Ivo Novák

Ivo Novák (4. září 1918, Moravské Budějovice – 15. února 2004, Praha) byl český filmový režisér a scenárista, který významně přispěl k české kinematografii druhé poloviny 20. století. Počátky kariéry Ivo Novák se narodil v Moravských Budějovicích do rodiny advokáta. Po maturitě na tamním reálném gymnáziu v roce 1938 se nechal unést filmem a během studií působil jako promítač sokolského kina. V letech 1938–1945, během nacistické okupace, pracoval jako asistent režie a později jako vedoucí produkce ve filmových společnostech Nationalfilm, Bromfilm, Reiterfilm a Sunfilm. Jako režijní asistent se podílel na významných snímcích té doby, například Ulice zpívá (1939), Život je krásný (1940), Těžký život dobrodruha (1941), Přednosta stanice (1941), Host do domu (1942), Žíznivé mládí (1943), Paklíč (1944) a Kluci na řece (1944). Poválečná tvorba Po osvobození v roce 1945 nastoupil do Filmového studia Barrandov, kde působil nejprve jako asistent režie u významných režisérů jako byli Martin Frič, Václav Kubásek a Jiří Slavíček. Později pracoval jako pomocný režisér u Jiřího Weisse (Můj přítel Fabián) a Václava Wassermana (Plavecký mariáš). V roce 1954 se poprvé dostal k filmové režii, když společně s Václavem Wassermanem natočil komedii Nejlepší člověk s Vlastou Burianem v hlavní roli. V polovině 50. let se podílel na natáčení dokumentů s tematikou sportu a dějin kinematografie, včetně dokumentů o první Spartakiádě v roce 1955 (Mistři zimních sportů, Mladé dny a Spartakiáda). Samostatná režijní dráha Svůj první samostatný celovečerní hraný film natočil Ivo Novák v roce 1957. Jednalo se o snímek Štěňata, příběh ze života absolventek zdravotnické školy podle námětu Miloše Formana. Tento film předznamenal Novákovu další tvorbu, v níž se často vracel k problematice mladých lidí a jejich vztahu k současnému životu. V tomto duchu pokračoval filmy Hlavní výhra (1958), Žalobníci (1960), Zelené obzory (1962), Na laně (1963) a Bubny (1964), který byl filmovým triptyhem na téma mládí a populární hudby. Vrcholná tvorba Z Novákovy filmografie vysoko vyčnívá režie povídky Smrt na jehle z kriminálního triptychu Zločin v dívčí škole (1965) a především detektivka Poklad byzantského kupce (1966) s Jiřím Valou v roli kapitána Exnera. Za tento film získal v roce 1967 Odměnu vedení Československého filmu za nejúspěšnější film roku. Významným dílem je také válečné drama z dob květnového povstání Maratón (1968), za které obdržel Cenu Víta Nejedlého za film roku 1968. V témže roce získal také Vyznamenání Za vynikající práci. Normalizační období V 70. letech se Novák přizpůsobil normalizačním požadavkům a natáčel filmy, které byly přijatelné pro tehdejší režim. Z tohoto období pocházejí snímky jako Půlnoční kolona (1972), Poslední ples na rožnovské plovárně (1974), Na konci světa (1975) a především divácky velmi úspěšná prázdninová komedie Léto s kovbojem (1976) s Danielou Kolářovou a Jaromírem Hanzlíkem v hlavních rolích. Tento film přitáhl do kin téměř půldruhého milionu diváků a získal Hlavní cenu Velké zlaté slunce na Festivalu mladých v Banské Bystrici. Následovaly snímky Šestapadesát neomluvených hodin (1977), Muž s orlem a slepicí (1978) a sportovní drama z hokejového prostředí Postavení mimo hru (1979). Televizní tvorba Ivo Novák byl také plodným televizním tvůrcem. Pro televizi režíroval řadu inscenací, například Hlavní přelíčení (1971), Konec jedné služební cesty (1971), A máte nás, holky, v hrsti (1980), Příliš krásná dívka a Miluji tě! Divácky velmi oblíbenou se stala jeho erotická hříčka Kam slunce nechodí (1971). V roce 1982 natočil třináctidílný komediální seriál Dynastie Nováků, který vyprávěl o osudech železničářské rodiny. Závěr kariéry V 80. letech Novákova filmová tvorba postupně ustupovala. Z jeho posledních filmů stojí za zmínku nostalgická kriminální komedie Fešák Hubert (1984), která se odehrává na Žižkově v meziválečném období, a jeho úplně poslední film, nemocniční drama Operace mé dcery (1986). Ivo Novák zemřel 15. února 2004 v Praze ve věku nedožitých 86 let. Ivo Novák patřil věkově k nejstarším českým režisérům, přesto se ve své tvorbě často zaměřoval na problémy mladých lidí a jejich dospívání. Jeho filmografie zahrnuje více než dvacet celovečerních filmů a řadu televizních inscenací a dokumentů. Přestože po své smrti upadl částečně v zapomnění, jeho snímek Léto s kovbojem zůstává dodnes jedním z divácky nejoblíbenějších českých filmů 70. let.