Tamuraa: Komentáře

Komentáře 6

Od nejnovějších

Kancl (2001)
14. 2. 2010
10
Naprosto dokonalý tvar v mnoha ohledech. Učebnice toho, jak se nebát a vtrhnout do mainstreamu s něčím novým, encyklopedie lidské trapnosti, kdy smích vyhřezne skrze nezbytné průvodní verbální "to je strašný!". Ano, tenhle koncept "natáčení" dokumentu v jednom britském kanclu odkrývá veskrze strašné ego Davida Brenta, potažmo všech, kteří jsou přesvědčeni o tom, jací jsou bezva šéfové, jaká je s nimi legrace a při tom jejich ubohost a pokrytectví nezná hranic. Skvost, jaký se povede jednou za deset, dvacet let. Ricky Gervais je génius, jeho škála trapných situacií je jako pohled do krasohledu, kterým neustále někdo otáčí. Pokud sledujete trapno a máte z toho částečně zábavu a částečně fyzickou nevolnost, je to většinou dílem jedné situace. Tady jde ale o nepřetržitý řetězec situací. Stručně řečeno - nedoporučuju sledovat tento seriál v kuse. Nemuseli byste ten tlak někde uvnitř vás přežít.
Elitní jednotka (2007)
13. 2. 2010
8.5
Syrový pohled do reality speciálních vojenských jednotek v Rio de Janeiru. Film natočený podle skutečných událostí strhne od první minuty a člověk si celou dobu říká, v jak uhlazené a vlastně příjemně zkorumpované společnosti žije.
Pravidla lži (2006)
22. 1. 2010
7.5
Podceněný film. Práce Roberta Sedláčka s herci, která osciluje na hranici dokumentu a hraného filmu, by si zasloužila mnohem víc pozornosti a uznání. I v Mužích v říji potvrdil, že ze sférty dokumentu vstupuje do hrané tvorby originální a svébytný autor. Těším se na jeho další film. A držím palce, Roberte! Nenech se zviklat! :-)
Volný pád (1993)
20. 1. 2010
9
Každý z nás je tak trochu Douglasův D-Fence a nepohrdnul by v zácpě taškou plnou munice. Nebo mít nabitý samopal ve fast-foodu, aby obsluha pochopila, že hamburger má být skutečně takový, jaký vidí na billboardech... Pokud vám někdy spadnou nervy do kýblu, tenhle film je ta pravá terapie...
Zardoz (1974)
20. 1. 2010
7
Takhle ujetý film si ctitelé filmu nesmí nechat ujít. Nejlépe pod vlivem nějakých látek, které mění vědomí. I když on sám ten film tyto stavy vyvolává, takže beru zpět. Sean Connery, jak jste ho nikdy neviděli a nikdy neuvidíte. Něco mezi Larou Croft, Merlinem a Obelixem.
Bílá stuha (2009)
19. 1. 2010
9
Mimořádný zážitek. Tak jako u ostatních Hanekeho filmů i tento vyžaduje plné divákovo soustředění, žádné odbíhání na záchod nebo hledání zapadlého pop-cornu. Ti, co z jeho tvorby znají jen Funny Games, budou asi zklamaní, nicméně ten, kdo viděl sugestivní snímek Cache, jistě uzná, že Haneke nestagnuje. Naopak. Těším se na jeho další film, tak jako jsme se těšil na každý nový film Kieslowského.