Kancl

Moderní svět je krutý. Doby, kdy měla každá - nebo skoro každá - kancelářská myš (zejména ta ve státní správě) zajištěno své teplé místečko nadosmrti, jsou nenávratně ty tam. Dnes se nad každým úřadem, každičkou kanceláří, permanentně vznáší Damoklův meč hrozby nadstavu, hrozby propouštění. Každý jednotlivec - neřku-li přímo celý odbor - může být ze dne na den shledán nadbytečným. A něco takového se, jak to vypadá, právě chystá. Nikdo samozřejmě ještě neví nic určitého, ale už jen to, že se o tom začíná mluvit, docela stačí. Protože není šprochu... že ano. V takové atmosféře se zrovna dvakrát dobře nepracuje, to dá rozum. Ještě že David Brent je šéf, jakého může téhle partě každý závidět. Šéf-kamarád, šéf, který dokáže udržet dobrou náladu za všech okolností, pro něhož je prostě pohoda v kanclu alfou a omegou jeho snažení. Zcela netradiční pohled do jedné (blíže neurčené) kanceláře a jejího osazenstva není v pravém slova smyslu sitcomem (i když v Montreux získal cenu právě v této kategorii). Obejde se bez smíchů, je točen polodokumentárním způsobem - nervní, rozostřená kamera, rychlé švenky, překotné, neučesané, "přes sebe" dialogy, střídající se s výpověďmi do kamery, to vše navozuje pocit nejreálnějšího reálu. Jednotlivé postavy rovněž působí nesmírně životně, jako kdyby to nebyli herci, ztvárňující předem napsanou roli: nervní, bodrý, za každou cenu (většinou ovšem do trapnosti) "vtipný" šéf, jeho podřízení, uvědomující si jeho (ne)schopnosti, leč loajálně servilní atd. atd. V průběhu čtrnácti dílů budeme sledovat nejrůznější momenty existence kanceláře: od každodenního všedního chodu přes rozvíření hladiny vzniklé hrozbou propouštění, brainstormingová sezení až po společné popracovní oslavy atd. atd. Všechny scény jsou dokonale odpozorované ze života a jdou až na samu dřeň tématu i mezilidských vztahů. Po pravdě to vlastně není moc veselá podívaná, mnohdy je to naopak docela krutý pohled na věc, o to je však věrohodnější. Proto má nepochybně tento seriál takový ohlas u domácího publika, proto byl prodán do osmdesáti zemí světa a stal se tak vůbec nejprodávanějším britským pořadem všech dob. Proto jej tak ocenila festivalová porota v Montreux, proto získal několik desítek dalších ocenění, (mimo jiné např. v roce 2004 dva Zlaté glóby: jeden pro představitele hlavní role Rickyho Gervaise, jeden za nejlepší komediální seriál), proto v USA natočili v. r. 2005 svoji verzi. "The Office" se prostě stal svého druhu fenoménem, který má po celém světě řadu nadšených ctitelů i fanklubů.