Recenze: Piko

Možnosti českých narkomanů byly v 70. letech kvůli železné oponě výrazně omezenější než možnosti feťáků na Západě, proto museli přemýšlet, chodit do knihovny a zkoušet. Výsledek se dostavil. Vynalezli pervitin v krystalické podobě vhodný k nitrožilnímu užití. A všichni na to doplatili svými životy. Ze zhruba dvou set tehdejších pražských narkomanů se dneška dožila jen pouhá desítka. Osm z nich jsou bezdomovci a poslední dva - spoluvynálezce Pavel Gregor a vůbec první uživatel Dan Horyna - se rozhodli příběh drogy, která okouzlila svět, vyprávět před filmovou kamerou. Přeponou podivného trojúhelníku je pak policista Zdeněk Zavázal zvaný Fífa, který jim celá léta šel po krku a přitom je respektoval.

Hollywood by z takové story udělal biják s oscarovými ambicemi, ve kterém by hrály ty nejzářivější hvězdy. Češi na hraný film peníze nesehnali, dokumentu s mluvícími hlavami se báli, proto zvolili kompromis, který má diváka nakrmit a přitom moc nestát. Výsledkem není ani dokument, ani hraný film, ale jakýsi patvar, v němž se krátká a zajímavá povídání přeživších střídají s teatrálně inscenovanými hranými scénami, jež mají ilustrovat vyprávěné. Otčím bil matku? Dobrá, ukážeme otčíma, jak bije matku. Nebylo mu dobře? Dobrá, ukážeme, jak nervně šlukuje a významně se dívá do dáli. Skoro umřel? Dobrá, nakloníme kameru a ukážeme, že mu bylo opravdu hodně mizerně. 

Scenárista, kameraman, režisér a střihač Tomáš Řehořek se loni prezentoval formálně zajímavým debutem Proměny. V pouhých jednadvaceti letech byl pasován na jeden z nejvýraznějších talentů českého filmu. Herec Miloslav König zazářil po boku Ivy Bittové ve filmu Tajnosti, který získal Českého lva za nejlepší film roku. Rostislav Novák je pod podepsán pod unikátním představením La Putyka, ověnčeném řadou cen, přičemž on sám byl vyhlášen Talentem roku v rámci Cen Alfréda Radoka. Herečka Vanda Hybnerová (Divoké včely, Román pro muže) je držitelkou Ceny Thálie a nominace na Cenu Alfréda Radoka...

Zkrátka a dobře, sestava víc než zajímavá a bezpochyby s obrovským potenciálem, jenže... bez peněz se hostina pořádá těžko. A tak se navzdory Řehořkovu maximálnímu nasazení děje to, že dokonale vysvalený Novák se snaží předstírat pervitinovou trosku, že Vanda Hybnerová vypadá v jednom záběru jako mladší sestra hlavního hrdiny a ne jako jeho matka, v dalším naopak jako tragicky přelíčená pohádková babizna, které chybí jen bradavice na nose atd. atd.

A to nemluvě o tom, že scenáristovi s dramaturgií se nepodařilo splést z tří zajímavých osudů jeden silný příběh, naopak, v Piku jeden hlavní hrdina dost často překáží druhému, což logicky poškozuje celek.

Nedávno zesnulý producent Pavel Melounek bezpochyby prokázal správný čuch, když chtěl unikátní český příběh "velké pervitinové revoluce" přenést na filmové plátno. Neměl ale dovolit, aby byl realizován jen jaksi "napůl". Dějiny se totiž nebudou ptát na to, kolik film stál (6,5 milionu korun je na celovečerák směšně málo), ale na kvalitu. A bojím se, že v tomhle souboji Piko s takovou Katkou prohraje na celé čáře, protože Piko je jen taková rádobyumělecká kašírka, zatímco Katka skutečné pervitinové peklo.

P. S.: Absolutorium si zaslouží snad jenom jenom drastická scéna sebepoškozování Pavlovy manželky a Jakub Žáček v malé, ale přesné roli esenbáka.