Hvězdné obsazení, dobrý scénář, ale přesto mi na tom něco nesedí... Možná to výstižné zobrazení mediální bažiny té doby. A logický závěr, že věci se vyvíjejí stále horším směrem. Prostě jde z toho na mě deprese.
Nedá mi to abych neparafrázoval: "tenhle film není pro mladý". Epický příběh dvou vrstevníků z opačných konců společenského žebříčku na pozadí obou světových válek a hlavně nástupu italského fašismu. Historii ale vnímáte jen na pozadí. Podstatou je poněkud komplikovaný vztah obou hlavních hrdinů a poměrně silná protifašistická (a tedy prokomunistická) agitace. To je asi hlavní paradox tohoto filmu: za čtvrtstoletí života v socialismu jsem u nás nezažil tak výrazně propagandistický film jaký natočili Italové. Přesto jej neodsuzuji. Naopak. Díky tomu, že autor sám socialismus nezažil, je film daleko autentičtější a divák snáz uvěří, že postoje tehdejší italské chudiny takové opravdu byly. Škoda, že v Itálii nikdy socialismus nevyhrál. Moc by mě zajímalo jak by vypadal. Na začátku mě trochu odrazovala délka, ale nakonec to nebyl takový problém. Co bych naopak vyčetl byly občasné snahy o velké umění, díky kterým se postavy občas chovaly velmi nelogicky. Ale trochu to omlouvá jiná, hodně emotivní mentalita Italů. Suma sumárum film doporučuji, ale spíše těm starším. I když pro mladší by mohl fungovat jako varování před nástupem další totality, fašismu hodně podobné.
Pokud se dotýká aktuálních témat, má režisér a scénárist dvě možnosti - buď se bude snažit být maximálně nestranný a může natočit něco zajímavého nebo bude zdůrazňovaj jen některé momenty a potom stvoří pouze politickou agitku. V tomto případě jde o druhou možnost. V příěhu založeném na nekonečných náboženských sporech na Blízkém východě vidíme mnohokrát násilnosti křesťanských milicí, ale ani jednou "protiakce" muslimů. Pokud se podívám na reálnou pozici křesťanů v této oblasti, spatříme výrazně jiný příběh. Samotný děj mi přijde také dost přitažený za vlasy. Autor se chtěl popasovat se starým Sofoklovým dramatem, ale jeho verze je příliš překombinovaná a chování osob je až příliš nepravděpodobné. Přestože chápu odlišnost mentality semitů, jednání hlavních hrdinů mi přijde stejně přehnané.
Další ze série příběhů o rivalitě v automobilovém sportu. Ačkoliv nejsem soutěživý typ, rád se na tyto filmy podívám, jako na obrázky z historie motorismu. V tomto případě je film zajímavější o klasické evropské soupeření "severu a jihu" reprezentované rozdíly německé a italské mentality.
Po zklamání z Nadace jsem měl obavu, že špičkovou předlohu zase někdo zprasí. Naštěstí zbytečně. Seriál sice nekopíruje knihu, ale je tam většina podstatných prvků. Pokud bych mu měl něco vyčíst, tak pouze casting - někteří herci mi do rolí opravdu nesedli. Ovšem takový Cunningham naopak vystřihl "bezcitného šéfa" s takovou eegancí, že má zaděláno na další zloduchy... :-) Každopádně ač nemám rád seriály, tento vřele doporučuji i těm, kteří nečetli předlohu. Pro čtenáře je to must.
Ryzí artovka na pohlazení duše. Jakkoliv je mi japonská (a obecně asijská) mentalita cizí, tento film se mi líbil. Předpokládám, že to bude Wendersovým podílem. Každopádně zařazuji mezi těch pár vyjímečně dobrých filmů s japonskou tematikou a doporučuji.
Z hlediska scénáře silně podprůměrné. Chování postav schematické a v mnoha momentech odporující zdravému rozumu a dokonce pudu sebezáchovy. Z tohoto pohledu max 3/10. Je zřejmé, že film je potřeba brát spíš jako určité poselství. K dobru autora připisuji, že nesklouzl do prvoplánové předvolební agitky. Postava prezidenta sice může evokovat Trumpa, ale proti tomu stojí fakt že bojuje s Texasem, což by směřovalo spíše na Bidena. Této nestranosti si cením i přesto, že jde ruku v ruce s "obojakostí". Je na každém aby si našel v tématu pravdu. Ve finále tedy pro mě zůstalo varování před polarizací společnosti, což je problém nejen v Americe, ale celosvětově. Stačí se podívat do našich nebo slovenských médií. Za to přidávám 2 body navíc. PS - celkem by mě zajímalo kolika divákům se při sledování filmu vybaví stará zpráva RANDu predikující (bez bližšího vysvětlení) pro USA razantní pokles populace.
Velmi dobý film na téma... Jaké? Internet je zlo? Primárně to tak vypadá, ale když si rozeberete děj do jeho podstaty, tak se jedná pořád o to stejné co zažíváme od počátku lidstva. Podvod. Honba za mamonem. To jsou odvěké formy zla. Internet může být jen jeho nejnovějším a současně nejsilnějším nástrojem. Ze tří dějových linek, které se víceméně prolínají je podle mého nejzajímavější téma zneužívání mladistvých. Jednak pro závěr, který nechci spojlerovat, ale i pro poměrně kritický pohled na systém - v tomto případě zastoupený novinářkou a policisty. Film vřele doporučuji všem. Ty, kteří mají s počítačem "komplikovanější vztah" poučí. Počítačově gramotnější zaujme alespoň psychologie postav. Ale nenechte se ukolébat. Na CIO konferenci 24 zaznělo kromě mnoha jiných zajímavých myšlenek i jedno důležité varování - není pravda, že oběti kyberzločinů jsou nejčastěji důchodci. Nejčastěji napadenou cílovou skupinou je vysokoškolák okolo 40 let.
Velmi zajímavý film, pokud se na něj díváte jako na práci Obamů a tedy jakousi formu předvolebního počinu amerických (pseudo)demokratů. Ergo tedy něco, co je primárně určeno hlavně pro americké diváky. Film je plný obvyklých drobných klišé, zaměřených právě na méně chápavou část populace. Poněkud překvapivé je sdělení hlavní myšlenky hned v úvodu filmu. Zbytek je tedy logicky jen jejím rozvíjením. Nemá smysl rozebírat všechny nelogičnosti. To by šlo u regulérního filmu, ale ne u propagandistické agitky. Za zmínku ale stojí fakt, že určitě patří k těm dražším.
je dobré vědět jak elity vnímají obyčejné lidi
obsazení 57 leté Robertové do roli matky. Ale hlavně její iritující křečovité pohyby vydávané za tanec
Na dnešní dobu rozhodně nadprůměrný film (což není pochvala, ale povzdechnutí). Řemeslně perfektní zpracování. Herecké výkony spíše průměrné. Výrazná je pouze Penelope Cruz, naopak Adam Driver opět slabý.
Technicky není Scottovi co vytknout, ale historická přesnost dostala pěkně zabrat. Kdo konkrétně byl ten černošský generál? Kde u Slavkova je dostatečně velká plocha aby se tam topili vojáci?
Zklamání. Ze začátku to vypadalo na zajímavý film o budování Baťova impéria, ale potom se to nějak zvrhlo do témat poplatných dnešní době, které 'Baťova mládež' určitě neřešila. Škoda.
Tohle je jedna z promarněných šancí na dobrý film. Samotné téma "vyvolených" je velmi zajímavé a myslím, že pokud by si s ním pohrál někdo, kdo je schopen natočit jen trochu "přemýšlivý" film, mohla by z toho klidně být podívaná roku. Alespoň pro ty duchovněji založené. Takhle to bohužel skončilo jako obvykle - prvoplánový akční film, který míchá nestravitelný guláš z moderních společenských klišé, mizerných hereckých výkonů, stupidního scénáře, nutícího hlavní hrdiny jednat zkratkovitě a nelogicky, a naprosto mizerné gradace děje, který namísto katarze, končí pouze smutným povzechem "to byla zase holywoodská blbost"
Jeden z velkých letošních zážitků. O to silnější, že byl nečekaný. Ale to je tím matoucím označením 'pohádka' a názvem samotným, který evokuje nějakou infantilní taškařici. Technicky to možná rysy pohádky má, ale fakticky je to spíše bajka. Nebo filosofická úvaha na téma život/smrt/dospívání. Rozhodně to není pro kategorii 15-. Z Javorského v podobě ducha musí být chudáci děti víc vyděšení než ze Schmitzera v Kytici. Každopádně do výčtu kategorií bych zařadil výraz 'mysteiózní' a dal ho daleko před pohádku. Ideálně na začátek. Každopádně Budařovi gratuluji k perfektnímu filmu.
Po 'Vincentovi' trochu zklamání. Umělecký dojem opět vysoký, ale děj už příliš naturalistický. Je to zřejmě dané předlohou ale mám dojem, že tvůrci Jagny oproti Reymontovi ještě trochu přitvrdili. Zbytečně.
Filmová pohroma. Tak to dopadne, když chce někdo natočit remake uznávané klasiky aníž by měl zlomek talentu původních tvůrců. Za tohle je jediný trest - zápis na blacklist jelit.
Souhlasím s Petem, že je to nejlepší reklama na World of Tanks jakou jsem viděl. :-) Dějově jednoduché a předvídatelné, nicméně vizuálně velmi dobré. 7 bodů plus jeden za krásné záběry krajiny :-)
Další variace na Leona, která mu nesahá ani po kotníky. Důvodem je zjevně komixová předloha, která svou zkratkovitostí přdurčuje děj a oslovit může leda tak teenagery. Hrdina ze sebe sype moudra s kadencí kulometu, nicméně naplňovat se mu je nějak nedaří. Bodejť by ano - většina z nich jsou bláboly ze školení na rozvoj osobnosti. Je to slabé; tři body jsem dal jen za Fassbendera a za scénu s puškohledem, která je zjevnou reminiscencí na Tři dny Kondora.
Jakkoliv chápu, že jde o nadsázku, musím konstatovat, že děj je naprosto stupidní. Komediálních prvků je tam jen pár a místo označení "černá komedie" bych použil spíše "morbidní humor".
Vizuálně 10, obsahově 0. Takže průměr 5 bodů. Z toho ale strhávám 1 bod za přehnanou délku a 1 za mizerné herecké výkony. Takže ve finále za 3 body. Vyjádřeno v prosté řeči - je to slátanina. Celkově vzato jde o potvrzení, ža dvakrát do stejné řeky vstoupit nelze. Obzvláště pokud scénárista nevymyslí něco zásadně nového. A to nejen že nevymyslel, ale ještě ztropil tak špatný děj, že i hodně velký fanda sci-fi musí kroutit hlavou.
Naprostá stupidita. Nejen že děj postrádá jakékoliv reálné body, které by ději daly alespoň nějaké zdání pravděpodobnosti, ale není ani vtipný, ani hrozivý. Není prostě o ničem. Jediný prvek který by splňoval je absurdita. Navíc se ohání už klasickou myšlenkou světových eugeniků, že na světě je příliš mnoho blbů z nižších tříd, kteří likvidují společnost. Realita je bohužel přesně opačná. Blbce vytváří systém, podporující degradaci vzdělání, aby mohl masy lidí snáz ovládat.
Pro mě velké zklamání. Že je kvalita sestupná je logické a očekával jsem to, ale že to půjde tak moc dolů mě překvapilo. Žádné zapamatovatelné, natožpak vtipné hlášky. Playlist už je zdá se taky vyčerpaný a o ději raději nemluvím.
Prokletím talentovaných filmařů, kterým na stará kolena dojdou nápady jsou jejich mladické trháky. Besson to v Anně potvrdil do posledního písmene. Vzal vynikající Nikitu, zbavil ji všeho, co ji dělalo jedinečnou a přenesl ji do Moskvy před perestrojkou. Nemá smysl varovat před spoilery - kdo viděl Nikitu, viděl i Annu. Liší se kulisy, ale podstata je naprosto totožná. Přesto ale Anna tvoří pravý opak Nikity. Zatímco příběh feťačky, která dostane druhou šanci byl logický a lidský, její remake je jen pozlátko a lež. Vizuální umělá bublina bez jakékoliv známky člověka. Skutečně někdo může věřit příběhu, kde modelka s typicky anorektickou postavou zlikviduje v rámci své "agentské maturity" desítky hromotluků a to z velké části holýma rukama? Když to srovnáte se zkouškou, kterou podstoupí Nikita, pochopíte proč je jeden film kultovní a druhý propadák. Besson nejen že nevstoupil znovu do stejné řeky, ale s tímhle dílkem sebou plácl doprostřed bažiny průměrnosti. Řemeslně je film sice natočený dobře, ale chybí mu dotek geniality. Co bych u jiného hodnotil 5 hvězdami, hodnotím u Bessona třemi - jednu ubírám za vykrádáni sebe sama a druhou za stupidní klišé kdekoliv, kde popisuje něco ruského.
Asi každý kdo zpracoval téma Čachtické paní promítl do děje své ego. Julie Delpy není vjímkou. Bohužel jediné co ji na smutném příběhu zajímá jsou city stárnoucí ženy. Logickým výsledkem je kombinace červené knihovny s laciným hororem. Historie tvoří jen nepodstatnou kulisu, kterou si upraví tak jak potřebuje. Poznámka in margo - je s podivem kolik lidí mělo potřebu zvěčnit v uměleckém díle historii masové vražedkyně. Přes dvacet filmů za posledních padesát let. K tomu šest knih a dokonce tři opery. Pro současné umění to není moc dobrá vizitka.