kteří už nejsou mezi námi - herec Vladimír Dlouhý a scenáristka Alexandra Berková. Ačkoliv tradičně nejvíc nominací posbírala Česká televize, aspoň po jedné nominaci mají i Nova, Prima a TV Barrandov. Tady je úplný seznam nominací a pár zajímavostí navrch!
Normalizační pendreky v tvářích puberťáků, kteří nechtěli nic jiného než kalit, poslouchat dobrou muziku a nepohrdat vlastními rodiči. Režisér Ondřej Trojan natočil retro, u kterého se svírá hrdlo.
Ve věku nedožitých 69 let náhle zemřel Jiří Křižan, scenárista, jehož podpis najdeme pod takovými filmy jako Stíny horkého léta, Signum laudis či Je třeba zabít Sekala, muž, kterému komunisté popravili otce, jeden z autorů petice Několik vět, rovný chlap a slušný člověk.