8.9

Tere Livrano: Filmy a seriály

  • 1
  • Kmotr
    Kmotr (1972)
    FilmRole: Theresa Hagen
    • Netflix
    • SkyShowtime
    • O2 TV
    • +3
    90%
    2
  • Kmotr II
    Kmotr II (1974)
    FilmRole: Theresa Hagen
    • SkyShowtime
    • Google Play
    • iTunes
    • +1
    Jsme větší než U. S. Steel. Al Pacino a Robert De Niro v hlavních rolích pokračování slavné mafiánské ságy, oceněné šesti Oscary. Mimořádný úspěch Kmotra (1972) ve světových kinech logicky vedl k okamžitým úvahám o natočení pokračování, k němuž koneckonců vybízel i relativně otevřený konec originálu. Coppola, který tímto snímkem získal v Hollywoodu nesmírný respekt, ovšem nejdřív svého vlivu využil k realizaci osobního projektu Rozhovor (vyznamenaného mj. Zlatou palmou na MFF v Cannes, ale komerčně neúspěšného). Scénář Kmotra II, jenž je znovu společným dílem autora původní předlohy a režiséra, rozvíjí dvě dějové linie. Další osudy nového kmotra Michaela Corleona (Al Pacino), ovládajícího své impérium z rozsáhlého sídla v nevadském Lake Tahoe. A začátky mladého Vita Corleona (Robert De Niro) v New Yorku 20. let, jež jsou obsaženy i v Puzově původní knize. Michael musí čelit nejen svým konkurentům z podsvětí, zejména Hymanu Rothovi (pozoruhodná kreace slavného hereckého pedagoga Lee Strasberga), který využívá informací zhrzeného Michaelova bratra Freda (John Cazale), ale také zvýšenému zájmu orgánů spravedlnosti, jež v průběhu druhé poloviny 50. let, kdy se Kmotr II odehrává, zintenzivnily svou kampaň proti organizovanému zločinu. Michael své obchodní zájmy uhájí, přes nedobrovolné opuštění hazardních aktivit na revoluční Kubě, ovšem cena je vysoká. Předčasně zestárlý, zahořklý kmotr je ještě nelítostnějším šéfem než jeho otec, ale rodinné vazby, tvořící páteř prvního filmu, zmizely. Michael zůstává osamocený. Bez bratra, kterého nechal zabít, i bez manželky, která od něho odešla. Kmotr II je stejně výjimečným dílem jako originál, na který navazuje. Mnozí dokonce tvrdí, že lepším. Coppola se tu jako režisér představuje ve špičkové formě, navíc posílené neotřesitelným postavením režisérské hvězdy. Už nemusel bojovat o výši rozpočtu jako v případě prvního filmu (který se z finančních důvodů měl původně odehrávat v současnosti), ani o herce, jež hodlal angažovat. Ve všem měl naprosto volnou ruku. Prozřetelným se ukázalo obsazení málo známého Roberta De Nira jako mladého Vita Corleona, jehož elektrizující herectví tu získává na přesvědčivosti také citlivým využitím sicilského dialektu, který v raných scénách nahrazuje angličtinu. Jeho osud v nové zemi, kam musel uprchnout ze sicilské vesničky, jež mu dala jméno, ostře kontrastuje s údělem jeho syna. Vito buduje svoji pozici prakticky z ničeho, dokáže využít každé příležitosti, neštítí se násilných prostředků, pokud je považuje za nutné a efektivní, ale základem je pro něho rodina. Pokračování Kmotra se stalo prvním "sequelem", který získal Cenu Akademie za nejlepší film. Nezůstalo ovšem u jediného Oscara. Kmotr II v tomto ohledu překonal originál celkem se šesti soškami; další cenu mu Akademie udělila za nejlepší režii (ta Coppolovi v prvním případě unikla ve prospěch Boba Fosseho za Kabaret), scénář, výpravu, hudbu (slavný italský skladatel Nino Rota, opominutý u prvního dílu kvůli zařazení již použitých motivů z jiného filmu, tady spolupracoval s režisérovým otcem Carminem Coppolou) a konečně za fenomenální De Nirův výkon ve vedlejší roli. (Česká televize)
    90%
    Jsme větší než U. S. Steel. Al Pacino a Robert De Niro v hlavních rolích pokračování slavné mafiánské ságy, oceněné šesti Oscary. Mimořádný úspěch Kmotra (1972) ve světových kinech logicky vedl k okamžitým úvahám o natočení pokračování, k němuž koneckonců vybízel i relativně otevřený konec originálu. Coppola, který tímto snímkem získal v Hollywoodu nesmírný respekt, ovšem nejdřív svého vlivu využil k realizaci osobního projektu Rozhovor (vyznamenaného mj. Zlatou palmou na MFF v Cannes, ale komerčně neúspěšného). Scénář Kmotra II, jenž je znovu společným dílem autora původní předlohy a režiséra, rozvíjí dvě dějové linie. Další osudy nového kmotra Michaela Corleona (Al Pacino), ovládajícího své impérium z rozsáhlého sídla v nevadském Lake Tahoe. A začátky mladého Vita Corleona (Robert De Niro) v New Yorku 20. let, jež jsou obsaženy i v Puzově původní knize. Michael musí čelit nejen svým konkurentům z podsvětí, zejména Hymanu Rothovi (pozoruhodná kreace slavného hereckého pedagoga Lee Strasberga), který využívá informací zhrzeného Michaelova bratra Freda (John Cazale), ale také zvýšenému zájmu orgánů spravedlnosti, jež v průběhu druhé poloviny 50. let, kdy se Kmotr II odehrává, zintenzivnily svou kampaň proti organizovanému zločinu. Michael své obchodní zájmy uhájí, přes nedobrovolné opuštění hazardních aktivit na revoluční Kubě, ovšem cena je vysoká. Předčasně zestárlý, zahořklý kmotr je ještě nelítostnějším šéfem než jeho otec, ale rodinné vazby, tvořící páteř prvního filmu, zmizely. Michael zůstává osamocený. Bez bratra, kterého nechal zabít, i bez manželky, která od něho odešla. Kmotr II je stejně výjimečným dílem jako originál, na který navazuje. Mnozí dokonce tvrdí, že lepším. Coppola se tu jako režisér představuje ve špičkové formě, navíc posílené neotřesitelným postavením režisérské hvězdy. Už nemusel bojovat o výši rozpočtu jako v případě prvního filmu (který se z finančních důvodů měl původně odehrávat v současnosti), ani o herce, jež hodlal angažovat. Ve všem měl naprosto volnou ruku. Prozřetelným se ukázalo obsazení málo známého Roberta De Nira jako mladého Vita Corleona, jehož elektrizující herectví tu získává na přesvědčivosti také citlivým využitím sicilského dialektu, který v raných scénách nahrazuje angličtinu. Jeho osud v nové zemi, kam musel uprchnout ze sicilské vesničky, jež mu dala jméno, ostře kontrastuje s údělem jeho syna. Vito buduje svoji pozici prakticky z ničeho, dokáže využít každé příležitosti, neštítí se násilných prostředků, pokud je považuje za nutné a efektivní, ale základem je pro něho rodina. Pokračování Kmotra se stalo prvním "sequelem", který získal Cenu Akademie za nejlepší film. Nezůstalo ovšem u jediného Oscara. Kmotr II v tomto ohledu překonal originál celkem se šesti soškami; další cenu mu Akademie udělila za nejlepší režii (ta Coppolovi v prvním případě unikla ve prospěch Boba Fosseho za Kabaret), scénář, výpravu, hudbu (slavný italský skladatel Nino Rota, opominutý u prvního dílu kvůli zařazení již použitých motivů z jiného filmu, tady spolupracoval s režisérovým otcem Carminem Coppolou) a konečně za fenomenální De Nirův výkon ve vedlejší roli. (Česká televize)
    3
  • Kmotr III
    Kmotr III (1990)
    FilmRole: Teresa Hagen
    • O2 TV
    • Google Play
    Člověk financí a politiky. Al Pacino v hlavní roli závěrečné části proslulé mafiánské trilogie. Francis Ford Coppola uzavřel svou mafiánskou trilogii snímkem Kmotr III (1990) po více než patnáctileté odmlce. Začátek jejího děje umístil do roku 1979, tedy plná dvě desetiletí od závěru Kmotra II. Michael Corleone (Al Pacino), nyní šedesátiletý, dál ovládá pevnou rukou své obchodní zájmy. Velmi usilovně se však snaží odpoutat od vlastní kriminální minulosti a své obchody legalizovat. Jeho zájem se přesunul od hazardu k nemovitostem a investičním bankám. A stal se z něho zbožný a vůči církvi nesmírně štědrý člověk, neboť přízeň Vatikánu, kde má několik vysoce postavených přátel, má v jeho proměně v bezúhonného byznysmena sehrát rozhodující úlohu. Jako svého nástupce jmenuje Vincenta Manciniho (Andy Garcia), nelegitimního potomka Sonnyho Corleona. Násilí však z vlastního života nelze jen tak jednoduše vymazat a je jen otázkou času, kdy minulost začne promlouvat do přítomnosti. Na rozdíl od prvních dvou částí vznikal Kmotr III až na několik newyorských scén prakticky celý v Itálii (v exteriérech v Římě a jeho okolí, v sicilském Palermu a Taormině a také v dekoracích postavených ve čtyřech největších ateliérech římského studia Cinecitta). Z klíčových členů štábu zůstali jen kameraman Gordon Willis, výtvarník Dean Tavoularis a samozřejmě spoluautor scénáře Mario Puzo. Třetí díl Kmotra je považován za nejslabší, což ve srovnání s oběma předchozími částmi, jež patří k nejlepším snímkům světové kinematografie (momentálně obsazují druhé a třetí místo ve známé internetové databázi IMDb), neznamená, že to je špatný film. Je třeba ho chápat jako důstojné uzavření ambiciózní filmové série o lidském snu, který zhořkl. Možná největším paradoxem je někdejší tvrzení, že komerční filmy ve stylu Kmotra umožňovaly Coppolovi realizaci mnohem osobnějších projektů, jakým byl např. Rozhovor. Dnes je nad slunce jasnější, že právě Kmotr a jeho pokračování tvoří bezesporu Coppolovo nejosobnější dílo. Ve světle tohoto faktu blednou i výtky, jež se na Kmotra III snesly po jeho uvedení a jež se soustředily vedle vatikánské dějové linie zejména na obsazení režisérovy dcery Sofie do klíčové role Michaelovy dcery Mary (v důsledku onemocnění Winony Ryderové těsně před natáčením). Americká akademie film ocenila sedmi oscarovými nominacemi (nejlepší film, režie, kamera, výprava, střih, píseň a herecký výkon ve vedlejší roli - A. Garcia). Všechny nominace však zůstaly neproměněny, neboť rok 1990 se stal rokem Costnerova westernu Tanec s vlky.
    83%
    Člověk financí a politiky. Al Pacino v hlavní roli závěrečné části proslulé mafiánské trilogie. Francis Ford Coppola uzavřel svou mafiánskou trilogii snímkem Kmotr III (1990) po více než patnáctileté odmlce. Začátek jejího děje umístil do roku 1979, tedy plná dvě desetiletí od závěru Kmotra II. Michael Corleone (Al Pacino), nyní šedesátiletý, dál ovládá pevnou rukou své obchodní zájmy. Velmi usilovně se však snaží odpoutat od vlastní kriminální minulosti a své obchody legalizovat. Jeho zájem se přesunul od hazardu k nemovitostem a investičním bankám. A stal se z něho zbožný a vůči církvi nesmírně štědrý člověk, neboť přízeň Vatikánu, kde má několik vysoce postavených přátel, má v jeho proměně v bezúhonného byznysmena sehrát rozhodující úlohu. Jako svého nástupce jmenuje Vincenta Manciniho (Andy Garcia), nelegitimního potomka Sonnyho Corleona. Násilí však z vlastního života nelze jen tak jednoduše vymazat a je jen otázkou času, kdy minulost začne promlouvat do přítomnosti. Na rozdíl od prvních dvou částí vznikal Kmotr III až na několik newyorských scén prakticky celý v Itálii (v exteriérech v Římě a jeho okolí, v sicilském Palermu a Taormině a také v dekoracích postavených ve čtyřech největších ateliérech římského studia Cinecitta). Z klíčových členů štábu zůstali jen kameraman Gordon Willis, výtvarník Dean Tavoularis a samozřejmě spoluautor scénáře Mario Puzo. Třetí díl Kmotra je považován za nejslabší, což ve srovnání s oběma předchozími částmi, jež patří k nejlepším snímkům světové kinematografie (momentálně obsazují druhé a třetí místo ve známé internetové databázi IMDb), neznamená, že to je špatný film. Je třeba ho chápat jako důstojné uzavření ambiciózní filmové série o lidském snu, který zhořkl. Možná největším paradoxem je někdejší tvrzení, že komerční filmy ve stylu Kmotra umožňovaly Coppolovi realizaci mnohem osobnějších projektů, jakým byl např. Rozhovor. Dnes je nad slunce jasnější, že právě Kmotr a jeho pokračování tvoří bezesporu Coppolovo nejosobnější dílo. Ve světle tohoto faktu blednou i výtky, jež se na Kmotra III snesly po jeho uvedení a jež se soustředily vedle vatikánské dějové linie zejména na obsazení režisérovy dcery Sofie do klíčové role Michaelovy dcery Mary (v důsledku onemocnění Winony Ryderové těsně před natáčením). Americká akademie film ocenila sedmi oscarovými nominacemi (nejlepší film, režie, kamera, výprava, střih, píseň a herecký výkon ve vedlejší roli - A. Garcia). Všechny nominace však zůstaly neproměněny, neboť rok 1990 se stal rokem Costnerova westernu Tanec s vlky.
    4