Steven47: Komentáře

Komentáře 56

Od nejnovějších

John Wick: Kapitola 4 (2023)
26. 3. 2023
10
John Wick pro mě rozhodně nebyla láska na první zhlédnutí, a i když jsem si od dvojky rozšiřující se svět zabijáků docela užíval, po třetím díle jsem měl trochu obavy, jestli skoro tři hodiny nebudou až příliš. A naštěstí nejsou. Od začátku do konce se jedná o velkolepou akční jízdu, která mi v tomhle případě nikdy nepřišla nezajímavá, a kromě pár úseků v Paříži jsem ani neměl pocit, že je jakkoliv ubíjející, což se mi u kratších předchůdců nejednou stalo. Akce je tradičně bravurně natočená, perfektně barevně vyladěná, a především i napočtvrté dokáže být svou choreografií nápaditá a nabídnout něco nového. Pasáž v Berlíně efektně využívá vodopád v baru, Paříž zase dá chvíli vzpomenout na staré 2D videohry. Do toho samozřejmě skvělý hudební podkres sladěný s děním na plátně, a je z toho další ukázka, jak John Wick dominuje žánru. Aby toho nebylo málo, tak se tentokrát přidává i plejáda výborných vedlejších postav a hvězdných herců. Ať už je to pan Nikdo se svým psem, slepec Caine či Harkan, který nám nadělí zřejmě nejlepší pokerovou scénu od Casina Royale. Naopak záporák Billa Skarsgårda je sice charismatický, ale popravdě jsem od něj čekal víc. Příběh je logicky v pozadí, funguje nicméně jako solidní lepidlo jednotlivých aktů, což naprosto stačí. Dovedu si představit hlubší prozkoumání Nejvyšší rady, na druhou stranu je zápletka opět alespoň v něčem odlišná. Těžko říct, jestli je nový díl tím nejlepším ze série, já jsem si ho každopádně možná i díky kinu užil zatím nejvíc. 9/10
Vřískot 6 (2023)
10. 3. 2023
6
Šestý Vřískot příběhově navazuje na loňskou pětku, nepůsobí ale ani zdaleka tak svěžím dojmem. Hlavní devízou série je uvědomělost a pověstný „meta humor“. Nový díl jako by však na tohle trochu zapomněl, a tak se často zvrhává k víceméně obyčejnému slasheru, který zase tak chytrý není. A když už nějaká ta narážka přijde, působí spíš na sílu. I proto se hůře odpouští určité podivnosti v chování postav, které najednou nelze omluvit tvůrčím záměrem. V rámci osazenstva přibylo pár nováčků i navrátilců, ale jádro zůstalo prakticky totožné, což je trochu problém, protože hlavní hrdinové nejsou příliš zajímaví a vlastně už nemají moc co nabídnout. V kombinaci s upozaděnou „meta“ rovinou jsem si jejich interakce neužíval tolik jako posledně. Novinka nicméně není žádným propadákem. Film nabízí požehnaně napínavých až hororových pasáží, které jsou navíc dost výrazné – samoobsluha, metro či prakticky celý úvod. Pomyslná hra s divákem, kdo že je vrah, funguje na jedničku, jelikož snímek opět zvládá navodit paranoidní atmosféru, že to opravdu může být kdokoliv. Ghostface je tentokrát více brutální a nevyzpytatelný, což atmosféře také prospívá. Po odhalení sice přijde možná až zbytečně přepálený závěrečný souboj a celkový dojem úplně nevylepšuje počet přeživších, ale druhý bod beru spíše jako varovný signál do budoucna. Šestý Vřískot se tak sice nepovedl tak moc, jak jsem doufal, ale změna prostředí a stabilní kvalita určitých prvků z něj pořád dělají zdařilý slasher. V příštím díle už to ale stačit nemusí. 6/10
Velryba (2022)
27. 2. 2023
8
Velryba není jednoduchá na sledování a teď nemám na mysli pouze morbidně obézního protagonistu Charlieho. Stejně jako u něj se za tunou sádla skrývá pozitivní člověk se šrámy z minulosti, tak i za zdánlivě depresivním příběhem se skrývá poselství naděje. Záleží však, jestli ho v něm divák dokáže najít. Já sám s tím měl docela problém, jelikož naturalistický přístup režiséra Aronofskyho z už tak náročného dramatu dělá ještě o to tíživější záležitost. A ke konci mi to emocionálně tolik nesepnulo i z důvodu, že toho na mě po těch dvou hodinách bylo asi až moc. Úzce s tím souvisí i můj vztah k postavám, kde jsem to měl tak půl napůl. Ošetřovatelka Liz je výborná, stejně tak misionář Thomas, jehož menší příběh by vydal na samostatný snímek. Naproti tomu Ellie i její matka mě spíše nebavily a místy skoro až štvaly. U samotného Charlieho ani několik dní po projekci pořádně nevím, co si o něm myslím, ačkoliv jeho situaci film vysvětlí více než dobře. Výkon Brendana Frasera každopádně zaslouží obří pochvalu. Kromě zmíněných subjektivních výtek nicméně musím pochválit skvělý hudební podkres a povedenou práci s prostředím a kamerou. Veškerý děj se odehrává v jedné místnosti, která je ale využita na maximum a po pár minutách má divák pocit, že s Charliem v podstatě sdílí domácnost. Zároveň oceňuji ryze divadelní detaily typu siluet za okny, jež předchází nástupu postavy „na scénu“. Velryba je kvalitním počinem, který možná nejsem na první zhlédnutí schopný plně docenit, rád si jí však pro tyhle účely v budoucnu pustím znovu. 7/10
TÁR (2022)
24. 2. 2023
8
Sledovat na začátku filmu závěrečné titulky je dost neobvyklé, jenže ona se výrazně vymyká i samotná hlavní hrdinka snímku Tár. Ten sleduje rozpad života slavné (fiktivní) dirigentky a dotýká se mnoha aktuálních témat, například tzv. cancel culture. Rozhovor o Bachovi se studentem na jedné přednášce v úvodu vystihuje naši dobu až děsivě přesně. Lydia Tár je jedinečná osoba a velký podíl na tom nese i Cate Blanchet. Její výkon je přímo úchvatný, a i když cestu k její postavě není úplně jednoduché si najít, budete jí věřit doslova každý pohyb. Stejně jako většina slavných lidí má však i Lydia své temné stránky, které jsou navíc dost závažné. Detaily jejích činů nicméně neznáme, protože film neodhaluje veškeré informace a dlouho nechává diváka v nejistotě. Na tom vlastně není nic špatného, přece jenom není to dokument. Svým pojetím se mu ale snímek blíží tím, jak je odtažitý. Po celou stopáž tak osciluje někde na pomezí osobního dramatu s důrazem na hlavní postavu a objektivně zpracovaného dokumentu. A tohle zvláštní žánrové pojetí mi bránilo se do děje naplno ponořit. V kombinaci s až moc ambiciózní stopáží proto Tár není po celou tak záživný, jak být mohl. Na druhou stranu ve svých nejsilnějších momentech dokáže naprosto učarovat. Navíc prezentuje neskutečné množství (nejenom) sociálních témat, které diváka nutí k zamyšlení. I z toho důvodu se jedná o dílo, které rozhodně za zhlédnutí stojí. 7/10
Medvěd na koksu (2023)
21. 2. 2023
6
Medvěd na koksu vlastně funguje strašně dobře jako parodie na survival thrillery. Je ale škoda, že si to uvědomí až ve druhé polovině, a ta první tak působí spíše mdle, protože se jí moc nedaří kombinovat humor s napětím. Těžko říct, jestli mi prostě jenom trvalo se na snímek správně naladit nebo opravdu dojde k určitému zlepšení. Každopádně třeba taková scéna se sanitkou je prostě skvělá. Všechno je samozřejmě strašně přepálené, jenže co taky čekat od filmu s tímhle názvem. Jsem navíc přesvědčený, že to celé mohlo být výrazně ujetější a je škoda, že tomu tak není. Tahle látka si o to opravdu říkala. Stopáž 95 minut je tak akorát, snímek má slušné tempo i díky střídání několika příběhových linek, ne všechny jsou však záživné na sledování. Postavy jsou sice fajn a pro potřeby děje naprosto dostačují, ale problém je v tom, že jejich interakce nejsou zpočátku moc zábavné a působí až nuceně. Soundtrack mi přišel povedený a CGI medvěd vypadá obstojně, rozhodně lépe, než působil z prvních ukázek. Potenciál, a především ten komediální, byl rozhodně větší, nicméně nemůžu říct, že bych se u filmu nudil. Druhou půlku jsem si vlastně celkem užil. 5/10
Nezvěstná (2023)
16. 2. 2023
6
Tím nejzajímavějším na snímku Nezvěstná je bezesporu provedení, které využívá všemožné aplikace a sociální sítě, v jejichž prostředí se odehrává velká část děje. Je osvěžující, když film ukazuje, že pokud o vás aplikace sbírají veškerá data, nemusí to být vždy na škodu. Na druhou stranu se jen těžko přehlíží fakt, že naprosto bezradná FBI a policie nezvládnou to, co 18letá holka se základními technologickými znalostmi. A tyhle díry a logické nedostatky jsou k vidění na můj vkus až moc často. Příběh sám o sobě je celkem poutavý, dobře si pohrává s očekáváním diváka a udržuje si jeho pozornost. Těch zvratů je sice možná v určitou chvíli až moc a kdyby se na úkor pár z nich zkrátila stopáž, jenom by to prospělo. Hlavní hrdinka je sympatická a místy otravné chování se dá obhájit nastalou situací. Sluší se zmínit ještě Javiho, který je pomyslným srdcem filmu. Je nicméně škoda, že herecké výkony většiny osazenstva na mě nejednou působily jako z nějaké telenovely. Nezvěstná tak sice atraktivně využívá zajímavý koncept, ale bohužel na jeho úkor upozaďuje další klíčové prvky, kvůli čemuž je výsledek spíše neuspokojivý. 5/10
Muž jménem Otto (2022)
1. 2. 2023
10
Mám určité nepsané pravidlo, že když mě film rozbrečí, tak mu opravdu těžko dokážu dát jiné hodnocení než 5*. A ačkoliv je Muž jménem Otto od začátku prvoplánovou hrou na city, na mě to v tomhle případě naplno fungovalo z mnoha důvodů. Jedním z nich je skvělý Tom Hanks, kterému role mrzouta s (doslova) velkým srdcem sedla perfektně. I díky němu fungují komické scény stejně dobře jako ty emotivní a k hlavní postavě si divák vybuduje vztah opravdu jednoduše. Flashbacky dobře přibližují Ottův vztah s manželkou, což rozhodně celkovému zážitku prospívá a minimálně v tomto ohledu snímek buduje určité napětí. Sousedi jsou sice klišovitě napsaní, ale ani jeden z nich mi nepřišel až na pár situací jakkoliv rušivý. Scénář je skutečně vykalkulovaný a ve většině případů lehce čitelný, v kombinaci s ostatními prvky to nicméně vytváří ultimátní feel-good film. Příběh je totiž lidský, vtipný, milý a hlavně dojemný. Objektivně bych zřejmě měl být přísnější, ale Muž jménem Otto mě prostě zastihl v naprosto ideální náladě. Proč si tedy čas od času neužít podobný typ snímku naplno? 9/10
Babylon (2022)
18. 1. 2023
10
Babylon je esencí živelnosti a lásky ke kinematografii. Těch 189 minut uteče až překvapivě rychle, a především první polovina je nehorázná jízda, která zvládá představovat zajímavé postavy, skvěle vykreslovat prostředí tehdejší doby a hlavně bavit. Nečekal jsem, že se budu smát tak moc, každopádně vyloženě skvostných scén tam je opravdu hodně. Do určité míry fekální humor ale není pro všechny, a i mně pár momentů přišlo až zbytečně hnaných do extrému. Snímek bravurně zvládá reflektovat změny ve filmovém průmyslu, které se následně promítají do osudů jednotlivých aktérů. To se naplno projeví v závěrečné třetině, jež z barvité zábavy přejde do podstatně depresivnějšího tónu. Změna tempa a celkově balancování mezi dramatem a komedií nicméně funguje a všechny hlavní postavy se dočkají rozuzlení svých minipříběhů. A i když vám možná nepřirostou všichni k srdci, můžete si vychutnat minimálně výborné herecké výkony všech zúčastněných. Jeden lepší než druhý v čele s Margot Robbie a Diegem Calvou. Z pohledu emocí na mě však zdaleka nejvíce zapůsobil Brad Pitt a jeho Jack Conrad. No a samotná finální scéna je potom perfektní. Poslední zhruba hodina působí místy trochu nataženě, což však dávám za vinu především kontrastu s předchozí částí. Mohl bych tu ještě chválit parádní kameru a geniální práci s hudbou, ale to u Damiena Chazella asi nikoho nepřekvapí. Každopádně soundtrack je přímo božský. Na závěr dodám, že Babylon na mě fakt silně zapůsobil, a i přes pár výhrad ho naprosto zbožňuju. 9/10
M3GAN (2023)
10. 1. 2023
4
Na M3GAN je nejvíce zarážející, že naprosto selhává ve své snaze být hororem. Nedostavuje se strach, napětí ani třeba náznak nervozity. Snímek se na začátku rozjede jako vcelku zajímavé rodinné a psychologické drama, jelikož vztah Cady s Gemmou je uvěřitelný a dobře podaný. Místy dokonce zvládá vyvolat i nějaké emoce. Nakonec je to ale úplně k ničemu, protože film ve druhé polovině na jakékoliv odlišné pojetí absolutně rezignuje ve snaze být za každou cenu hororem, což se mu však nedaří. Klíčovým scénám chybí prakticky jakákoliv delší výstavba, takže nemají zamýšlený efekt, a film postupně začne především nudit, protože je jednak nezajímavý a jednak strašně předvídatelný. Kromě Cady, Gemmy a samozřejmě M3GAN ani nemá výraznější a zapamatovatelné postavy. Celkový dojem by mohlo vylepšit alespoň nějaké gore, které se docela nabízí a trailer k tomu mohl svádět, ale i to nepochopitelně téměř absentuje. Jediné, co tak můžu pochválit je funkční první polovina, herecký výkon Allison Williams a místy moc pěkný hudební podkres. 4/10 a smysl plánovaného pokračování mi uniká.
Operace Fortune: Ruse de guerre (2022)
6. 1. 2023
8
Guy Ritchie je Bůh a Operace Fortune to jenom potvrzuje. Víceméně ve všech ohledech funkční akčňák, který mě extrémně bavil po celou dobu. Po krátkém uvedení do děje a zběžném představení postav se rozjede plnohodnotná špionážní akce, která co 15 minut vystřídá lokaci a prakticky nedává nohu z plynu. Do toho nabízí precizně natočenou akci, výborný soundtrack a sice ne moc prokreslené, ale charismatem přetékající hlavní postavy. Vůbec mi nevadilo, že Jason Statham je jenom bezchybný zabiják, Hugh Grant pouze egoistický miliardář a že Aubrey Plaza zvládne naprosto všechno, a ještě u toho vypadá pěkně. Styl filmu mi je totiž naprosto prodal a každou jejich interakci jsem si užíval. Horší to je s postavami vedlejšími, a především těmi zápornými, které nemají tolik prostoru, a proto působí dost zaměnitelně. Menší problém mám i s humorem, jelikož mi přišlo, že snímek zůstal někde na pomezí toho, kdy se bere vážně a kdy si ze sebe dělá srandu. Komické situace tak někdy pobaví, ale jindy působí až nepatřičně. Všechno ostatní naštěstí šlape jako hodinky, a i když finále působí v porovnání se zbytkem snímku trochu mdle, pořád nabízí například geniální Grantův monolog. Scéna během titulků celkový pozitivní dojem jenom umocňuje. 8/10
Do morku kostí (2022)
27. 12. 2022
8
Nejnovější počin režiséra Guadagnina je skvělým mixem dramatu, romantiky a lehkého hororu, kterému na atraktivitě přidává i ústřední téma – kanibalismus. Ačkoliv se samotné téma může jevit jako výstřední, film pracuje se zajímavými myšlenkami a motivy, které vychází ze situací v běžném životě. Ústřední dvojice postav mezi sebou má potřebnou chemii, jsou výborně zahraní a oba mě strašně bavili. Nesmím samozřejmě opomenout ani Marka Rylance, který ve mně v každé scéně vyvolal snad všechny možné emoce, bravurní výkon. K tomu navíc téměř dokonalá hudba, jež kombinuje relativně jednoduché a opakující se motivy s několika perfektně zvolenými písněmi. Jelikož se prakticky jedná o road movie, snímek mě nikdy nenudil, protože pořád určitým tempem plyne dál. Celé to je, i přes místy dost zvrácené scény, svým způsobem strašně „feel-good“ a já jsem si to fakt užíval. I proto mě vážně mrzí, že Bones and all nezvládá prodat jakékoliv silnější emoce, což se projeví především na konci. Naštěstí se jedná o jediný, byť docela zásadní, problém jinak zdařilého filmu, který by neměl zapadnout. 8/10
Kocour v botách: Poslední přání (2022)
25. 12. 2022
8
Kocour v botách se vrací ve velkém stylu. Nový animační styl, nové dobrodružství a starý dobrý zrzavý kočičák. Nakonec mě ani nemrzelo, že jsem musel zajít na dabing – ten je totiž kvalitní a hlas Aleše Procházky mám stejně už od dětství zažitý jako „originál“. Po působivém úvodu mi přišlo, že se film docela hledá a cílí téměř výhradně na dětské publikum. Naštěstí od příchodu do „temného lesa“ se rozjede dobrodružná jízda se vším všudy. Stylizovaná animace dává prostor nápaditým akčním scénám, díky zajímavým postavám zase nechybí humor ani emoce. Chemie Kocoura s Čiči funguje pořád stejně dobře a posila v podobě naivního psa mě mile překvapila, protože nepůsobí trapně a dodává filmu potřebné srdíčko. To stejné platí o Zlatovlásce s medvědy, jejichž linka rozhodně nepůsobí zbytečně. Snímek umně zpracovává motivy životních hodnot, rodiny či pomíjivosti života a celkové poselství je tak opravdu zdařilé. Zatímco postava tajemného vlka povedeně přidává místy až hororové prvky, hlavní záporák se dle mého úplně nepovedl a nepřišel mi ani zajímavý ani vtipný. To je nicméně asi jediná větší výtka, kterou mám, protože jsem se většinu času náramně bavil. A ačkoliv mi několik rádoby vtipných pasáží přišlo dost na sílu, věřím že cílovka tohle řešit nebude. 7/10
Avatar: The Way of Water (2022)
14. 12. 2022
8
Avatar The Way of Water se v mnoha ohledech podobá prvnímu dílu, někdy možná až moc. Změnilo se sice prostředí a celá zápletka se točí hlavně kolem rodiny, ale příběh i struktura jsou téměř totožné. Zvlášť druhá třetina mě v tomhle ohledu trochu zklamala. Naštěstí to vynahradí třeba podmořský svět, který je nádherný a pro oko snad ještě přitažlivější než lesy. Sledovat prozkoumávání oceánu bych vydržel klidně několik hodin. Nový díl představí hodně postav, jen málo z nich však dostane více prostoru a jde spíše o připravení půdy pro následující roky. I z toho důvodu někdy hůře fungují emoce. Jsou zde však scény, typově návrat tulkunů z migrace či „lov na velryby“, které na mě dokázaly fakt silně zapůsobit. A potom je tu samozřejmě celé finále, jež je opět pomyslným vrcholem nabízejícím naprosto všechno včetně pasáže jako vystřižené z Titanicu. Samotná akce je precizně natočená, a když se k ní přidá nádherný vizuál s perfektně zvolenou a pasující hudbou, je to radost sledovat. Přesto mám pocit, že to, co v jedničce fungovalo, tady občas drhne. Ať už to jsou postavy, emoce či jakýsi wow efekt. Ačkoliv druhý Avatar nabízí ještě větší vizuální porno a k tomu paradoxně nedělá moc věcí jinak než jednička, jako celek podle mě nefunguje tak dobře. S troškou nadsázky je totiž The Way of Water jeden velký teaser na pokračování. A já se přiznám, že jsem asi čekal ještě o něco víc. Pokud má nicméně film přes 3 hodiny a po celou dobu dokáže bavit, je to ukázka skvěle odvedené práce, a to se Cameronovi upřít nedá. 7/10
Pinocchio Guillerma del Tora (2022)
9. 12. 2022
8
Guillermo del Toro pojal po Pinocchia po svém a z původní pohádky, jež spíše načrtla několik vážnějších témat, udělal v podstatě animované drama o významu života, které se stíhá věnovat například i fašismu. Hlavním lákadlem byla jednoznačně animace, která je prostě nádherná. Trošku jsem se obával, jak mi sedne, ale člověk nemá problém se během pár minut do světa absolutně ponořit. I kdyby tohle byla jediná změna a zbytek byl 1 ku 1 originál, svůj vznik by si film obhájil. Del Toro naštěstí přichází i s dalšími změnami, což z jeho verze dělá v mnoha ohledech komplexnější dílo. Už to není pouze skoro až náhodný sled událostí jako v originále, ale sledujeme postupně plynoucí příběh, který hlouběji představuje důležité postavy a vede až k finále, které je temnější a mnohem více na mě zapůsobilo. Nemůžu se však ubránit pocitu, že k úplné dokonalosti něco chybí. Snímek je natolik přeplněný, že dost událostí a témat musí hodně rychle odbít, takže často není tak emotivní, jak by mohl být. Jakási nejistota je patrná i z muzikálových čísel, která jsou asi tři hned v úvodní třetině a následně tento prvek zmizí stejně nenadále, jako se objevil. Každopádně kdybych měl někdy chuť si zopakovat nějakého Pinocchia, pravděpodobně sáhnu po této adaptaci. 8/10
Šílená noc (2022)
8. 12. 2022
6
Šílená noc je netradičním, ale ve své podstatě perfektním způsobem, jak se naladit na Vánoce. Harbour jako Santa Claus v depresi je skvělý a sedí mu prakticky jakákoliv poloha napříč filmem. Zbytek obsazení je taky fajn, a především ne úplně funkční rodina se povedeně stará o drtivou většinu komických situací. Hlavním pilířem je pochopitelně akce, která je dostatečně krvavá, nápaditá, a hlavně funguje až překvapivě dobře i v kombinaci s koledami. Konkrétně scéna v „kůlně“ je pravděpodobně vrcholem celého snímku. Příběh příjemně překvapí několika zvraty – některé jsou hodně čitelné, jiné zase tolik ne. Pořád se samozřejmě bavíme o dost jednoduchém a přímočarém scénáři, ale kdo by taky čekal něco jiného. Největší problém mám s množstvím vánočních klišé a přehnanou snahou hrát na emoce, která povětšinou nefunguje, a když, tak pouze v malé míře, protože to prostě do celkové atmosféry nezapadá. Nebál bych se ty necelé dvě hodiny stopáže zkrátit, zvlášť kolem poloviny se film docela táhne. Ani jednou jsem se však vyloženě nenudil a z kina jsem odcházel i přes jisté nedostatky spokojený, a hlavně dobře naladěný. 6/10
Fabelmanovi (2022)
3. 12. 2022
6
Fabelmanovi jsou svým způsobem jedna velká „pocitovka“. Kdo se dokáže na styl filmu naladit, věřím, že si to fakt užije. Pokud se vám to však stejně jako mně nepovede, těch 151 minut bude jednak trochu úmorných a jednak ne vždy úplně zajímavých. Přitom kdykoliv Sammy vezme do ruky kameru, najednou jako bych sledoval úplně jiný snímek. Přípravy, natáčení, stříhání i následné promítání jsou perfektní. V těchto momentech je film rozhodně nejsilnější a nabízí přesně to, co jsem od něj čekal. Prohlížení záběrů z kempování a postupné odhalení jednoho zvratu je fantastické. I vykreslení toho, jakým nástrojem filmové médium může být, je samo o sobě zajímavé. Bohužel tyto pasáže jsou většinou pouze vedlejší odbočkou jinak ne moc záživného rodinného a školního dramatu. Problémy Fabelmanových mě prostě nikdy nedokázaly naplno zaujmout a pohltit. Zčásti za to mohla i afektovaná Michelle Williams, jejíž postava mě neskutečně vytáčela – herečce nicméně nemám co vytknout. Navíc jsem měl pocit, že se všechno řeší pořád dokola, až to začne být únavné. Když se do toho ve druhé půlce přidá i klišovitá linka ze školy, tak jsem si jenom říkal „proč?“. Moc tomu nenapomáhá ani fakt, že většina událostí je až děsivě snadno předvídatelných. Výborné herecké výkony, perfektní technickou stránku a několik silných scén tak bohužel brzdí celková roztěkanost a nesoudržnost snímku, který jako by nevěděl, čím chce být. 6/10
Princezna zakletá v čase 2 (2022)
27. 11. 2022
8
Druhý díl Princezny zakleté v čase ukazuje, že jednička rozhodně nebyla náhodou a slova o svěžím větru v rámci českých pohádek jsou nadále na místě. Amélie jako hlavní postava sice trochu vyřadí ze hry Ellenu s Janem, na druhou stranu i díky tomu nepůsobí pokračování jako nastavovaná kaše. Objeví se pár nových postav včetně záporáka, žádná z nich však není extra výrazná – s hlavním zlosynem se alespoň pojí celkem zajímavý zvrat. Navenek se film opravdu tváří jako pohádka, což potvrzuje především typický humor, který je však nenásilný, vtípky většinou pobaví a speciálně dua Písařík-Ouvín je tak akorát, aby nezačalo být otravné. Jinak ale snímek svou výpravností inklinuje spíš k žánru fantasy a bere si velkou inspiraci v zahraniční tvorbě. Velkolepější začátek působí trošku zdlouhavě a možná až moc popisně. Ve chvíli, kdy se děj přesune do alchymistického města, se nicméně přejde zpět ke komornosti, která Princezně sluší víc. Samotný závěr je docela narychlo vybudovaný, ale ve své podstatě povedený i emotivní. Nebál bych se zkrátit stopáž a klidně vyřadit nějaké souboje, které se po čase začaly opakovat. Ovšem chápu, že tvůrci chtěli ukázat, jak skvěle umí pracovat s vizuálními efekty. Ty totiž působí až překvapivě dobře. Pochválit musím i soundtrack, který je většinu času výborný a hlavně výrazný. Když se k tomu přidá sympatické herecké obsazení, tak se i napodruhé jedná o hodně příjemnou záležitost. Více takových projektů. 7/10
Menu (2022)
20. 11. 2022
10
Menu pro mě bylo zhruba takovým zážitkem, jako když si sednete do restaurace, čekáte poměrně slušnou večeři, ale dočkáte se naprosto excelentního kulinářského zážitku. Film plný zvratů, zajímavých myšlenek, a především precizních dialogů doplněných o fantastické herecké výkony. Zejména Ralph Fieness zahrál šéfkuchaře naprosto bravurně a troufnu si říct, že zastínil i jako vždy skvělou Anya Taylor-Joy či zdatně sekundujícího Nicholase Houlta. Ostatní postavy sice tolik prostoru nedostaly, ale každá měla svůj význam pro děj, byť u některých mi přišel ne úplně dotažený. Nejzajímavější je nicméně samotný námět. Střet konzumní společnosti, zastoupené těmi nejhoršími archetypy, s šéfkuchařem-umělcem, který prezentuje své závěrečné dílo. Ve chvíli, kdy se odhalí karty a je zřejmé, kam celý snímek směřuje, jsem se trošku bál, aby tvůrci nezařadili zpátečku. Naštěstí se však celého konceptu drží až do výborného finále, které je pomyslnou třešničkou na dortu. Nelze opomenout ani skvělou technickou stránku, především soundtrack a celkové ozvučení – z Ralphova tlesknutí mi doteď běhá mráz po zádech. A to vše doplňuje funkční suchý humor, který nikdy nepůsobí rušivě a dodává už tak geniálním scénám ještě něco navíc. Nemá smysl se tu dál rozplývat, Menu je rozhodně jeden z nejlepších filmů tohohle roku a takzvaně „must-see“ záležitost. 9/10
FIFA : Pod povrchem (2022)
15. 11. 2022
10
Extrémně poutavý seriál, který dává do kontextu jeden z největších sportovních skandálů poslední doby. Tvůrci začínají u zrodu všeho, tedy u nástupu Havelange v 70. letech a následného příchodu Seppa Blattera. Dost mě překvapilo, že právě Blatter souhlasil s účastí v dokumentu, pasáže s ním nicméně výborně ilustrují jeho vnímání sebe sama jako spasitele fotbalu, který s korupcí nic společného neměl. Celkově oceňuji, že prostor dostalo velké množství zúčastněných z obou pólů kauzy, což prospívá dynamice i vyváženosti. Úvodní díl funguje skvěle a bavil mě dost možná nejvíc. Následné kontroverze ohledně pořadatelství Mistrovství světa v minulosti jsou však neméně zajímavé. U pasáže s Katarem jsem si říkal, že načasování nemohlo být lepší. Ačkoliv jednotlivé díly jsou možná trošku delší, než být musely, nikdy jsem se nenudil. Seriál představí všechny klíčové aktéry a postupně odhaluje vše, co vedlo až k zatčení. Některé pletky a vztahy mi místy přišly dost zmatečné, respektive v té záplavě jmen jsem se párkrát ztratil. Na druhou stranu těžko říct, jestli bylo možné tuhle část podat stravitelnější formou. Jinak ale téhle dokumentární sérii nemám co vytknout. Ideální způsob, jak se dodatečně v celé kauze zorientovat a zároveň se „naladit“ na nadcházející Mistrovství světa. 9/10
Weird: The Al Yankovic Story (2022)
6. 11. 2022
8
Weird Al Yankovic pro mě byl naprostou neznámou a film jsem si pustil převážně díky Danielu Radcliffovi. Čekal jsem životopisný snímek, dostal jsem parodii na tento žánr, u které jsem se nicméně po většinu času náramně bavil. S filmy o hudebnících se poslední dobou roztrhl pytel, a proto oceňuji tenhle unikátní přístup, který je navíc ve své snaze extrémně trefný. A možná bych ho ocenil ještě o něco víc, kdybych byl seznámený s Yankovicovou tvorbou a kariérou. Jeho hudební předělávky jsou nicméně dost chytlavé, což snímku rozhodně prospívá. Ať už to byl první koncert v baru, geniální scéna u bazénu či vystoupení na pódiu „bez krevní infuze“, všechny tyhle pasáže jsem si extrémně užil. O to víc mě mrzí, že tvůrci (spíš asi samotný Al) tak trošku neví, kdy zařadit zpátečku. Zatímco první půlka mi přišla téměř perfektní, ve druhé začnou tempo i zábavnost kolísat, jelikož toho je prostě někdy až moc. Pár hluchých míst nicméně vyváží několik scén, u kterých jsem měl dost hlasité záchvaty smíchu. K tomu jako vždy skvělý Daniel Radcliffe a já jsem ve výsledku spokojený. Navíc budu mít příští dny co poslouchat. 8/10
Já, hrobař (2021)
24. 10. 2022
6
Kdyby se Já, hrobař soustředil pouze na téma smrti a vyrovnání se s ní, věřím, že by šlo o mnohem ucelenější zážitek. Linka s mafií však působí nadbytečně. Vzhledem k tomu, že je navíc docela zmatečná, mě spíše rušila. Daleko zajímavější totiž bylo sledovat osudy zákazníků hřbitova, od ženy odmítající hotové náhrobky pro svého syna až po muže, který opakovaně přichází s vlastními návrhy hrobky a odchází pokaždé, když se dozví cenu. Možná to byl záměr, ale tyhle vedlejší linky mě bavily mnohem více než trable ústřední postavy. Saša je totiž tak pasivní, že mě dlouho nedokázal zaujmout. Přesto se on i všichni další aktéři dočkají více než uspokojivého finále. Ačkoliv mám černý humor rád, v tomhle případě mi tolik nesedl. Ne snad že by byl nějak za hranou, ale většinou mi prostě dané situace nepřišly nějak extra zábavné. Líbila se mi práce s kamerou, zvlášť přelety dronem nad hřbitovem pomáhaly vyvolat iluzi jakési nekonečnosti. Atmosféře napomáhá i velmi dobrý soundtrack. Ve finále se tak jedná o povedený film se zajímavými myšlenkami a silnými osobními příběhy, kterému sráží nohy snaha za každou upozornit na co nejvíce společenských problémů. 6/10
Black Adam (2022)
21. 10. 2022
4
Doufal jsem, že Black Adam bude alespoň pohodová popcornovka, ale vyklubal se z něj nevýrazný a otravný blockbuster. Příběh kromě odlišné perspektivy ničím nezaujme a jedná se pouze o nutnou kostru, aby to celé drželo pohromadě. Samotná postava Black Adama i jeho poloha napříč snímkem je docela fajn, potěšil mě zvrat ke konci, že by si však obhájil vznik sólo filmu se říct nedá. Zbytek účastníků je ovšem učiněná tragédie. Ústřední rodinka je přehlídkou trapnosti, které kraluje rádoby vtipný strýček. Justice Society of America mi pro změnu přišla až trestuhodně nevyužitá. Zajímavé postavy, se kterými se nijak nepracuje. V hlavě mi utkvěly zhruba takhle: jeden létá, druhý hláškuje, třetí je pohledná slečna a čtvrtý je Pierce Brosnan. Irský herec každopádně patří rozhodně k tomu nejlepšímu a díky za něj. Co mě ovšem vytáčelo ze všeho nejvíc, byla samotná akce. Totálně přepálená, zaměnitelná a nevkusná přehlídka digitálního bordelu, která mě postupně více a více ubíjela. A jak to vypadalo slibně při zpomalené akci za zvuků Paint it black v úvodu. Tu jsem si nicméně užil a naštěstí se našlo i dalších pár povedených momentů. Humor místy taky zafungoval, a nakonec ty dvě hodiny celkem utekly – ještě že tak. Potitulková scéna nalákala, ale nevím, jestli mám na další podobný superhrdinský biják od DC ještě chuť. 4/10
Amsterdam (2022)
20. 10. 2022
6
S tímhle hvězdným obsazením a po suprovém traileru byl výsledný film ne úplně příjemným vystřízlivěním. Snímek totiž v té za mě přestřelené 135minutové stopáži nešlape ani zdaleka tak dobře. Některé scény jsou výborné, jedná se ale spíše o záblesky v jinak zběsilém a ve své podstatě prázdném díle. Nepomáhá tomu ani zvláštní styl humoru, který několikrát pobaví, ale většinu času mě spíš rušil. Naproti tomu hereckého koncertu se člověk opravdu dočká. Ústřední trio má mezi sebou skvělou chemii, a především Christian Bale je i se svým okem geniální. Nejvíce si mě však získal Robert De Niro a je škoda, že neměl více prostoru. Moje největší výtka míří k samotnému příběhu, který je sice jednoduchý, nicméně zbytečně složitě podaný, čímž vlastně postupně ztratil můj zájem. Možná to byl úmysl režiséra, těžko říct, každopádně jsem se zhruba po třetině absolutně přestal orientovat v tom, kam snímek směřuje, jaké jsou motivace postav a dost často se mi i pletla jména vedlejších aktérů. Z toho důvodu jsem ke konci skoro až odevzdaně a bez jakýchkoliv emocí sledoval, jak to celé dopadne. A to je fakt škoda, jelikož samotný námět zněl zajímavě a věřím, že z něj šlo vykřesat mnohem víc. Takhle jsem si spíš než celek užil herecké výkony, vybrané scény a technické zpracování. 5/10
Halloween končí (2022)
15. 10. 2022
4
Po fiasku s názvem Halloween zabíjí jsem víceméně ztratil o pokračování jakýkoliv zájem. Možná i proto si po zhlédnutí třetího dílu říkám, že to vlastně nebylo tak hrozné. Samozřejmě je to hloupé, celá romance je až komická a oproti dvojce ubylo i brutality a kreativních smrtí. Jenže zatímco dvojka se rozhodla recyklovat vše, co nám už nabídly desítky jiných slasherů, trojka se snažila, bohužel ne moc povedeně, samotnou franšízu a žánr oživit. V takové fázi to působí zvláštně, ale tenhle přístup mi nepřijde vůbec špatný, kdyby to tvůrci zvládli lépe. Představa, že dostaneme třetí film s nesmrtelným Michaelem Myersem, který kosí celé město, mě totiž už teď nudí. Takhle jsme nicméně dostali snímek, který se od původní ságy vzdálil až moc. Práce s postavami je bídná a klišovitá, zvlášť Allyson byla na facku. Laurie s Michaelem mají až překvapivě málo prostoru vzhledem k tomu, že se jedná o poslední díl. Naštěstí se to celé v rámci možností povedlo konečně uzavřít a snad nepřijde za pár let pokračování s podtitulem Halloween opět začíná. Závěrečná konfrontace byla celkem fajn (rozhodně lepší než ve dvojce) a stejně tak atmosférický úvod i pasáž, kdy přišly na řadu pořádné vraždy, které jsou značce vlastní. Nedokážu říct, jestli je nový Halloween horší nebo lepší než dvojka, ale rozhodně se jednalo o menší zklamání. 4/10
Trojúhelník smutku (2022)
7. 10. 2022
8
Vtipný, chytrý a podnětný. Co víc si vlastně od podobného filmu přát. Pasáž na lodi je perfektní a její zakončení vlastně asi nemohlo být lepší. Jednoznačně jedna z nejlepších scén, kterou jsem tenhle rok viděl. Po pomyslném vrcholu nicméně přijde mírný sešup a celá část na ostrově působí najednou mdle, a i když má svoje momenty a furt mě bavila, tak se postupně začne točit v kruhu, a i samotné zakončení je v kontextu filmu víceméně obyčejné. Úvodní minuty navíc představí dvojici postav, která následně víceméně zapadne mezi zbytek a kdyby v úvodu byl kdokoliv jiný, (ne)fungovalo by to úplně stejně. Zřejmě šlo o záměr, ale přišlo mi to docela zvláštní. Proto nemůžu dát plný počet, ačkoliv jinak mám pro režiséra za jeho společenský komentář jenom slova chvály. Konverzace Američana s Rusem na potápějící se lodi, kde většina pasažérů leží na chodbě mezi zvratkami, je geniální. A takhle by se vlastně dal popsat téměř každý dialog, který na palubě proběhne. Režisér se navíc vyžívá v absurditě, takže se nic neodbude rychle, ale každá situace je natažená, jak jen to jde, viz debata o placení na začátku. Samozřejmě na každého bude humor fungovat jinak, což bylo konec konců krásně vidět v sále, kdy se někdy smáli všichni a někdy pouze pár jednotlivců. Byť tedy mám několik výhrad, tak na mě Trojúhelník smutku dost zapůsobil a v hlavě mi určitě zůstane dlouho, což je nakonec nejdůležitější. 8/10
To nic, drahá (2022)
5. 10. 2022
8
Olivia Wilde svým druhým filmem ukazuje, že se s ní i jako s režisérkou rozhodně musí počítat. Don’t Worry Darling je totiž až na pár zaškobrtnutí opravdu solidním thrillerem. Co se povedlo na výbornou, je vystihnutí atmosféry na první pohled dokonalé komunity, která zároveň divákovi od začátku naznačuje, že je něco špatně. Povedená práce se zvukem navíc dokáže navodit potřebné znepokojivé pocity po celou stopáž. V hlavní roli nezklamala skvělá Florence Pugh, jež po Slunovratu opět ukázala, že podobné psycho filmy zvládne utáhnout. Hodně mě překvapil Harry Styles, který do role Jacka sedl parádně. S minimem prostoru si vystačil výborný Chris Pine, především scéna s večeří byla pravděpodobně nejlepším momentem celého snímku. Samotné rozuzlení je dost překvapivé a tenhle styl Black Mirror se mi fakt líbil. Finále je víceméně funkční, ale nemůžu se ubránit dojmu, že film dost věcí nevysvětlí a mnoho scén nakonec působí docela zbytečně. Čím více nad dějem totiž člověk přemýšlí, tím více se naskýtá otázek, na které však snímek nenabízí odpověď. I přes tento nedostatek se nicméně jedná o velmi povedený kousek, který stojí za to vidět. 8/10
Úsměv (2022)
29. 9. 2022
6
Úsměv mohl být mnohem větší psycho a tipuju, že měl výrazně větší ambice. Nakonec je to klasický průměrný horor, který má pár zajímavých nápadů, často sklouzává ke klišé, ale na druhou stranu mě ani jednou vysloveně nenudil. Postavy jsou jako vystřižené z manuálu „jak natočit horor“. Hlavní hrdinka mi přišla snesitelná (kdo z nás by se v její situaci choval jinak), zbylí herci moc prostoru nedostali a mohli si akorát odškrtnout, že splnili svou úlohu pro potřeby děje. Až na sestru mi tam nicméně nikdo nepil krev. Příběh je levnou variací Kruhu a pátrací linka je fajn. Dozvíme se, jak kletba funguje, ale nějaká rozvinutější mytologie okolo monstra absentuje. Režisér se mnohem více soustředí na samotnou Rose, postupně přicházející o rozum. Na řadu přijde několik standardních lekaček, které jsou dost funkční. Líbila se mi práce s kamerou, tolik sekvencí na jeden záběr jsem nečekal. Závěr byl celkem odhadnutelný, líbilo se mi však, že cesta k němu byla lehce „komplikovanější“ a hezky se v něm využila schopnost monstra, jež je zajímavá, nicméně kromě právě závěru docela promarněná. Vlastně bych ani neřekl, že Úsměv dělá něco vyloženě špatně, ale bohužel ani nedokáže vylézt z klasické hororové škatulky, takže pravděpodobně nebude trvat dlouho a vypustím ho z hlavy. 5/10
Blondýnka (2022)
28. 9. 2022
10
Už dlouho mě nějaký snímek takhle nepohltil. Nebudu lhát, ta stopáž mě trošku děsila, ale od první scény jsem se do filmu naprosto ponořil, žil s ním a na konci jen nevěřícně zíral do obrazovky. Málokdy se mi stane, že bych proseděl celé závěrečné titulky (byť tyhle jsou z kratších). Ana de Armas předvádí naprosto vynikající výkon. Ona Marilyn nezahrála, ale stala se jí. Technické zpracování je parádní, především tedy kamera a nápadité přechody. Hudba skvěle dokresluje atmosféru, a díky ní jsem měl pocit, že ve chvílích, kdy kamera pouze zachycuje okolí, dokážu mnohem lépe vstřebat to, co jsem právě viděl. O slavné herečce jsem nevěděl prakticky nic, takže nedokážu posoudit, nakolik se tenhle fikční příběh podle knihy liší od skutečnosti. Přál bych si, aby se lišil co nejvíc, nicméně se obávám, že i přes bujnou fantazii autorky tam té pravdy i tak bude až moc. Snímek nabídne hned několik silných momentů, které zřejmě z hlavy jen tak nedostanu, ať už za to může jakákoliv emoce, kterou ve mně vyvolaly – od zhnusení až po soucit. Místy mi přišlo, že je děj zbytečně zkratkovitý a mohl by klidně lépe ukázat pozadí jednotlivých událostí, které se ve filmu dějí. Sice by pak možná měl čtyři hodiny, já bych si to však s radostí pustil. 9/10
Jan Žižka (2022)
9. 9. 2022
8
Snímek Jan Žižka má své problémy, ale i přesto jsem z kina odcházel spokojený. Každopádně musím uznat, že očekávání byla ještě o malinko větší. Před premiérou se hojně řešila historická (ne)přesnost, nicméně jsem neměl pocit, že by došlo k nějaké zásadní úpravě našich dějin, jen to prostě není dokument, což se vědělo. K samotnému filmu – jedním z taháků bylo na české poměry hvězdné obsazení, které rozhodně nezklamalo. Ben Foster jako Žižka je skvělý a mile mě překvapil Til Schweiger. Naopak třeba Michael Caine mohl klidně dostat více prostoru. Hodně rozporuplné pocity mám z bitev, které jsou mnohdy chaoticky sestříhané, ale na druhou stranu působí dost věrně svojí syrovostí a vlastně mě bavily. Když pak v průběhu jedné z nich zazní poprvé „Ktož jsú boží bojovníci“, tak jsem měl regulérně husinu. Hudbu bych celkově určitě pochválil. V čem naopak film selhává je prokreslení postav. Většina z nich jsou pouhé figurky na šachovnici, jelikož se film snaží soustředit především na Žižku a jeho linku s Kateřinou, což dlouho není moc zajímavé koukání. Další slabinou je příběh, který působí jednoduše divně. Veškeré dějové posuny vychází z toho, že se každých 15 minut nějaká postava rozhodne zradit jinou, a tak je to pořád dokola. Na dvouhodinovou stopáž je to opravdu málo a snímek se hlavně kolem poloviny strašně táhne. Vše zachrání finále, které je skvělé a funguje i emočně. U Žižkova proslovu jsem měl zase husinu a po skončení jsem si řekl, že tomuhle projektu budu milerád lehce nadržovat. 7/10
Arvéd (2022)
26. 8. 2022
6
Snímek Arvéd pojednává o stejnojmenném okultistovi a udavači, kterého naprosto bravurně zahrál Michal Kern. Nevybavuji si v českém filmu poslední doby takhle výrazný výkon herce v hlavní roli. A takový Saša Rašilov rozhodně nehraje druhé housle a náležitě si svou roli užívá, což se dá říct i o zbytku herců. Filmu, který stojí na dialozích, to hodně napomáhá. Od první scény zaujme práce s kamerou, která často využívá dlouhé a táhlé záběry. Spolu s kvalitní zvukovou stránkou to vytváří hodně unikátní atmosféru. Smíchovského příběh je sám o sobě zajímavý a o zpracování na plátně si vyloženě říkal. S čím mám však problém, je samotná forma. Vyprávění připomíná jakousi mozaikou, která se postupně odkrývá, a zorientovat v ději se divák musí sám, protože absentuje i jasné ukotvení jednotlivých pasáží v čase. Ačkoliv se hodně věcí objasní, pořád jsem nebyl schopný pobrat vše. Podobné je to i s motivy, na které jsem se nebyl schopný často soustředit, protože jsem se snažil především pochopit, co vlastně sleduju. I stopáž mi přišla malinko přestřelená, nějakých 90 až 100 minut by bylo akorát. Na jednu stranu tedy chci ocenit, že u nás vznikl podobný projekt, ale nemůžu ignorovat fakt, že jsem notnou část snímku tápal a jednoduše se nebavil. Zůstanu u zlaté střední cesty s tím, že film rozhodně má smysl vidět a udělat si vlastní obrázek. 6/10
Nene (2022)
19. 8. 2022
6
Těžko říct, jestli je Nope vůbec horor. Vzhledem k rozsahu žánru asi ano, ale označení sci-fi western/thriller mi přijde přesnější. Kdybych s tímhle na film šel, třeba bych k němu přistupoval trošku jinak. Ačkoliv se režisér snaží budovat napětí a vyvolávat nervozitu, často se to nedaří. Možná i kvůli tomu, že první zhruba třetina se neskutečně táhne a napětí se nedostavuje, protože zkrátka není z čeho být napnutý. Pasáž kolem poloviny, která vyvrcholí krvavým deštěm, dost zachraňuje celkový dojem a patří k tomu nejlepšímu. Finále mi potom přišlo zbytečně přestřelené a zároveň ne úplně uspokojivé. Snímek chytře nabízí několik společenských komentářů, nicméně na konci za mě chybí nějaká údernější pointa. Film hodně staví na postavách a ústřední sourozenci jsou docela sympaťáci, i když jsem si k nim dlouho nemohl najít cestu. Chlápek z elektra a režisér jsou taky fajn. Trošku opomenutý mi v závěru připadal Jupe, který je zajímavý, ale ve výsledku má význam spíše symbolický, protože jeho linka není nijak uzavřena. Po technické stránce jde o špičkovou práci a například kamera se snaží napínavým scénám a atmosféře pomáhat, jak jen to jde. Hodně se mi líbila hudba, a především v závěrečné části jsem si jí fakt užíval. Z Nope mám tedy smíšené pocity a spokojení každého bude dost záviset na tom, co od nového počinu Jordana Peeleho čeká a jak mu režisérův styl sedne. Já totiž tenhle typ „hororu“ naplno ocenit nedokážu. 6/10
Třináct životů (2022)
5. 8. 2022
10
Snímek Třináct životů bravurně zpracovává čtyři roky staré události z Thajska, a i přes zdánlivě dlouhou stopáž nenudí ani minutu. Začátek je hodně rychlý, jelikož prakticky ihned dojde k uvěznění v jeskyni. Dovedl bych si představit trošku delší úvodní pasáž, ale chápu, že na to už nebyl prostor. Následně se rozjíždí samotná záchranná akce, která je podaná výborně. Ukazuje nervozitu rodičů, jednání vyšších představitelů, rozdílné přístupy potápěčů a námořnictva, ale nezapomíná ani na skryté hrdiny, kteří pracovali na odklonění vody stékající z hory. To hlavní se nicméně odehrává v samotné jeskyni a musím uznat, že jakýkoliv průplav jejími zákruty je skvělý. Díky práci s kamerou, zvukem i nasvícením člověka naprosto pohltí a dané scény často navozují klaustrofobické pocity. V poslední hodině, kdy probíhá hlavní operace, jsem byl napnutý jako kšandy i přesto, že jsem věděl, jak vše dopadne. Mezi herci není jediné slabé místo a tvůrcům se podařilo sestavit sympatický a fungující záchranný tým, kterému vévodí lehce pesimistický Viggo Mortensen. Co nicméně na celém filmu oceňuji zdaleka nejvíce, je absence tradičního patosu ve formě na sílu vyhrocených konfliktů či scén, které mají z diváka za každou cenu vymáčknout slzu. Díky tomu vše působí strašně přirozeně, ale zároveň vyvolává veškeré potřebné emoce od nervozity přes smutek až po obrovskou úlevu. Ústřední záchranáři by si možná zasloužili o něco více prostoru a dialogů, aby si k nim člověk našel cestu. Jinak se ale jedná o fantastický film, který jsem si náramně užil a určitě se za pár měsíců objeví v mé topce letošního roku. 10/10
Bullet Train (2022)
4. 8. 2022
10
Bullet Train se mi na první pohled jevil jako akční blbůstka, což ve své podstatě i je. Výsledek je nicméně natolik zábavný a povedený, že si mě tenhle projekt naprosto získal. A nebýt ne moc vydařené závěrečné sekvence, kdy je trošku cítit přetažená stopáž a snaha o velkolepost za každou cenu, neměl bych co vytknout. Film od začátku dává najevo, že se nebude brát moc vážně a humor na mě v naprosté většině případů fungoval. Dost tomu pomáhají i herecké výkony, mezi kterými snad nebyla jediná slabina. Musím vypíchnout dvojčata v podání Aarona Taylora-Johnsona a Briana Tyree Henryho, kteří mě bavili ze všech nejvíce. Ode dneška budu lidi popisovat výhradně s využitím lokomotiv z Mašinky Tomáše. Postavy jsou zapamatovatelné i díky stylovým flashbackům, které příjemně mění tempo filmu a postupně naznačují vzájemné propojení všech aktérů ve vlaku. Díky tomu je atraktivní i samotný příběh, který mě po celou dobu držel v očekávání, a na konci dobře zaklapne do sebe. Samotná akce je výborná, byť na konci postupně ubývá komornosti a závěr je místy CGI bordel. Kratší stopáž by snímku slušela víc, ale ačkoliv je finále slabší, pořád má své momenty (flashback lahve s vodou je geniální) a rozhodně mi nezkazilo nefalšované nadšení z celku. Nemám tedy problém napálit pět hvězd. 9/10 a (prozatím) překvapení roku
Černý telefon (2021)
20. 7. 2022
6
Černý telefon má v jádru zajímavý koncept, ale výsledný produkt bych ani nenazval hororem, jako spíš thrillerem s příměsí školního dramatu. Úvod hezky nastíní dobovou atmosféru a vztahy postav, ale napětí či nervozita z tzv. Drapáka se u mě nedostavily. Po únosu Finneyho se film dobře rozjede, nabídne několik intenzivních scén a s pomocí samotného černého telefonu využívá detaily, které nastínil na začátku. Souběžně s děním ve sklepě nicméně probíhá vyšetřování a odhalování, které působí strašně nezáživně a podle toho i na konci vyzní, ale to trošku předbíhám. Hlavním tahákem snímku je Ethan Hawke, který herecky nezklamal, ale to je tak vše. Jeho postavě chybí hloubka, chybí jí nějaký osobní příběh či motiv, prostě cokoliv. Ani o jeho maskách se nedozvíme nic a slouží tedy spíše jako efektní prvek bez reálného opodstatnění. Obecně těch nedotažeností a skulinek ve scénáři je požehnaně, od chování policie až po snahu hrdiny dostat se ze sklepa. Co určitě můžu pochválit jsou výkony všech dětských herců, zejména představitelky Finneyho sestry Gwen. Závěr poté neurazí, ale nikterak nenadchne, jelikož rozuzlení vsadilo na jistotu a rozhodně se s ním dalo více pohrát. Navíc jednání policie i náznaky z pohledu hrdinovy sestry se ukážou jako trošku zbytečné. Černý telefon tak funguje spíše v jednotlivostech, ale jako celek nedokázal naplno využít svůj potenciál. 6/10
Elvis (2022)
16. 7. 2022
8
S Elvisem mám v zásadě jediný problém. Ačkoliv je film jedna velká jízda, tak mi především v první půlce přehnaná stylizace a šílené tempo moc nesedly, protože jsem v tom spěchu nestíhal hlouběji proniknout do děje. Naproti tomu druhá půlka, za jejíž vrchol považuju první koncert v Las Vegas, je naprosto parádní. Dovedl bych si představit kratší stopáž především v první části. Jinak ale nemám vlastně co vytknout – teda až na občasné rapové úlety, které se naštěstí časem vypařily. Austin Butler předvádí neuvěřitelný výkon, jak pohyby, tak hlasem a jak na pódiu, tak mimo něj. S klidem si ho dovedu představit za pár měsíců se zlatou soškou v ruce. Velmi zdatně mu sekunduje Tom Hanks, který perfektně zahrál mazaného parchanta Parkera. Větší detaily Elvisova života jsem neznal, takže pro mě byl velkým tahákem i samotný příběh. Dalším důležitým prvkem filmu jsou koncerty, které mají neskutečnou atmosféru, čemuž pomáhá i nápaditá práce s kamerou a střihem. A k tomu si přidejte kvalitu hudby jako takové. Celkově je Elvis velkou poctou skvělému zpěvákovi, u které fakt můžu vyčíst pouze tu nesourodost první a druhé půlky. 8/10
Thor: Láska jako hrom (2022)
7. 7. 2022
8
Taika Waititi v Ragnaroku udělal z Thora hodně komediální postavu a čtvrtý díl v tomhle ohledu mnohé prvky ještě znásobuje. Říkám si však, jestli to nechtělo spíš trošku ubrat. Některé vtípky jsou skvělé, některé jsou slabší, ale mnohdy je nějaký komický prvek dost na sílu a až zbytečný. A to je škoda, protože snímek nabízí například naprosto skvělého záporáka s tváří Christiana Balea, který ač dostal relativně málo prostoru, tak se předvedl v nejlepším světle. Jenže zatímco pasáže s ním působí temně a vážně, tak na ně vzápětí naváže série gagů, což trošku tříští celý zážitek. Příběh je dost jednoduchý, ale s tím nemám vůbec problém. Vztah Jane a Thora na mě fungoval a během finále mi to emocionálně sepnulo – jak u Thora, tak i uspokojivé rozuzlení pro Gorra. Poslední scéna mi přišla trošku zvláštní, ale přestal jsem to řešit ve chvíli, kdy spustili Guns N‘ Roses. Hudební podkres je obecně fakt dobrý, zvlášť na začátku. Celkově jsem s filmem spokojený, Taika ho využil jako svoje hřiště, ale přišlo mi, že se místy utrhl ze řetězu až moc. Kdyby někdy místo pokusu o vtip zkusil zvážnět, pravděpodobně bych šel s hodnocením výrazně výše. Ačkoliv je humor jednou z devíz filmu, tak ho v mnoha ohledech strašně brzdí. 7/10
Rakeťák (2022)
16. 6. 2022
6
Pixar se rozhodl experimentovat a nadělil nám snímek, který se v mnoha ohledech vymyká zažité šabloně a stylu. Trailery mě hodně zaujaly, na film jsem se extrémně těšil, a nakonec ve mně převládají dost smíšené pocity. Rakeťák je rozmáchlá sci-fi jízda plná akce, u které si však podle mě tvůrci ukousli příliš velké sousto. Ačkoliv snímek nenudí, tak druhá půlka je výrazně méně zajímavá než ta první a místy se dost táhne a působí jednotvárně. Příběh je v jádru jednoduchý, ačkoliv se snaží vypadat složitěji. Na konci přijde zajímavý zvrat, který však pro mě překvapivě během chvilky vyšumí do prázdna. Co mě však mrzelo nejvíc, byla absence tradičního přesahu, a především chybějící známé Pixarovské srdíčko, díky kterému mě každý film dokáže dojmout. Na konci se dá mluvit o jedné scéně, kdy hrdina asi na minutu nakousne určité dilema, ale to je z nadstavby vše. Emoce taky moc nefungují i kvůli absenci nějakých zajímavějších a prokreslenějších postav – po Buzzovi je nejlepší robokočka, přeberte si to, jak chcete. Kocour Sox je nicméně neskutečně zábavný a při každé jeho interakci jsem se upřímně zasmál. Ve druhé polovině se však přidá pár vedlejších postav a nejednou mi přišlo, že humoru je až moc. Animace, jak už bývá zvykem, je skvělá. Líbilo se mi, že snímek působí nostalgicky, ale zároveň to divákovi necpe na každém rohu pod nos. Dovedu si představit, jak na tohle kouká v roce 1995 Andy z Příběhu hraček a po zhlédnutí chce ihned akční figurku. Nicméně jsem čekal víc. Pixar ve snaze vytvořit velkolepou vesmírnou podívanou pozapomněl na to, co je mu nejvíce vlastní, a i proto Rakeťák často ani nepůsobí jako projekt studia s lampičkou v logu. 6/10
Jurský svět: Nadvláda (2022)
8. 6. 2022
4
Jurský svět: Nadvláda zbytečného pokračování. Jo, takhle by ten název celkem seděl. Závěrečný díl dinosauří ságy se prostě nepovedl. Je to dlouhý, není to zajímavý, není to vtipný (Goldblum působil spíš trapně) a ani nostalgie nefunguje. Návrat původních herců působí na sílu a vlastně nemá žádné opodstatnění – místo Ellie Sattlerové dosaďte náhodnou bioložku a Alana Granta komplet vyškrtněte a nic se nezmění. Ani postavy z předchozích dvou dílů mě moc nebavily a můj zájem o ně značně poklesl. Napínavé scény tak nefungují nejenom z tohoto důvodu, ale i kvůli klišé provedení, kdy je vcelku jasné, k čemu daná scéna směřuje. Emoční scény na tom nejsou o moc lépe. Příběh je o ničem a „záporná“ postava je jeden z největších hlupáků, kterého jsem kdy na plátně viděl. K tomu se přidají klasické scenáristické berličky a „náhody“ a já se nestačil divit, jakou blbost vlastně sleduju. Hlavní zápletka je dost absurdní a vlastně kompletně vyšachuje dinosaury, ze kterých se stanou kulisy – opravdu marně jsem hledal onu nadvládu. A závěrečný „souboj“ snad nemohl působit více zbytečně. Filmu se nedá upřít pěkné zpracování, pár scén se povedlo, ale převládá pachuť a zklamání. Třetí díl bohužel ukázal, že už dvojka byla tak trošku navíc a série prostě neví kudy kam, a tak zkouší v novém kabátku podat již viděné. Zábavné to však není. 3/10
Top Gun: Maverick (2022)
25. 5. 2022
10
Neměl jsem jediný důvod předpokládat, že by se nový Top Gun nepovedl, už jenom díky té péči, která snímku byla věnována. Ani v nejdivočejších snech mě však nenapadlo, že to bude takový nářez. A to nejsem blázen do stíhaček. Tady však funguje naprosto všechno. Příběh vzdává hold původnímu filmu, a i když není nijak objevný, tak dokáže být neskutečně silný, především díky skvěle fungujícím postavám. Tom Cruise je božan a jeho Pete Mitchell už není jenom namachrovaný frajírek, což mu rozhodně prospělo. Ačkoliv je to jeho one man show, tak dostatečný prostor mají i postavy pilotů (Miles Teller je skvělý), velitelů a všech ostatních. Romantická linka tentokrát není středobodem filmu, a možná i proto na mě mnohem víc fungovala. Navíc Jennifer Connelly je zatraceně hot. A palec nahoru za Vala Kilmera. Akce je špičková, jakýkoliv trénink dokáže diváka pohltit a závěrečná sekvence mi rozpumpovala srdce až do nezdravého tempa. Technicky se jedná o naprosto precizní práci, vizuál i stylizace na výbornou a soundtrack je on point – jakmile jsem opětovně slyšel hlavní motiv filmu, tak jsem měl instantně husinu. Humoru bylo o něco víc, než bych potřeboval, ale proč řešit takový detail, když snímek nabídne naprosto nezapomenutelný zážitek? Závěr za zvuků písně Lady Gaga mě prostě odrovnal. 10/10
Vyšehrad: FYLM (2022)
8. 5. 2022
8
Co k filmu říct? Ujetá komedie, která si dává jediný cíl – pobavit. Jestli se to povedlo si každý musí posoudit sám. Já jsem si to nicméně náramně užil. A nejenom proto, že mám rád fotbal a tady je těch narážek fakt nespočet. Ten jinak ve své podstatě hloupý a fekální humor prostě dokáže člověka rozesmát, protože krásně zapadá do celkové atmosféry. Samozřejmě ani v žánru komedie nejde o bezchybné dílo, několik fórků mi přišlo dost na sílu, což ale vynahradily perfektní scény jako návštěva rodičů či večeře doma s matkou. Trošku navíc mi přišlo duo mafiánů, tam jsem se přinejlepším párkrát pousmál. Ale to je vlastně k postavám jediná výtka. Lavi je skvělý a jeho filmový syn je parádní herecká posila, strašně mě bavil a zároveň zajistil dost funkční finále. Agent Jakub Prachař či trošku „jednodušší“ manželka Šárka Vaculíková taky na jedničku. Ve druhé třetině mi přišlo, že film trošku ztratil drive, zvlášť v porovnání s dost našlapaným začátkem. Naopak konec mě mile překvapil, že zahrál, a to dost povedeně, na vážnější a emociálnější notu. Větší pecka, než jsem čekal, případnou dvojku si s chutí dám. 8/10