Jakub "lamps" Vopelka

Které filmy z minulého desetiletí navzdory svým ambicím a reklamě nejvíce zklamaly?

Sotva trochu utichl humbuk kolem seriálu Mandalorian a rozporuplně přijímané deváté epizody, už se začíná hlasitě hovořit o tom, jak to s dalšími projekty ze světa Star Wars vlastně bude. A dle čerstvých informací by mohlo dojít k zajímavé spolupráci.

S vlastním vesmírem kolem filmových monster to Universalu sice nevyšlo, ale oblíbení antihrdinové ze třicátých let minulého století se o slovo hlásit nepřestanou. Již v březnu se do kin podívá ambiciózní horor Neviditelný muž, jenž právě obdržel eRkový rating.

Jen pár dnů poté, co převzal za svůj opěvovaný výkon v Jokerovi Zlatý Glóbus, dostal Joaquin Phoenix možnost na vlastní kůži poznat, jak se cítí člověk, jenž opouští kruh svých obdivovatelů na zadním sedadle policejního auta.

Tvorba přímých pokračování úspěšných značek je v Hollywoodu eskalující praktikou, kterou řada diváků odsuzuje pro vyčpělou a stagnující originalitu. Rok 2020 by měl být takových sequelů obzvlášť plný a my se podíváme na ty, které budou přitahovat nejvíce divácké pozornosti.

Dnes večer si v televizi (20:15, Prima) můžete připomenout citlivé drama (Ne)obyčejný kluk, v němž se fyzicky deformovaný chlapec vypořádává se vstupem do školního života. Ve filmu "září" talentovaný Jacob Tremblay, Owen Wilson a Julia Roberts a my vám přinášíme dobovou recenzi, abyste si mohli udělat obrázek, zda stojí za to (Ne)obyčejného kluka sledovat. PŮVODNÍ TEXT Z ROKU 2018: Nemalé natěšení mě přepadlo ve chvíli, kdy jsem se dozvěděl o skromně se tvářícím rodinném dramatu, v němž Owen Wilson a Julia Roberts ztvárňují rodiče vzhledově deformovaného chlapce, vyrovnávajícího se s prvními školními dny v obklopení ostatních "zdravých" dětí. Snímek navíc provázely velice pozitivní ohlasy ze zahraničí (na Rottenech 85% od kritiků a 89% od fanoušků), čímž má očekávání ještě narostla. Inu, opravdu dobrých příběhů o sociálně znevýhodněných jedincích není dle mého soudu nikdy dost. Naskýtá se ale otázka, jestli (Ne)obyčejný kluk takovým silným a zajímavým příběhem disponuje.

Rok 2020 je tady a tím pádem nastává čas na všemožná vyhodnocení toho, co nám uplynulé desetiletí ve filmové branži přineslo. A od čeho jiného se odpíchnout než od mnoha skvělých filmů, které nám naservírovali nadaní režiséři. Ať už jde o nováčky nebo o protřelé tvůrce, uplynulá dekáda je plná autorů, kteří v ní zanechali nesmazatelnou stopu. Představme si bez dalšího protahování ty nejvýraznější.

S koncem desetiletí nastal ten pravý čas si naposledy zrekapitulovat, kterým snímkům přistál na kontě největší peněžní balík.

O největších propadácích uplynulého roku, mezi nimiž se skví také hudební kočičí dovádění, už jsme na našich stránkách informovali. Nyní však dorazily přesnější prognózy ohledně toho, jak moc ztrátovým projektem Cats budou.

Dnes slaví 81. narozeniny oscarový herec Jon Voight, který se představil v jednom z nejvíce znepokojivých thrillerů historie, ve snímku Vysvobození (1972). Připomínáme tématický článek pojednávající o filmech, v nichž se hrdinové ocitnou v úlohách oslabených štvanců.

Mlčení jehňátek z roku 1991 patří dodnes do zlatého fondu kinematografie a v roli Hannibala Lectera, geniálního psychopata s kanibalskými choutky, si nelze představit nikoho jiného než Anthony Hopkinse. Kandidátů však bylo více a leckoho možná překvapí, že nejblíže z nich měl k získání náročné úlohy herec, jenž nikdy k absolutní smetánce nepatřil.

Nebýt letošní prosinec ve znamení závěrečného dílu mezihvězdné ságy Skywalkerů, nejdiskutovanějším tématem by se jistě stal rozporuplně očekávaný muzikál Cats. U nás se sice kočičí Taylor Swift dočkáme až 9. ledna, ale za oceánem už první projekce proběhly - a některé reakce slibují vskutku prazvláštní podívanou.

Zelená míle z roku 1999 patří od svého uvedení do zlatého fondu kinematografie a řadí se k divácky vůbec nejoblíbenějším titulům. A to i přesto, že její atmosféra a poselství nepatří zrovna k těm nejpozitivnějším. Není se však čemu divit, neboť reálný předobraz oblíbeného příběhu je vysloveně tragický a stojí za to si ho dvacet let od premiéry snímku připomenout.

Fanoušci Brada Pitta si letos jistě vychutnali jeho frajerskou kreaci v nové Tarantinovce Tenkrát v Hollywoodu. Lamač ženských srdcí dokázal, že ani dlouho po padesátce neztrácí charisma a že jeho herectví s věkem zraje, a v podstatě celý film si ukradl pro sebe. A není to zdaleka první vedlejší herec, jemuž se něco takového povedlo.

Pokud patříte mezi ty diváky, kteří poslední dobou stále více pochybují o relevantnosti výsledků na poli oscarových klání, s velkou pravděpodobností vzhlížíte k následujícímu ceremoniálu s nadějemi. Letošní filmová sezóna je totiž poměrně štědrá a nešetří opravdu kvalitními kousky, přičemž řada očekávaných titulů má teprve dorazit. Oscara by si tak mohl opět uzmout snímek, který se v budoucnu stane klasikou, což se ostatně už párkrát povedlo.